Mafia

39.

Se Shawnem jsem si povídala snad hodinu. Probírali jsme úplně dětinské věci, ale cítila jsem se lépe. Bohužel z našeho výbuchu smíchu nás vyrušil Dean s injekcí v ruce.

„Lay, odeberu ti krev, nemáš s tím problém, že ne?" zeptal se a já hlasitě polkla.

„Ne," řekla jsem pevně a snažila s potlačit strach z jehel. Dean ke mě přišel a já mu nastavila ruku. On mi bez váhání zapíchl ostrou věcičku do žíly, až jsem s sebou škubla. Odvrátila jsem zrak a čekala, až bude hotovo. Když se tak stalo, zalepil mi ranku náplastí a zase odešel.

„Myslíš, že to máš z těch léků?"

„Nevím, je to možné," odpověděla jsem.

„Stalo se to tady už někdy?"zeptala jsem se.

„Ne, nikdo z nás nebere léky, tedy když to není nutné, vždycky tu bolest musíme přetrpět."

„Už jsi byl raněný?"

„Několikrát jsem byl pořezaný a dvakrát střelený. Jednu kulku jsem měl v rameni a druhou na boku," řekl a sundal si tričko. Snažila jsem se soustředit na jeho prsty, které ukazovaly jizvy, ale víc mě poutaly jeho svaly. Měl dokonalé tělo. Nejraději bych se dotkla jeho vystupujících břišních a prsních svalů. Zatřepala jsem lehce hlavou a snažila se normálně přemýšlet.

„Bolelo to hodně?"

„Když mě střelili poprvé, bál jsem se, že umřu, a navíc jsem málem omdlel. Bylo mi pouhých šestnáct a já se pomalu začal loučit se životem. Bylo to pro mě peklo, ale Dick, dřívější doktor, co tady pracoval, mi pomohl a po několika dnech jsem byl zase na nohách."

„Jak jsi tohle mohl podstoupit?"

„Co tím chceš říct?" zeptal se nechápavě.

„Chci tím říct, že můj mozek nedokáže přijmout, jak jsi mohl takhle mladý pracovat v gangu. To přece není život. Každý den se jenom obáváš, kdy nastane nějaká chyba a konec konců i smrt. Copak ty nechceš rodinu? Děti? Co když se nedožiješ ani třicítky?"

„Dokážu se o sebe postarat."

„Ale já tohle chci! Chci mít přítele, svatbu a děti. Chci umřít stářím, ne něčí rukou."

„Já ti slibuji, že tohle všechno mít budeš, nikdo ti neublíží," řekl a setřel mi neposednou slzu z tváře.

„Nic mi neslibuj Shawne," povzdechla jsem si a trochu se od něj odklonila, protože mi jeho tělo zatemňovalo mysl.

„Lay, já vím, že jsem své sliby porušil, ale–"

„Shawne, dost. Nebudeme to řešit, prosím."

„Dobře," sklopil hlavu a přetáhl si tričko přes hlavu. Pročísl si prsty vlasy a tím je dal do své každodenní podoby.

„Jsi v pořádku?" zamával mi před obličejem.

„J-jo," zakoktala jsem a odvrátila od něj pohled.

„Potřebuji si něco zařídit. Uvidíme se tedy zítra, přijdu pro tebe," řekl a odešel.

Pohled Shawna

Zaklepal jsem na dveře a čekal až mi ten debil otevře.

„Co chceš?"zamručel Cody.

„Napadlo mě, že bychom mohli zajet do klubu, nemyslím teď, ale až přijmou Zitu, mohli bychom to oslavit."

„To je skvělej nápad," usmál se a pustil mě dovnitř.

„Whiskey?"

„Jo, prosím."

„Tak copak se stalo?" zeptal se a našpulil pusu. Dělal to pokaždé, když se snažil hrát na mojí mámu. U toho ještě zvyšoval hlas a snažil se mluvit jako holka. Bylo to komické.

„Ani nevím, jenom se potřebuji uvolnit."

„Tak to chce sex, ne alkohol."

„Cody," protočil jsem očima a ušklíbl se. On mi podal skleničku a s přiťuknutím jsem do sebe vylil celý její obsah.

„Předpokládám, že jdeš od Lau – teda Layly," opravil se rychle, když jsem ho propálil pohledem.

„Jo."

„Bože, ta holka ti motá hlavu, chlape."

„Spíš já jí," řekl jsem a dolil si skleničku.

„Pokračuj," řekl a napodobil mě. Trochu jsem si upil a zhluboka se nadechl.

„Mám ji rád," vyklopil jsem ze sebe.

„Já to věděl!" vykřikl radostně a já se zamračil.

„To je ale kurva špatně. Měl bych se k ní chovat, tak jako k ostatním. Ale nejde to. Prostě má v sobě něco, co mě k ní táhne a nevím co."

„Tady se nám někdo zamiloval," řekl provokativně.

„To není prdel Cody, nesmím s ní nic mít, ale je to zatraceně těžké, být vedle ní a nepolíbit jí, je to pro mě trýznění. Neovládám se."

„Kámo, v tomhle ti tak trochu rozumím. Tessa je kus a já jí žeru, nejraději bych s ní šukal celou noc, ale říkám ti, stalo by se to jednu a musel bych jí mít pořád. Přijde mi okouzlující," řekl zasněně.

„Hele uklidni se trochu," zasmál jsem se.

„Do prdele, my jsme vtipný, oba jsme zblázněný do holek, které jsou navíc nejlepší kamarádky."

„Jo, to jo."

„Jsme na tom špatně."

„Chci je dostat pryč," řekl jsem po chvíli.

„Cože?" zajíkl se.

„Nemůžou tady zůstat, nezaslouží si život, jaký máme my."

„Jestli to Joseph zjistí, tak tě zabije."

„Já vím, ale ty nechceš, aby Tessa žila normální život?"

„Ne, chci, aby byla tady, abych ji mohl vídat a kdo ví, třeba spolu budeme."

„Ale oni chtějí pryč, pochop to."

„Já vím, ale nechci ji-" odmlčel se na chvíli.

„Nechceš ji ztratit," doplnil jsem ho a on přikývl.

„Já jí taky nechci ztratit. Chci být ten ke komu půjde, když jí bude nejhůř ten, komu bude vše říkat. Proto jsem přemýšlel, že bych utekl s nimi, tedy pokud se mnou bude chtít zůstat. Ochránil bych je," řekl jsem a dopil jsem všechen obsah ve skleničce.

„Šel bych taky."

„Cože?" zeptal jsem se zaskočeně.

„Já, nevím, asi bych šel taky. Když tady nebudeš ty nevím, co bych dělal, třeba s námi půjde i Zita."

„Není to absurdní, že se kvůli dvěma holkám vzdáme našich životů?" zasmál jsem se a dolil si zlatavou tekutinu.

„To mi povídej, a navíc se postavíme proti našemu gangu, našim přátelům."

„Je to šílený."

„To mi povídej."

„Společně to zvládneme, všechno jsme zvládli."

Další díl tady! Omlouvám se, vůbec nestíhám. A milionkrát DĚKUJI za předčtení a hvězdičky, nechápu, že tento příběh má přes deset tisíc shlédnutí, to prostě není možné!!

K.