Srdce v kleci

S veškerou úctou

,,Kde je zbytek rodinky?" Zeptala jsem se a otec se mírně zamračil. ,,Tvé sestry top mrzí, ale přijedou zítra ráno. I s jejich muži." Řekl a já přikývla hlavou. ,,To mě taky mrzí, že mě nepoctily svou přítomností již dnes večer." Řekla jsem a otec se zamračil ještě víc. ,,Podle tvého dopisu to vypadalo že něco potřebuješ, tak by ses podle toho měla chovat." Řekl a já se uchechtla. ,,Jako že tím mám podle příkladu Christin lézt do --" Otec mě zpražil přísným a káravým pohledem. ,,Ne, ale mohla by ses chovat alespoň trochu slušně." Řekl ostře a já se zarazila.

,,Jistě, omlouvám se... Poslední dobou je toho na mě trochu moc a já jsem se trochu přestala ovládat." ,,Tomuhle říkáš trochu? mluvíš jako nějaká vesnická holka. A to jsem myslel že tě na zámku trochu zkrotí." Řekl otec a začal pochodovat po místnosti. ,,Pojďme raději rovnou k věci. Co potřebuješ?" zeptal se a já se zamyslela... Celou dobu jsem přemýšlela jak to správně zformulovat, ale žádný přijatelný výsledek mě nenapadl. Hold budu muset jako vždy mluvit co mi na jazyk přijde.

,,No, je to řekněme trochu složitější." Začala jsem diplomaticky a otec správně pochopil, že to bude trochu na dlouho. ,,Tak to abychom se posadili, co říkáš." Řekl a nabídl mi židli. já jsem se posadila a čekala, až on usedne naproti mě. ,,Takže, jde o tohle. Tak trochu omylem jsem našla plán, ve kterém je zapsaný atentát na prince. Na oba prince, ale hlavní terč je princ Jack. Je to spíš taková past, než atentát." Řekla jsem a čekala, jak to otec vstřebá.

Díval se na mě pořád stejně, bez mrknutí oka. ,,To je zajímavé." Řekl nakonec. ,,Zajímavé?" Zopakovala jsem udiveně. ,,Chtějí mi zabít muže a ty řekneš že to je zajímavé?" Otec se lehce pousmál. ,,Ne Charlotte, nechápej mě špatně. Je zajímavé že jsi na to přišla." Řekl a já se zarazila. 

,,Ty o tom víš?" Vyskočila jsem ze židle a překvapeně na něj zírala. ,,Ty,, Ty--" ,,Ne, Uklidni se, já jsem na něm nepracoval. " Řekl otec a pokynul mi rukou, abych se opět posadila. ,,Jsi celá bledá, nechám ti přinést něco k pití." Řekl a já přikývla hlavou. Zazvonil na malý zvonek a za pár vteřin se ve dveřích objevila služebná, kterou vůbec neznám. ,,Rebeko, prosím přines pro Charlotte sklenici vody." Řekl a Rebeka přikývla hlavou, uklonila se a odešla. 

,,Ta je tu nová?" Zeptala jsem se a otec přikývl. ,,Je němá, její rodiče zemřeli tak jsem si ji vzal na starost." Řekl a já přikývla hlavou... Chudinka. ,,Dobře, ale zpátky k věci. Jak víš o tom co se chystá na prince?" Zeptala jsem se a otec přikývl hlavou. ,,Víš, když se chystá taková velká akce, vždycky o tom ví hodně lidí. Ne všichni jsou loajální svému vůdci, tudíž tomu, kdo ten útok chystá." Řekl a já se zarazila. ,,Chceš mi říct že máš na hradě špeha?" Zeptala jsem se a otec zavrtěl hlavou. ,,Ne přímo já. A není to špeh, je to jen náš člověk." Řekl a já přikývla hlavou. 

,,Aha, mezitím je vlastně rozdíl." Řekla jsem a otec se pousmál. Pak ale zvážněl. ,,Měla by ses od toho držet dál Lott, každý kdo o tom ví je v nebezpečí." Řekl a já si povzdechla. ,,Prosím, ušetři mě těch typických řečí, já si moc dobře uvědomuju že jsem v nebezpečí, ale nemůžu to přece jen tak nechat být." 

,,Od toho, aby se to nestalo jsem tu já a další lidi, ty se do toho nepleť." Řekl příkře a já si založila ruce na hrudi. ,,To se teda plést budu, protože--" Přerušilo mě ostýchavé klepání na dveře. ,,To bude Rebeka, dále!" Řekl a dveře se otevřely. Doopravdy to byla Rebeka a v ruce nesla sklenici s průsvitnou vodou. Položila ji přede mě a uklonila se. ,,Děkuji." Usmála jsem se na ni a ona mi letmo úsměv opětovala.

Trpělivě jsem čekala, až Rebeka odejde a zavře za sebou dveře, abych pokračovala ve svých argumentech, ale otec mě předběhl. ,,Vlastně mě dost zajímá, proč tolik stojíš o záchranu prince Jacka." Řekl a já se na něj udiveně podívala. ,,Já nestojím jen o jeho záchranu, já stojím o záchranu všech. Druhého prince, vojáků co je budou doprovázet, koní které je povezou... "