he is different.

24.

Zase jsem měla v hlavě zmatek. Nesnášela jsem pocit lásky, protože mi to ubližovalo, ale zároveň jsem ho milovala, protože mě to občas dělávalo šťastnou.

Problém je ale v tom, že jsem lásku k nikomu už dlouho nepocítila. Nevadilo mi to, ale věděla jsem že teď mám tu možnost. Thomase jsem vyloučila jako prvního, protože by to opravdu nešlo. I kdybych ho milovala sebe víc tak by to nešlo a nikdy to nepůjde.

A Harry a Draco? Harry je moje rodina a Draco je můj bývalí nepřítel. Na tohle nikam nevedoucí rozhodování mezi těma dvěma jsem se vykašlala a rozhodla jsem se to nějak urovnat s Harrym, a říct mu jak to je. S Dracem jsem si hlavu nedělala ho to časem snad přejde.

J:"Harry? Máš teďka chvilku prosím?"
H: "samozřejmě Heather."
...
J: "moc dobře víš že to nejde..."
H: "promiň já vím, já si jenom nemohl v tu chvíli prostě pomoct..."
J: "chápu, ale prosím ať už se to neopakuje, chci abychom byli nadále jenom přátelé, protože nic víc ani bejt nemůžem"
H: "já vím." J: "promiň." usmál se a odešel.

Odešla jsem zpátky na svojí kolej a nevěděla jsem co si o tom všem mám myslet. Byla jsem ráda že je všechno zase při starém a mohla jsem na to v klidu zapimenout, i když to nebylo tak jednoduchý na to jen tak zapomenout.

Dny a týdny utíkali jako voda a já se stále snažila vyhýbat Malfoyovi a v podstatě i mým nejlepším kamarádům. Nevěděla jsem proč, ale bylo mi bez nich tak nějak líp.

Stáhla jsem se do sebe, a s nikým jsem se už moc nebavila. Šlo vidět že si o mě moji kamarádi dělali starosti ale neřešili to a za to jsem byla ráda.

Najednou už tu byl zase konec školního roku a já se vracela domů. Těšila jsem se na rodiče a na mého malého brášku, který už bude příští rok chodit do Bradavic se mnou.