Srdce v kleci

Překvapení

Přišla jsem ke skříni a vytáhla nějaké modré šaty se světlou stužkou kolem pasu. Opatrně jsem si je oblékla a zamyšleně jsem sledovala hromadu papírů na Jackově stolu. Zapínala jsem si šaty, ale v tom jsem se zarazila. Jak to že mi to nejde zapnout? Překvapeně jsem se podívala do zrcadla z profilu... Nikdy jsem se v zrcadle moc dlouho neprohlížela, možná proto jsem si ani nevšimla, že moje těhotenské bříško už trochu povyrostlo.

S úsměvem jsem si na něj sáhla a cítila, jak je látka napnutá. Už chápu... ,,Danielle!" Zvolala jsem a čekala, až se v mích dveřích objeví její usměvavý obličej. ,,Ano?" Zeptala se hned jak vešla do místnosti, ale když mě uviděla, okamžitě jí došlo o co jde.

,,Myslíš že bych mohla zajít za švadlenou?" Zeptala jsem se a Danielle se pousmála. ,,Určitě, zatím si vezmi asi župan, ať tě nikdo nevidí takhle. Poslechla jsem ji a společně jsme vyrazily ke královské krejčí. ,,Čekala jsem kdy to přijde." Řekla mi s úsměvem Danielle a já se pousmála. ,,A já čekala že to řekneš." Danielle si uraženě odfrkla a vedla mě dál do sálu plného různých látek, závojů, kožešin, nití a bavlnek.

Už od stolu se na mě usmívala švadlenka, která na rtech vždy měla ten svůj široký úsměv. ,,Jsem ráda že jste konečně přišla vaše výsosti, smím-li to tak říct." Opravila se hned a zase se usmála. Já ji s pobaveným úsměvem sledovala. ,,Jistě." Odpověděla jsem. ,,Potřebujete novou garderobu nepletu se?" Zeptala se mě, ale než jsem stačila odpovědět, její pohled sjel na mé břicho a ona si zakryla ústa jednou rukou. ,,Ale ovšem že se nepletu!" Vykřikla a ihned mi roztáhla ruce.

Kolem krku měla omotaný krejčovský metr, který teď stáhla a rychlostí blesku začala měřit veškeré části mého těla. ,,Páni, vůbec jsem nečekala že vy a princ doopravdy budete mít potomka." Řekla s úsměvem a pak se na mě podívala. ,,Teda bez urážky, omlouvám se, ta pusa mi dnes ale jede že?" Řekla se smíchem. ,,Nejen dneska.." Sykla tiše Danielle a já se uchechtla.

,,No, vrchní komorní říkal, že jedna služebná říkala, že se pořád hádáte a že pochybuje o tom že někdy budete mít dítě, prý že to zbyde na nějakou konkubínu." Řekla a já se překvapeně otočila na Danielle. ,,To říkal?" Zeptala jsem se švadleny a ta zuřivě kývala hlavou hlavou. Danielle ji zpražila vražedným pohledem. ,,No, ale jak vidíte, ne všechno co říká je pravda." Zasmála se znova a vytáhla si z vlasů tužku, z kapsy v šatech vylovila deníček a zapsala si moje míry. ,,Kdyby nebylo toho drobečka, máte pas jako kolibřík." Řekla s úsměvem a já nervózně zvedla koutky úst do chabého úsměvu. 

,,Tohle až se dozví vrchní komoří, bude koukat." Řekla s úsměvem a začala něco hledat v obrovské skříni. Já se zarazila. ,,Moment, počkejte chvíli." Řekla jsem a švadlena se na mě překvapeně otočila. ,,Copak se děje?" Zeptala se. ,,Nesmíte to nikomu říct, chystám se to všem oznámit sama." Řekla jsem a ona se na mě překvapeně podívala. ,,Nikomu?" Ujistila se a já vážně přikývla hlavou. ,,Nikomu, je to důležité." Švadlenka si povzdechla. ,,Dobrá, ale bude to vážně těžké... Taková novina, to je--" ,,Princezna ti zakázala o tom mluvit." Řekla ostře Danielle. Krejčí překvapeně zamrkala, usmála se a přikývla hlavou. ,,Jistě, jistě. Už mlčím." Řekla vesele a znova se začala přehrabovat ve skříni.

,,Tady jsou!" Vykřikla nakonec a přiběhla ke mě s blankytně modrými šaty. Šaty byly samozřejmě až po zem, ale byly lehounké a příjemné, jako pavučina. Když jsem se do nich oblékla, Danielle mi těsně nad povyrostlým bříškem zavázala bílou stuhu. ,,Tak, oblečení by bylo, teď ještě vymyslet výmluvu proč jdeš pozdě na snídani." Řekla Danielle a já se na ni s úsměvem podívala. ,,Já nejdu pozdě, všichni jsou tam prostě moc brzo."

...

Když jsem vešla do velkého jídelního sálu, byla jsem překvapená, že u něj sedí jen jedna osoba. ,,Vaše veličenstvo.." Řekla jsem překvapeně a krátké pukrle. ,,Charlotte, dlouho jsme se neviděli." Řekl král a já s úsměvem přikývla. ,,Snídaně se bude brzy sklízet, co vás zdrželo má milá?" Zeptal se a já se zamyslela. ,,To víte, vstala jsem dost brzo abych mohla jít ven na procházku, ale trochu jsem se zamyslela." Řekla jsem a král s úsměvem přikývl hlavou.