Mafia

63.

Když se mi konečně povedlo ty provazy uvolnit, slezla jsem z jeho těla a otřela si jeho krev o legíny. Shawn rychlým škubnutím provazy rozerval a protáhl se. Kdybychom nebyli v

takovéto situaci, asi bych slintala nad jeho napnutými svaly. Zahnala jsem tyto myšlenky do kouta a padla mu do náruče. On mě pevné objal a poté se mi přilepil na rty. V břiše jsem ucítila příjemný pocit, který bohužel netrval dlouho. Za dveřmi se ozvaly kroky a my přeběhli ke zdi. Po otevření dovnitř vesel Max. Shawn se zlostné ušklíbl a dal mu pěstí do nosu. On se zakymácel a spadl na kolena. Pak si nad nej Shawn stoupnul a rychlosti blesku mu zlomil vaz.

Zalapala jsem po dechu. Nikdy bych si nemyslela, že dokáže být tak chladnokrevný.

Věděla jsem, že než jsme se poznali, tak takový býval, ale doufala jsem, že zabíjet už nebude.

Shawn mu vyndal zbraň z opasku a za ruku mě táhnul chodbami.

„Počkej tady, uvolním nám cestu," zašeptal a přeběhl do tmy. Nadskočila jsem, když jsem uslyšela výstřel. Podívala jsem se za roh a doufala, že se vynoří Shawn. Oddechla jsem si, když vyšel a zamával na mě ve znamení, že vzduch je čistý.

„Ted' musíme běžet, vědí že jsme utekli, takže ať' se děje cokoliv nezastavuj, jasný?!"

„Ano." „Fajn," řekl a rozutekli jsme se. Běžela jsem, co mi síly stačily. Byla to dlouhá kamenná chodba s odbočkami vlevo, podobala se té naší, která byla na základně, ale ta už leží v troskách. Na konci jsme zahnuli vpravo, protože jinam se zahnout nedalo. Za sebou jsem slyšela dusot nohou několika mužů. Shawn vykopl dveře, které byly před námi a my se ocitli na světle. Slunění paprsky se mi zařezávaly do očí, které mě začaly pálit. Po pár zvučných výstřelech jsme se schovali za paletami. Pak byly slyšet jenom vystřely. Podle kulek, které kolem nás dopadaly jsem poznala, že se jedná o slepé náboje. Pamatuji si, že jsem je taky využívala při tréninku.

„Jdou sem, budu tě krýt, ano?" Pouze jsem přikývla a sledovala ho, jak se ode mě vzdaluje. Pak mi to ale došlo. Když se spojím s nimi můžu jim pomoc zabít Josepha. Podívala jsem se na Shawna, který se krčil za barelem. Musela jsme to udělat, už jenom kvůli Shawnovi, Codymu a Zita. Když nastala chvíle, kdy jsem měla přeběhnout, zůstala jsem na místě. „Laylo dělej!" křičel opakovaně a chvilkami i zoufale. Když moje nohy chtěli vyběhnout, zachytili mě dva muži. Zbytek po Shawnovi střílel tak, že mu nezbývalo nic jiného než utéct. Naštěstí jsem neměla šanci vidět jeho výraz.

***

Seděla jsem opět v té místnosti, svázaná a kompletně bezbranná. Byla jsem, ale vyrovnaná, věděla jsem, že mi nemůžou ublížit, protože mě potřebují. Nechám se předat Masonovi a ten mě zavede za Josephem a oni ho dostanou. Nemůže to být tak těžké ne? Jenom musím být silná a zvládnout to. Kvůli Shawnovi to všechno zvládnu, bude na mě pyšný.

„Jsem rád, že ses k nám přidala," řekl šéf tohoto gangu, nebo alespoň myslím, že je to jejich šéf. „Jenom chci, aby Joseph dostal to, co si zaslouží."

„A to taky dostane." Usmál se a vytáhl nůž. Můj výraz se najednou změnil ve vyděšený. Myslela jsem, že mi neublíží.

„Neboj, nepoužiju ho na tebe, oba víme, že nemáš šanci utéct," řekl klidně a rozřízl provazy.

Pak jsem ho následovala do velké místnosti, kde byli jeho muži. Postavila jsem se kousek od něj a navázala s ním očí kontakt. Tady na světle jsem mela šanci ho pořádně prozkoumat. Mel našedivělé vlasy, které byly učesané dozadu. Měl vetší nos a černé oči. Rty měl v úzké lince a vypadal přísně. Ramena měl široká a postavu měl zachovalou, paže měl na svůj věk docela svalnaté a měl menší břicho.

„Svolal jsem vás sem, protože máme plán, jak dostat Josepha," prones zvučeným a pevným hlasem.

„Domluvil jsme ses Oliverem a Frederickem, který sem během dne přijedou, že tady Laylu Brownovou, kterou chce teď." Skoro každý na ulici, předhodíme Michaelovi. Napíchneme ji a oni nás k němu zavedou a poté si vezmeme to, co nám právem patří. Nás respekt a budeme

nezastavitelní!" řekl vítězně a ostatní začali pokřikovat a souhlasit.

„Tak jo Ryane tvůj oddíl si vezme na starost sledování Michaela. Zbytek se může pustit do tréninku a přípravy zbraní." Ukončil svoji řeč a za ruku mě táhnul do místnosti, která byla asi o pět metrů vedle.

„Tohle je moje osobní posilovna," pronesl pyšně a ukázal na své vybavení. Tato místnost byla poměrně malá, ale vypadalo to, že mu stačila.

„Fajn, teď mi ukážeš, co v sobě máš."

,,C-Cože?" zeptala jsem se překvapeně. „Dělej, pořádně se postav a pustíme se do toho." Poslechla jsem a dala se do bojové pozice.

Zdravím, dneska jsem tady s trochu kratším dílem :D

K.