Srdce v kleci

Trocha žárlivosti ještě nikdy nikoho nezabila

Tenký štěteček se naposledy dotkl mého pravého víčka. Spokojeně jsem jej odložila a sledovala svůj odraz v zrcadle, který měl téměř dokonalé modro-stříbrné stíny, třpytící se stříbrnou linku a tmavou řasenku, která slepila moje řasy. Perfektně vypadající obočí (Díky šabloně) jsem lehce pozvedla a našpulila pusu, na které byla tmavá rtěnka. Celkové líčení působilo lehce vyzývavě, ale zároveň nevinně. Přesně jak jsem měla v plánu. Drdol hnědých vlasů, který měl schválně uvolněné dva natočené prameny lemující můj obličej byl zpevněn krásnou korunkou, která ladila s náhrdelníkem i náušnicemi. Všechny tři věci byly samozřejmě narozeninový dárek od Jacka.

Nad svou našpulenou pusou jsem se jen zasmála a nechala své nohy v hedvábných punčoškách vklouznout do překrásných modrých lodiček, které zdobily modré květy, stejně jako moje šaty. Jako by byly vyrobeny přesně k těmto šatům a čekaly přesně na tuto příležitost.

Vstala jsem ze židle, která patřila k mému toaletnímu stolku a pomalu se vydala ke dveřím. Ještě jsem se jednou zkontrolovala v zrcadle a pak s hlubokým nádechem otevřela dveře. S napětím jsem šla po dlouhé chodbě a čím dál tím více zrychlovala, až jsem skoro běžela. Těšila jsem se, ale byla jsem i trochu nervózní. Bála jsem se že se něco pokazí. Co když mě ani nenechají vstoupit? Přeci jen, je to pánská jízda...

Ale od toho mám tyhle šaty. Zhluboka jsem se nadechla a pousmála se. Tato myšlenka mě dodávala odvahu. S úsměvem jsem se pozastavila před dvoukřídlými dveřmi, za kterými byl slyšet hlasitý smích.

No, zdá se že zábava je v plném proudu. Zhluboka jsem se nadechla, nasadila nevinný výraz a prudce otevřela dveře. Pomalým krokem za doprovodu klapání mých střevíčků jsem vešla do místnosti a sledovala, jak veškerý smích a hluk ustal. Všechny pohledy se obracely ke mě. V rohu jsem zpozorovala Jacka ve společnosti svých přátel, Dana a Nika. Kolem něj byli ještě další mladí muži, které jsem ovšem neznala. Nechala jsem Josepha (Sloužícího, s kterým jsem se před nedávnem seznámila) aby za mnou zavřel dveře a vychutnávala si překvapené pohledy.

,,Prosím, nenechte se rušit pánové." Pousmála jsem se a udělala nepatrné pukrle. Nejvíce jsem si ovšem vychutnávala pohled Jacka. Byl to... Opravdu velmi překvapený pohled. Zamířila jsem si to rovnou k němu a ostatních užaslých pohledů si nevšímala. Jediné co jsem slyšela byl ohromený šepot a klapání svých podpatků o dřevěnou podlahu, ale to už jsem zmiňovala.

Šepot byl stále hlasitější a hlasitější, až se proměnil v tiché mluvení. Rozuměla jsem téměř všemu... ,,To je princezna?" ,,Je opravdu pěkná." ,,Kdo to je?" ,,Snad není zadaná." ,,Ženská? Co tu dělá ženská?"

S úsměvem jsem došla až k Jackovi a jemně mu položila ruku na rameno. ,,Tak tady jsi drahý, nepředstavil bys mě?" Řekla jsem jakoby nic a čekala jak Jack zareaguje. Když to ostatní uslyšeli, došlo jim kdo jsem (Těm co to nevěděli) a začali se normálně bavit, takže už tu nebylo takové ticho.

Ani mě nepřekvapovalo že se veškerá debata točila kolem mě. ,,Ehm.. To je moje manželka, princezna Charlotte Naomi Danielle.... A tohle jsou pánové Scott, Adam, Jones, David, Brien a Damian." Řekl Jack roztržitě a postupně mi představil všechny, co stáli v této skupince. ,, Dana a Nika už znáš." Řekl a stále se rozpačitě škrábal na zátylku. ,,Ano, moc mě těší pánové." Usmála jsem se na ně a udělala pukrle.

Každý z nich mi postupně políbili ruku a složili různé komplimenty. Hned po představením mě Jack chytil za ruku a odvedl mě z dosahu zvědavých uší. Naklonil se ke mě a tichým rozčíleným hlasem řekl ,,Co tu děláš? Já myslel že ti není dobře." Já jsem se pousmála a jemně ho od sebe odstrčila. Lehce jsem si olízla ret a tentokrát jsem se já naklonila k němu. Cítila jsem, jak znervózněl. ,,Je mi lépe než kdy předtím." Vydechla jsem a nechala ho stát v koutě, ať se z toho vzpamatuje sám.