Mafia

27.

Pohled Shawna

Když jsem konečně přijel do nemocnice, vylítl jsem z auta a popadl Laylu do náruče. Vběhl jsem s ní dovnitř a doktor, který ví o našem byznysu, na mě už čekal.

„Pojď za mnou," rozkázal a já ho následoval. Vešli jsme do pokoje a já ji, podle jeho pokynů, položil na lehátko.

„Co víš o jejím stavu?" zeptal se a nasadil si rukavice.

„Noo, zvracela krev a měla bolesti, nevím čeho, protože mi omdlela."

Doktor mě odehnal na pár metrů, aby měl místo a začal jí různě prohmatávat.

„Musí na sál," oznámil, a i s lehátkem vyjel na chodbu. Než jsem se vzpamatoval, odvezl jí ode mě pryč. Zatahal jsem se za vlasy a sedl si na židli, která byla hned vedle mě.

V hlavě se mi začaly přehrávat děsivé scénáře, a tak jsem vstal a pochodoval ze strany na stranu. Bohužel mi to nepřineslo klid, který bych od toho čekal.

„Do prdele!" zakřičel jsem přes celou chodbu, popadl židli a mrskl s ní o zeď.

„Uklidně te se, proboha!" zakřičela na mě starší sestra z recepce.

„Omlouvám se!" křikl jsem, a ještě do té židle kopl. Nemohl jsem se udržet, prostě jsem ten vztek musel pustit.

„Tak už toho mám dost! Nebude tady vyrušovat ostatní pacienty, tohle je nemocnice!" neřešil jsem jí a kopl do té židle ještě jednou.

„Kurva moje noha!" zaskuhral jsem a praštil pěstí do zdi. Než jsem si stihl všimnout, ta sestřička stála za mnou a píchala mi do ramene nějakou látku.

„Tohle by vás mělo uklidnit," řekla a přehodila si mou paži přes ramena.

„Musíte si odpočinout," pronesla ještě a táhla mě do pokoje, kde jsem usnul.

***

„Slyšel jsem, že jsi vyváděl jak šílenej," uslyšel jsem Codyho, který seděl vedle mě v křesle, hned jak jsem se probudil.

„Aby ses neposral, co mi to ta sestra píchla sakra?!" chytil jsem se za hlavu a posadil se.

„Prej to byla nějaká uspávací injekce," zasmál se.

„Jak je na tom Layla?"

„Nevím, nebyl jsem za doktorem, ale už je na pokoji."

Prudce jsem se postavil a pak zase usedl na zadek, protože se mi zatočila hlava.

„Klid, kámo, dala ti toho hodně," podepřel mě a já ho odstrčil.

„Zvládnu to," ujistil jsem ho a tentokrát vstal pomalu. Vyšel jsem na chodbu a když jsem zahlédl doktora, který operoval Laylu, rozeběhl jsem se za ním a upozornil na mou přítomnost. On odtrhl pohled od papírů a zadíval se na mě.

„Slyšel jsem o tom, jak-"

„Jo, to všichni, teď mi řekněte, jak je na tom ona," pronesl jsem rychle a mezitím se k nám přidal Cody.

„Měla krvácení do břicha a velmi mnoho modřin po těle, také jsem zašil dvě tržné rány, na krku a na boku. Momentálně je v umělém spánku, ale bude potřebovat hodně odpočinku."

„Děkuji, mohu za ní?"

„Ano, ale nevím, jak dlouho bude možné ji tu nechat. Je nezvěstná a lidi se začnou ptát, respektivně sestry."

„Dneska večer ji odsud dostaneme," vložil se do toho Cody.

„Počkej, jak dlouho jsem spal? A kolik je hodin?" zeptal jsem se.

„Je osm ráno a ty jsi spal přes deset hodin."

„Ouu," pozastavil jsem se. Takhle dlouho jsem nespal ani nepamatuji. Zakroutil jsem nad tím nesmyslem hlavou a vešel do pokoje, kde ležela Layla připojená na přístrojích.

„Měla by se z toho prej dostat," oznámil Cody za mými zády.

„Dostane, ale za dlouho a víš, že jí Joseph nenechá takového času."

„Tak jí ho budeme muset obstarat." Otočil jsem se na něj a kývnutím ho vyzval k tomu, aby začal mluvit.

„Mohl bych Josephovi říct o tom drogovém spolku, který jsme sledovali před tím, než jsme museli cvičit ty holky. Třeba by ho to zaujalo a alespoň by nebyl v základně s vámi."

„To by šlo, ale přeci jenom, chtěli jsme to vyřešit spolu, kvůli Zitě ne?"

„Shawne, tohle je moje starost, ty teď řeš Laylu. Já se o to postarám."

„Ale je to tvoje sestra. Joseph jí zabije, jestli se to dozví. Myslí si, že tvá rodina je mrtvá."

„Nezabije jí. To mu nedovolím, ale to nebudeme řešit, je to můj problém."

„Kdybys potřeboval pomoct, stačí jen říct."

„Já vím," ušklíbl se.

„Nechám vás tady o samotě a zajedu na hotel, pro Tessu. Musíme si sbalit, navečer přijedeme a vyrazíme domů."

„Fajn," odpověděl jsem a otočil se zpět na Laylu. S povzdechem jsem jí pohladil po fialové líci a litoval toho, že jsme ji nezachránili dřív.

Snad se Vám tento díl líbí a užili jste si ho. Neskutečně moc Vám děkuji za komentáře a hvězdičky! Dokonce se blížíme ke třem tisícům shlédnutí :)

Mrzí mě, že nemohu přidávat tak často kvůli škole. Já osobně tohle nemám ráda, protože když jsem do toho příběhu začtená a pak musím čekat na další díl, je to pro mě utrpení. Nevím, jak je to u Vás, ale myslím, že na tom budeme stejně :)

K.