Mafia

31.

Tentokrát jsem se probudila v měkké posteli. Pro sebe jsem se usmála a rozhlédla se. Byla jsem sama. Vstala jsem, popadla první prádlo, co jsem nahmatala a napochodovala si to rovnou do koupelny. Svlékla jsem ze sebe špinavé propocené oblečení a zalezla do sprchy.

„Sakra," sykla jsem, když mi došlo, že musím sundat tu náplast. Prsty jsem co nejpomaleji a nejopatrněji odlepila růžky a pak ji sundala. Poté jsem pustila krásně teplou vodu na svou pokožku. Tohle bylo to, co jsem dlouho potřebovala.

Pečlivě jsem se umyla a u toho zkoumala modřiny po mém těle. Bylo to ošklivé, ale snažila jsem se to tolik neprožívat. Nakonec jsem si oholila nohy a další půl hodinu stála pod proudem. Nechtělo se mi vylézt z toho tepla, bohužel mě vyrušilo silné bušení na dveře a Shawnův hlas. S protočením očí jsem vyšla a obmotala kolem sebe velký měkký ručník, který mi zahaloval i nohy. Pootevřela jsem dveře a spatřila zuřivý výraz Shawna.

„Už jsem si myslel, že jsi tam omdlela, jsi tady už přes hodinu!"

„Promiň, za chvíli přijdu," řekla jsem a zavřela. Osušila jsem se a vlasy zabalila do turbanu. Natáhla jsem na sebe tepláky a volné šedé tričko, které bylo zřejmě klučičí. Na boku jsem uvázala uzel a pohladila si velké modřiny na břiše. Když se mi vybavila vzpomínka, jak mě tam kopl, obsypala mě husí kůže. S povzdechem jsem vešla do zimy, kterou jsem v pokoji měla a na posteli spatřila Shawna.

„Konečně," pronesl otráveně.

„Dělej, pojď si lehnout, musím ti zalepit ty stehy." Nechtěně jsem ho poslechla a čekala až udělá svou práci. Musela jsem uznat, že byl vážně opatrný a soustředěný. Vypadal u toho roztomile.

„Co se tak nesmyslně culíš?" zamračil se a navázal se mnou oční kontakt.

„Jen tak," pokrčila jsem rameny.

„Vypadá to, že se máš lépe," natočil hlavu na stranu.

„Jo, je mi vcelku dobře, jen mám neskutečný hlad."

„Tak pojď, budeme u mě, mám tam vše potřebné, nechce se mi to sem tahat," řekl, já si nasadila boty a po chvíli jsem ho následovala chodbou. Došli jsme úplně do jiné části budovy, kde všechno vypadalo jinak.

Shawn mi otevřel dveře a já vstoupila. Nevím proč, ale hned, jak jsem se ocitla v tomto pokoji, cítila jsem se příjemně, skoro jako doma. Měl velkou manželskou postel s černým povlečením, dvě skříně se zrcadly a velký stůl s papíry, které se válely všude.

„Posaď se na postel," řekl a já poslechla. On mezitím odešel do jiné místnosti a po několika minutách vyšel s talíři plného jídla. Stoupl si na opačnou stranu postele a díval se na mě.

„Sedni si k tomu opěradlu," kývl k polštářům, za kterými se schovávala ta opěrka. Udělala jsem, tak jak chtěl a podal mi mou porci, svůj talíř si položil na postel a ještě mi donesl pití. Mezi nás položil notebook a usedl vedle mě. Jako malé natěšené dítě jsem se na něj podívala a usmála se.

„Máš nějaký konkrétní film, který bys chtěla?"

„Ne, pusť tam cokoli, je mi jedno, hlavně že něco udivím," řekla jsem nadšeně a dala si první sousto.

„Bože to je dobrý," zamumlala jsem s plnou pusou a on se začal smát.

„Jez trochu jako člověk," napomenul mě a sám se pustil do jídla. Film začal a já ještě nenápadně ukradla jeho deku a přikryla se. On dělal jako by si ničeho nevšiml a já nad tím jen pokrčila rameny. Zase po dlouhé době jsem se cítila příjemně.

„Shawne, dáš tam další díl?" zeptala jsem se ho, když to skončilo a podívala se na něj.

„Tak to udělám já," zamumlala jsem si pro sebe, protože usnul. Ani se mu nedivím, když se o mně musel starat. Posadila jsem se a pustila pokračování komedie, kterou jsme sledovali. Když jsem si chtěla lehnout zátky, mém zorném poli se objevil ten stůl a papíry. Otočila jsem se ještě na Shawna a ujistila se, že spí. Moje zvědavost mi nedala, a tak jsem vstala a potichu si sedla na židli. Naštěstí tady nebyla taková tma, takže jsem si mohla ty texty přečíst. Chvíli jsem se přehrabovala několika listy plných obchodů se zbraněmi a drogami, až jsem narazila na pět složek. Jedna z nich byla pod mým jménem, a druhá pod Tessiiným. Další tři nesly název Naomi Green, Freya Lynch a Alice Foley. Nejdříve jsem se podívala do té mé. Zalapala jsem po dechu, když jsem tam viděla fotky mamky, Dereka a sebe. Bylo tam i několik fotek, jak sedíme u stolu a večeříme. Když si uvědomím, že nás někdo sledoval je mi z toho špatně. Bylo tam i několik informací. Dokonce tam bylo i něco o mém otci, když jsem si je chtěla přečíst, zarazil mě chraplavý hlas.

„Měla bys odejít," řekl pevně a já věděla, že je zle. Zaklapla jsem složku a odložila ji zpátky. Sklopila jsem hlavu a beze slova ho opět následovala do mého pokoje.

Tak, po dlouhé době zase další díl. Po neděli pojedu na lyžák, takže nebudu mít šanci něco napsat, takže další díl očekávejte zase déle. Děkuji za podporu!
K.