Srdce v kleci

Epilog

6 měsíců poté

,,Psal mi Sebastian, prý že Diana je v pořádku," řekl Jack a já se usmála. ,, Alespoň že tak, nechápu proč utíkala z Anglie, vždyť nic tak hrozného neudělala," řekla jsem a naklonila se se zahradní konví nad další květinu. Jack se na mě podíval stylem ,to myslíš vážně?'

S úsměvem jsem pokročila rameny. ,,Nechtěla mě otrávit," řekla jsem a Jack se zamračil. Viděla jsem jak otvírá pusu a jen zavrtěla hlavou. ,,Už mlčím, hlavně se zbytečně nerozčiluj." Jack ale pořád vypadal, že chce něco říct.

Nakonec udělal jen hluboký výdech a vzal mi konev z ruky. ,,Je to moc těžký," řekl jednoduše a já se zamračila. ,,Není to těžký, v té konvi není ani polovina," řekla jsem ale Jack mi ji nevrátil. ,, Stejně nechápu proč to nenecháš zahradníkovi... A vůbec proč se o to pořád staráš, já bych to nechal zbourat," řekl a já se na něj prudce otočila. ,,To ať tě ani nenapadne. Ty květiny nemůžou za to co královna udělala, stačí že jsi nechal spálit tu bylinu kterou mi dala...

A vůbec, o růže u tvojí matky se taky staráš sám. Proč bych se já nemohla starat o tenhle skleník?" ,, Možná protože jsi v devátém měsíci?" Řekl Jack zamračeně a konev odhodil.

,,Jacku!" Řekla jsem naštvaně. Jack zavřel oči. Zřejmě počítal do pěti aby se uklidnil. Pak oči znovu otevřel a chytil mě za ruce. ,,Lottie, já se jen snažím abys byla v co největším pořádku, prosím pochop to," řekl prosebně a já si povzdechla. ,,Vždyť já vím... Jen... Jen mi chybí dělat takové ty každodenní věci... Jezdit na koni, utíkat ze schodů, jezdit na výlety," řekla jsem a Jack se pousmál. Za ruku mě dovedl až k lavičce, na kterou jsme si sedli.

,,Vždyť má přijít za pár týdnů, až se narodí, slibuju že spolu pojedeme na útesy do Cornwallu," řekl tiše a položil mi ruku na bříško. Bylo velké jako nějaký balón. Neviděla jsem si přes něj ani na špičky. Zavřela jsem oči položila Jackovi hlavu na rameno. ,, Když to nebude kluk... "

Tahle otázka mě tížila od té doby, co jsem se dozvěděla že nemůžu mít další děti. Jack se zvedl. Dřepl si ke mě, abych mu viděla do očí a znovu chytil moji ruku. ,,S tím ani nezačínej. Hlavně že bude zdravé, a že ty budeš v pořádku. Na ničem jiném nezáleží," řekl a políbil mi hřbet ruky.

Při tom jak ohnul hlavu mu sklouzla koruna až na čelo. S úsměvem jsem mu ji narovnala. ,, Když to říkáš takhle..."

,,Vaše Veličenstvo!" Ozval se nějaký hlas a Jack se otočil směrem, odkud dotyčný volal. ,,Vaše Veličenstvo!" Ozvalo se znova, tentokrát už jsem poznala o koho jde. ,,Vaše Veličenstvo katastrofa! Sir Joseph přijel!" Hulákal nový komoří.

Jack vyskočil ze země. ,,Jak přijel? Kdy přijel? Vždyť tu měl být až za dva dny!" Řekl Jack a začal si urovnávat korunu. Já jsem se jen zamračila. ,,Přijel před chvílí, Vaše Veličenstvo," řekl a já na něj přimhouřila oči. ,, Řekl ti důvod proč přijel dříve?" Zeptala jsem se a komoří začal zoufale vrtět hlavou. ,,Ne, to ne Vaše Veličenstvo, řekl jen..." Komoří se odmlčel. ,,Co řekl?" Zeptala jsem se a on se podíval jinam. ,,Řekl že ani královský dvůr nevládne času a proto si může přijet kdy chce," Jack se zamračil.

,,Jdeme," zavelel a podal mi ruku. Jemně jsem sevřela jeho dlaň a vyrazili jsme velmi, doopravdy velmi pomalým tempem. Nejsem si jistá jestli to bylo kvůli mému stavu, nebo kvůli přítomnosti sira Josepha v našem zámku. ,, Proč přijel o dva dny dřív..." zamumlal Jack a já se ušklíbla. ,,Proč? Protože si zase našel nějakou blbost čím ti může vyhrožovat a něco čím ti odepře právo na trůn. Nechápu proč ho tady pořád trpíš," Jack se na mě podíval a usmál se. ,,Ty mě přece vždycky ochráníš tak proč bych ho tu netrpěl," řekl a jemně mě políbil do vlasů. ,, Zatím jsi mu to vždycky překazila, spoléhám na tebe i teď," zazubil se na mě.