Srdce v kleci

Poslední šance?

Otevřela jsem oči a spokojeně se protáhla. Dnes budeme přijímat nového rádce. I přes to, že jsem se celý včerejší den Jackovi snažila co nejvíc vyhýbat jsem se na to těšila. Ano, budu tam po jeho boku jako manželka, ale prostě se na to těším, ani nevím proč.

Daniella mi jako vždy s úsměvem pomohla dostat se do červených šatů, které měly celkem hluboký výstřih, ale nad mou narážkou se jen usmála a řekla ,,Počkej až uvidíš ty plesové." Na počest nového rádce se totiž bude konat slavnostní ples. ,,Jen ať ti páprdové vidí že nejsi žádná placka" řekla a já se zasmála.

Můj dekolt zdobil rubínový náhrdelník, který byl po mé mamince. K němu jsem si vzala i náušnice po ní a do vlasů mi Ell zapletla rubínovou růži. Měla jsem na jedné straně hlavy nenápadný copánek, který zdobila právě rubínová růže. Zbytek mých vlasů byly volně spadené na mé ramena a natočené, abych prý vypadala víc urozeně.

Nad tím jsem se je  pousmála a zalitovala jsem, že mi Ell nevybrala ty blankytně modré šaty, ke kterým by se hodily šperky, co jsem dostala od Jacka. A už zase na něj myslím, musím se vzpamatovat. Tuhle větu si říkám nějak moc často, čím častěji si ji říkám, tím větší mám pocit že nefunguje. Spíš naopak. Na Jacka teď myslím pořád. Hlavně na ty jeho rty. Pousmála jsem se nad tou vzpomínkou a připravená na přijmutí nového rádce jsem vykročila ven ze své komnaty.

Spokojeně jsem kráčela do přijímacího sálu. Přede mnou se objevily známé dveře a já už se sápala po klice, když v tom mě zastavil ženský hlas. ,,Drahá copak tu děláš?" zeptala se mě udiveně královna a já se na ni otočila. ,,Jdu za Jackem." Odpověděla jsem suše a královna se na mě nechápavě podívala. ,,Drahoušku to není moudrý nápad, za chvíli má jednání" řekla a já jsem se uchechtla. ,,Na to jednání právě jdu vaše veličenstvo" řekla jsem a královna vypadala ještě víc překvapeně. Pak se zasmála a řekla ,,Ale maličká, to že jsi jeho manželka neznamená že s ním musíš chodit na ty otravné a nudné vyřizovací věci. Mladá dáma jako ty by se měla věnovat jiným záležitostem, jako třeba umění. Co takhle kdyby ses naučila na nějaký hudební nástroj? Nebo tě spíše bere tanec? A co malba?"

Při tom jejím štěbetání o správném chování právoplatné manželky jsem se dostala s její rukou kolem mých ramen o tři kroky dál od místnosti, kam jsem původně měla namířeno. Vzpamatovala jsem se a ruku setřásla. Přistoupila jsem opět ke dveřím a zdvořile se na ni usmála. ,,Velmi ráda hraji na klavír, ale princ mi slíbil že mohu být na všech jednáních, schůzkách a společenských akcí po jeho boku, jako jeho manželka" řekla jsem a královna se na chvilku zamračila. Ošila se, ale její zamračený obličej, který připomínal tmavé bouřkové mraky se opět změnil na sluncem prosvícenou oblohu bez jediného mráčku.

,,Drahoušku ty jsi jeho manželka, sloužíš jako ozdoba. Nemusíš dělat nic důležitého, proto tě taky král vybral. Mám tě ráda drahá, ale jen tak mezi námi... Kdyby král chtěl budoucí královnu, co by měla nějak zasahovat do vládnutí, vybere pro prince Jacka nějakou princeznu, která by na to byla dlouhá léta připravovaná. Ty jsi ale bývalá velkokněžna. Mrzí mě, jestli sis myslela že je to jinak, ale jsi tu jen jako ozdoba budoucího krále. A také rodička jeho budoucích dětí, pokud ti to ovšem nevezme nějaká konkubína" 

Řekla soucitně královna. Poslední slova řekla tiše, jakoby ani nebyly pro mé uši. S úžasem jsem se na ni dívala. Jen ozdoba? Rodička budoucích dětí? To snad nemyslí vážně... Zamračila jsem se, ale i můj obličej za chvíli prozářil úsměv jako slunce. ,,Jsem ráda že jste ke mě upřímná veličenstvo, proto budu i já k vám." řekla jsem a na chvíli se odmlčela.

,,Je mi úplně jedno, že mám sloužit jen jako ozdoba. Protože to dělat nebudu. Zajímám se o tuto zemi, zajímám se o to, co dělá můj manžel a zajímám se i o ty nejnudnější jednání. Protože jsem budoucí královna. Nebudu jen ozdoba dvora, která má v hlavě slámu a v puse hloupé drby. Budu Jackova podpora, jak při vládnutí, tak v běžném životě, ať se to ostatním líbí, nebo ne" řekla jsem a dál nečekala na to, co mi královna odpoví.