Velkovévodství Corwall bude brzy oslavovat sedmnácté narozeniny nejmladší dcery velkovévody. Ten dal slib své ženě, ještě než zemřela při porodu naší hrdinky, že svou nejmladší dceru provdá do jejích sedmnácti let. Mladá dívka mu to však velmi kompl...
Na jednání jsem se už nevrátila. Zapadla jsem do své komnaty, kde na mě čekala Danielle. ,,Tak jaké to b--" Ell nedořekla větu, protože uviděla můj výraz. Přiběhla ke mě a něžně mi položila ruce na ramena. ,,Co se stalo Lott?" zeptala se starostlivě, ale já jen mávla rukou. ,,Nesedl mi nový rádce" řekla jsem a začala se soukat ven z červených šatů. ,,Jestli o tom nechceš mluvit, nemusíš. Ale já tu budu pro tebe ano?" řekla Ell a já se pousmála. ,,Děkuju" řekla jsem a ona mi začala rozvazovat korzet.
,,Jo a... Princ Jack se sháněl po mém bratrancovi, který se jmenuje Que... Nevíš o tom náhodou něco? Protože já jsem doposud o žádném bratranci nevěděla" řekla jakoby nic a já jsem se na ni omluvně podívala. ,,Promiň já jsem ti to zapomněla říct" řekla jsem a Ell se usmála. ,,To mi nevadí, ale máš štěstí, chtěla jsem mu říct že to je asi nějaký omyl, ale pak mi to docvaklo.. Každopádně zítra dopoledne bude další hon" řekla a já jsem se zaradovala. Alespoň nějaká dobrá zpráva pro ten dnešní pokažený den.
,,Proč sis nevybrala nějaké normální jméno?" zasmála se Ell, když mi sundala šaty a já se převlékla do svých vínových s černou krajkou, které byly jako vždy po kolena. ,,No, ani nevím.. Moc jsem nepřemýšlela, řekla jsem prví jméno které mě napadlo" řekla jsem pobaveně. ,,A kdo je teda nakonec nový rádce?" zeptala se zvědavě a tím se ze mě vypařila všechna ta dobrá nálada, kterou jsem měla.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,William Blancett" řekla jsem kysele a Danielle ztuhl úsměv na tváři. ,,To jen ten co si vzal tu cukrářku?" ujistila se a já jsem se zamračila. ,,Ano" zavrčela jsem nevrle a ona si povzdechla. ,,Toho frajírka nemám ráda. Pořád se jen vychloubal a sliboval, ale skutek utek." řekla a já se na mni překvapeně podívala.
,,Co o něm víš?" zeptala jsem se zvědavě a Ell si jen nespokojeně pomlaskla. ,,Je hrozný sobec. Býval tu hrozně často, dost jsme se spřátelili. On chtěl něco víc, ale já jsem ho odmítla. No, později si ode mě půjčil dost velké peníze, ale nic mi nevrátil. Doufám že mi alespoň něco vrátí když už je to ten vážený rádce" řekla mrzutě a já se zachmuřila ještě víc. ,,No to mi povídej" řekla jsem nespokojeně.
Pak jsem se pousmála. ,,Kolik ti dluží?" zeptala jsem se, ale vypadalo to že Ell se o tom mluvit moc nechtělo. ,,Můžu ti pomoct" usmála jsem se na ni a ona se zamyslela. ,,No tak dobře. Dluží mim dvacet zlatých" řekla a já jsem se zamračila. ,,To je vážně hodně" řekla jsem tiše a Ell se ošila. ,,Já vím. Nevrátil mi ani měďák" řekla a já jsem se na ni usmála.
,,Ty peníze dostaneš, slibuju" řekla jsem povzbudivě a Ell se nakonec taky pousmála. ,,Hlavně se nenamoč do žádného problému, já je nutně nepotřebuju" řekla a já jsem se na ni spiklenecky usmála.
Sundala jsem si veškeré šperky, neposedné vlasy jsem si svázala do jednoduchého drdolu a jen přikyvovala na připomínky, že se neoblékám správně. ,,Já vím, já vím. Ale celý den se v korzetu dusit nebudu." Namítla jsem a raději už vyběhla z pokoje, jinak by mě čekala další přednáška o tom, že musím nosit šaty po zem a bla, bla, bla.
