Srdce v kleci

Dobrá zpráva?

,,Je všechno v pořádku, Vaše Výsosti?" zeptal se muž a já se ho snažila rozpoznat ve tmě. ,,Edwarde?" zeptala jsem se překvapeně a Edward přišel až ke mě. ,,Slyšel jsem nějakou ránu a--" ani nedořekl větu, když v tom spatřil Jacka, který si mnul bolavý bok na který spadl. ,,Ahoj," řekl Jack a Edward se na něj překvapeně podíval. 

,,Vaše Výsosti, jsem rád že jste sem v pořádku dostal," řekl s úsměvem a Jack mu úsměv oplatil úšklebkem. ,,Byl bych v pořádku, kdyby moje žena nebyla násilnická." ,,Já a násilnická? Vzpomeň si kdo se sem vplížil oknem jako zloděj." ,,Na tom nic násilnického není," odpověděl Jack. Edward nás udiveně pozoroval. ,,A když jsme u toho žebříku, objevil se tu takový malý problém... Netuším jak se to mohlo stát, ale ten žebřík tak trochu opustil své stanoviště a není v dohlednu, mohl bys mi to nějak vysvětlit Eddie?"

Zaraženě jsem se podívala na Jacka. Eddie? To jako vážně? Pak jsem se podívala na Edwarda, který vypadal z nové přezdívky stejně zaraženě, jako já. Pak zavrtěl hlavou a usmál se.

,,Jistě, váš bratr akorát včas zasáhl a schoval ho, kapitán rozmístil hlídky i okolo věže." Jack se zamračil. ,,Jistě, otec..." Jack se odmlčel. Zřejmě mu bylo po dnešním incidentu nepříjemné říkat králi otec... Začal se tomu oslovení vyhýbat stejně, jako u královny. ,,Zdá se že král je natolik paranoidní, že si myslí, že by někdo mohl nepozorovaně vyšplhat do této věže a vysvobodit princeznu," zazubil se na mě Jack a já se zasmála. ,,A tou hlídkou si nemusíte dělat starosti, váš bratr říkal, že se o ně postará. Že prý mu to někdy oplatíte." 

,,Překvapilo by mě, kdyby za to nic nechtěl," pousmál se Jack a šel se podívat ven z okna. ,,Ehm... Tohle je pro vás... Vaše Výsosti," řekl Edward a předal mi plátěný ubrousek, ve kterém bylo něco zabaleného. Zvědavě jsem plátno rozmotala a vypadla na mě úhledná sametová krabička na šperky. Přesněji, na šperky od Jacka.

Překvapeně jsem zvedla hlavu a podívala se na Edwarda. ,,Je to od Danielle," usmál se. Všimla jsem si, že když vyslovil její jméno, nahrnul se mu do tváří jemný ruměnec. Ti dva jsou spolu tak roztomilí... Otevřela jsem krabičku a kromě šperků byl uvnitř dopis. Chtěla jsem obálku hned otevřít, ale v tom se začal Jack hlasitě smát. ,,Myslím že Richard se o tu hlídku doopravdy postará, dívejte!" řekl se smíchem a já přistoupila k oknu, Edward šel hned za mnou. Podívala jsem se ven a pousmála se. 

Na nádvoří šel doopravdy Jackův mladší bratr, z každé strany měl jednoho vojáka a svoje ruce měl položené na jejich ramenou. ,,Jdou k té nejbližší hospodě," smál se Jack. ,,A jak ty víš, kde je nejbližší hospoda?" zeptala jsem se ho a Jack okamžitě zmlknul. ,,Ehm.. Já se tady narodil... Takže je jasné že vím kde co je." ,,Aha, to je zajímavé, že když jsem se tě ptala na nejbližší květinářství, neměl jsi ani tušení." 

,,Bylo až na třetím náměstí, tam jsem skoro nikdy nechodil," ohradil se Jack. Chtěla jsem mu na to ještě něco odpovědět, ale Edward nás přerušil. ,,Ehm... já už půjdu... Vaše Veličenstva... Budu hlídat, kdyby někdo přišel," řekl a uklonil se. ,,Jasně Eddie, měj se," řekl Jack a já nad ním jen zakroutila hlavou. ,,Děkuju, moc si toho vážím," usmála jsem se na něj a Edward mi úsměv oplatil.

Edward ještě ani neopustil místnost, když se na mě Jack uraženě podíval. ,,A mě si nevážíš? On jen vyšel pár schodů!" řekl rozhořčeně a já se usmála. ,,Pro tebe je samozřejmost že se o mě staráš," pousmála jsem si uraženě sedl na postel. ,,Příště za tebou nikam nelezu." S úsměvem jsem si přisedla za ním. 

,,Ani pro tohle?" zeptala jsem se a dala mu pusu na tvář. Jack se pousmál. Pak si uvědomil že se vlastně snaží být uražený a tak si odkašlal a znova nasadil jeho uražený výraz. ,,Nejsem si jistý... Měla bys to udělat ještě jednou," řekl a nastavil tvář. S úsměvem jsem se rty přiblížila jeho tváři, ale než jsem ho tam stačila políbit, Jack otočil hlavu a moje rty skončily na těch jeho.