"konečně doma" oddychla jsem si. Ne že by mě nebavilo chodit ven s mými kamarády, ale někdy je to hrozně vyčerpávající.
Vyzula jsem si boty a došla do obýváku kde seděla moje máma s tátou a zase se hádali, ani jsem nevnímala o čem se baví, pozdravila jsem je a šla jsem po schodech nahoru.
Došla jsem do pokoje a vzpomněla jsem si, že jsem si měsíc zpátky půjčila v knihovně knihu kouzel a zkoušela provádět různá zmiňovaná kouzla. Když jsem to zkusila poprvé tak jsem nemohla uvěřit svým očím. Ono to fungovalo.
"jak je to možný?" řekla jsem si pro sebe. V tu chvíli se přiřítil do pokoje můj mladší bratr Peter který zrovna přišel z venku "co není možný??" rychle jsem zavřela knihu a řekla jsem že nic.
Vždy když nikdo nebyl doma tak jsem zkoušela různá kouzla a všechny se mi dařili. Rodičům jsem to říkat nechtěla protože by mě měli za úplneho blázna.
I tak jsem se nakonec odhodlala a šla jsem se jich zeptat když v tom...
"už má na to věk měli bychom jí to všechno říct" "ale co když-" "žádné co když stejně bychom jí to museli dřív než později říc-"
Došla jsem do obýváku. Nepochopila jsem o čem se baví.
"Heather, mohla by si prosím na chvilku?" "em.. jo.. jo mohla" nejistě jsem odpověděla mámě a šla si sednou.
Na stole jsem uhlídla dopis. Dopis pro mě. "pro koho je ten dopis?" zeptala jsem se i když jsem moc dobře věděla že je pro mě, ale nevěděla jsem proč je zrovna pro mě...
"no víš, právě proto jsme tě volali." řekl táta.
ČTEŠ
he is different.
RomanceCo když přijde do Bradavic dívka která nejen že změní celé dějiny čar a kouzel, ale i člověka, který z venku vypadá nezranitelně, ale co když tam někde hluboko uvnitř zranitelný je? Předem se omlouvám za chyby a za to že většina věcí, spíš skoro vše...
