he is different.

54.

V Bradavicích jsme byli dřív než ostatní, takže jsme stihli s Lunou všechno oblečení schovat.

Než jsme se všichni nadáli tak tu byl štědrý den a noc před ním měli všichni co dělat aby dárky pro jejich kamarády dostali k nim.

Ráno mě probudilo radostně výskání mých spolubydlící které už hořlivě rozbalovali dárky od svých přátel. Konkrétně mě vzbudilo ječení Hermiony, která dělala takový rámus kvůli tomu, že dostala od jejího kluka (Rona) knihu kterou si přála už dlouho a k tomu dostala i náhrdelník s písmenem H.

Rozhodla jsem se že si také půjdu rozbalit své dárky. První jsem rozbalila dárky od Hermiony, Luny a Ginny protože jsem viděla jak na to čekají, po tom co otevřeli dárky ode mě a v objetí mě málem všechny tři udusily.

Od Hermiony jsem dostala knížku o tanci a zpěvu, kterou jsem si přála dost dlouho. Od Ginny jsem dostala hrníček který když do něj naliju horký čaj tak se na něm ukáže společná fotka naší koleje. Od Luny jsem dostala náhrdelník který odhání škrkny a kruhové náušnice.

Všechny jsme je pevně objala a pak jsme se všechny vrhli na zbytek svých dárků.

Od Harryho jsem dostala černou mikinu s růžemi na rukávech a s jednou velkou uprostřed. Hned jsem si ji na sebe oblékla. Harry věděl že miluji růže.

Od Rona jsem dostala obrovskou čokoládu s náramkem k tomu. Od dvojčat jsem dostala knihu lumpáren a plnou krabici všelijakých sladkostí.

A nakonec tam byl poslední dárek, který byl od Olivera který mi dal parfém s vůní růže, který jsem pravidelně používala, ale teď nedávno mi došel, takže jsem ho pravdu potřebovala.

Pod dárkem od Olivera ležela obálka. Tu jsem ale nestihla ani otevřít protože se do pokoje vhrnuli kluci a začali nás objímat. První mě objal Oliver a nadzvedl mě. "dej mě dolů hned Olivere!" řvala jsem na něj a přitom se smála.

Bylo to jendo z nejúžasnějších rán. Kluci si tam s námi ještě chvíli vykládali ale pak jsme se už všichni rozhodli že půjdeme na snídani, protože po snídani měla přijet většina rodičů a některé děti odjížděli, ale bylo jich opravdu málo, spíš to byli děti z prvních a druhých ročníků. Ze starších ročníků neodjížděl nikdo.