Srdce v kleci

Listy a úřední papíry

,,Ptal se na mě někdo?" Zeptal se tiše Jack, aby ho neslyšeli král s královnou. Já jsem zavrtěla hlavou. Jack přikývl a strčil si do pusy další sousto polévky. Já jsem si strčila do úst poslední lžíci a jemně si pusu otřela hedvábným ubrouskem, abych ji neměla mastnou. 

,,Jak vám chutná?" zeptala se královna přívětivě a Jack se zatvářil dost kysele. ,,Je výborná." Usmála jsem se na ni a královna přikývla. Král mlčky jedl a sem tam se podíval směrem k Jackovi. Pořád se neusmířili... Vlastně se ani nepohádali. Jediné co mezi nimi bylo byl pohrdavý pohled z Jackovy strany. Královna si toho všimla také a proto se celý oběd marně snažila navázat konverzaci.

Já se k ní nenápadně naklonila a tiše řekla ,,Myslím že by měli zůstat chvíli o samotě, třeba by si to vyříkali." Královna si povzdechla a přikývla hlavou.

Zvedla se jako první a řekla ,,Nějak mě rozbolela hlava, prosím doneste mi další chod do pokoje." kývla hlavou směrem ke sloužícím a odešla. ,,Já už nemám hlad, přeji vám dobrou chuť k dalšímu chodu." Řekla jsem, ale Jack prokoukl můj plán a nenápadně se pousmál. ,,Je neuctivé a neslušné opouštět oběd když král a princ ještě jí." řekl a zpražil mě zamračeným pohledem. Já jsem se také zamračila. ,,V tom případě, se omlouvám za to jak jsem neuctivá a neslušná." Odvětila jsem a opustila místnost.

,,Lott!" uslyšela jsem Jackův hlas, ale ani jsem se neotočila. Zesměšnil mě jen kvůli tomu, aby si udržel své ego. Nevím proč jsem si myslela že je milý... Pořád je to stejný kazisvět. Zamračená jsem šla hlavní chodbou, ale tam byl hotový blázinec. Všude pobíhaly mladé dívky, zhruba v mém věku. Zmateně jsem se dostala k jedné služebné, která po nich pokřikovala, aby se nějak uspořádaly...

,,Rose co se to tu děje?" Zeptala jsem se a Rose se na mě omluvně podívala. ,,Omlouvám se vaše jasnosti, večer už se to zase uklidní." Řekla s nervózním úsměvem a já přikývla. ,,Co jsou zač?" Zeptala jsem se potichu a Rose najednou ztratila rovnováhu, protože do ní jedna z dívek vrazila. Chytla jsem ji a lehce ji přidržela, aby opět nabrala rovnováhu. ,,Opatrně" Pousmála jsem se a podívala se na dívku, která zavinila její pád.

Ta právě prožívala nějakou historku, co říkala třem ostatním, které byly do děje zažrané stejně jako ona. Ani se na Rose nepodívala. ,,Slečno, měla byste se omluvit" řekla jsem a dívka zavřela pusu a podívala se na mě s tázavým pohledem. 

Změřila si mě od hlavy k patě a dala si ruce v bok. Její vlasy měly zlatavou barvu, která ladila k modrým očím, jenž zvýrazňovala silná vrstva stínů a ty zase ladily k jejím světle růžovým šatům. Byla to světlounká růžová, jako poupě světlé růže.

Její rty, na kterých byla vrstva lesku se roztáhly do širokého úsměvu. ,,A ty jsi kdo že mě poučuješ o slušném chování?" Štěkla po mě a hodila svými zlatými vlasy, co tvořily překrásné prstýnky. ,,To není důležité, vrazila jsi do Rose, měla by ses omluvit." Řekla jsem ostře a Rose se na mě potěšeně usmála.

,,Ty taky jdeš na ten konkurz?" zeptala se zvědavě zlatovláska a pohrdavě nade mnou nakrčila nos. ,,Nemáš šanci ty malá drzá--" ,,Jak se opovažuješ takhle mluvit k princezně?" Ozval se ostrý tón v hlase Ell, která se za mnou najednou objevila.

Zlatovláska se na mě zaraženě podívala. Pootevřela svá ústa, ale pak je zase zavřela. ,,Trvám na omluvě." Řekla jsem a založila si ruce na hrudi. Dívka dala oči v sloup a nespokojeně se zamračila. ,,Omlouvám se vaše jasnosti." Řekla a udělala chabé pukrle. ,,Ale mě ne, chci aby ses omluvila tady Rose." Řekla jsem a ona se zamračila ještě víc. Zamumlala něco na způsob omluvy pohodila svou zlatou hřívou a odešla.