he is different.

8.

Dojeli jsme do Bradavic. "páni" řekli jsme všichni 4 zaráz.

Došli jsme do hradu kde na nás čekala profesorka McGonagallová. "dobrý den žáci. Počkejte zde chvíli, za chvíli se vrátím a po té budete zařazeni do svých kolejí. Jmenují se zmijozel, nebelvír, havraspár a mrzimor."

Rozhlížela jsem se kolem, když v tom jsem ucítila pohledy několika žáků na mě, Hermioně, Harrym a Ronem.

Nějaké holky si za námi šeptali." to je tem Potter, ten který přežil a vedle něj je ta jeho... vzdálená sestřenice" ihned jsem se otočila a začala je propalovat pohledem.

Přišla jsem k nim a nahodila falešný úsměv. Málo kdo by do mě řekl že někdy dokážu být pěkně zákeřná a zlá potvora. To že jsem hodná jsem na sobě někdy nenechávala vůbec znát, proto jsem měla jenom jednu kamarádku na mudlovské škole a to Beth.

"ahojte, slyšela jsem že se bavíte o mě. Jak pak se jmenujete?" řekla jsem a ušklíbla jsem se. "n-n-no já j-jsem P-P-Pansy" a nejistě se usmála. Uchechtla jsem se a řekla jsem "těší mě Pansy, já jsem jak už jistě víš Heather" a zase jsem se falešně usmála

V tom už ale došla profesorka a řekla všem studentům ať jsou do velkého sálu. Hermiona se na mě po tom 'proslovu' podívala pohledem jakože co to mělo znamenat? Já jen pokrčila rameny a šli jsme dál.

"tohle je moudrý klobouk, děti. Ten vás každého přiřadí k jedné ze čtyř kolejí, pro kterou budete zbírat body."

"Hermiona Grangerová"
Klobouk si chvíli něco pro sebe potichu mrumlal a řekl "velmi chytrá a nadaná slečna. Nebelvír" všichni ji zatleskali a Hermiona se šla posadit a já se na ni usmála

"Ron Weasley"
"další Weasly... to bude Nebelvír"

" jako další přijde Draco Malfoy"
Z hloučku vyšel blonďatý kluk který při cestě ke klobouku pohledem zpražil Harryho. Asi zase nějaký namyšlený zmetek co se bude nejspíš navážet nejen do Harryho ale i do nás.
"tady nemusím dlouho přemýšlet... Zmijozel!"

"Harry Potter!"
"tohle bude velmi těžké. Uplatnil by ses ve zmijozelu" slyšela jsem jak Harry zašeptal "zmijozel ne prosím"
"zmijozel ne? Jsi si tím jist chlapče? Nu že dobrá. Nebelvír!"

jo, teď byla řada na mě, byla jsem jako poslední. Nojo, jako vždy.

"a jako poslední Heather Hillová!"
polkla jsem a šla jsem si sednout. "velmi vyjmečná dívka. Silná, moudrá a taky... Podlá. zmijo-" "Ne!" vykřikla jsem. "jak myslíte slečno, nebelvír"

Moji kamarádi začali tleskat co nejvíc to šlo a usmívali se na mě. "to bylo o fous" oddechla jsem si když jsem došla ke stolu za mými kamarády.

Tahle kapitola je o něco delší, zhruba tak 2x delší než všechny ostatní, hustý co? :D