Mafia

57.

Druhá zastávka byla už v Richmondu, kde jsme se ubytovali v levném hotelu v méně obydlené ulici. Bylo kolem osmé večer a my seděli u stolu a hledali nějaká vhodná místa k úkrytu.

„Pojeďme někam k moři, třeba na Bahamy," zasnila se Becca.

„Zbláznila ses?!" vyjekl Cody a dál klikal do klávesnice.

„Ale proč ne? Tam nás nikdo hledat nebude, a navíc peněz máme dost ne?" Bránila svůj názor.

„Becc, chápu, že by ses nejradši viděla na nějakém hezkém místě, ale jsme na útěku, myslím, že užívat si, není ta správná chvíle," přitakala jsem na pomoc Codymu, i když jsem více souhlasila s Beccou.

„Ach jooo," protočila očima a nafoukla tváře, jako malé dítě. Založila si ruce na hrudi a opřela se o opěradlo židle.

„Ale mohli bychom na Floridu. Pláže tam máš taky a na chvíli si odpočneme, pak můžeme zase jinam. Třeba do New Orleans, nemůžeme zůstat na jednom místě, to je jasný."

„Souhlas!" přidala se Becca, které v očích hrály jiskřičky radosti.

„No dobře, ale musíme si koupit nějaké věci, protože předpokládám, že plavky nemá nikdo z nás," zasmál se.

„Jo, to je fakt, zítra zajdeme na nákupy a prodáme naše auta. Ještě dneska se podívám po letenkách a odešleme ten balíček Layliiným rodičům."

„Už se nemůžu dočkat," zatleskala Rebecca a společně jsme odešli do pokoje. Dala jsem si rychlou sprchu a zalehla do manželské postele. Na to, že jsem spala v autě jsem byla stále unavená, takže netrvalo ani chvilku a já usnula.

* * *

Brzy ráno jsme zajeli do centra, kde jsme se nasnídali ve Starbucks a na poště odeslali ten balíček. Doufala jsem, že mamce a Derekovi se nic nestalo a že stihnout uniknout včas. Poté jsme se věnovali nakupování. Musela jsem přiznat, že jsem neměla náladu chodit po obchodech, ale s Beccou to byla celkem zábava, ale neustále mi připomínala Tessu. Taky byla hodně zapálená do nakupování. Becca mi stále něco dávala a já byla povinna si to vyzkoušet. Když bylo půl druhé, stavili jsme se na obědě ve fast foodu a pak jsme zase pokračovali. Na hotel jsme se dostali až v šest večer s nakoupenou čínou. Bylo mi trochu proti srsti jíst tak nezdravá jídla, ale po těch týdnech, možná měsících jsem ráda, že se můžu pořádně najíst.

Po večeři jsme usedli k televizi a já zaspala na Shawnově rameni, který mě následně odnesl do pokoje. Jeho dotek mě probudil, ale nedala jsem to najevo. Jemně mě položil do postele a přikryl dekou.

„Slibuji, že se ti nic nestane," zašeptal a políbil mě teplými rty na čelo. Zahihňala jsme se tomu milému gestu a on se na mě zmateně zadíval.

„Promiň, nechtěl jsem-" než to stihl dopovědět, přitáhla jsem si ho za límec k sobě a spojila naše rty v jedny. Byl to dlouhý polibek, ale Shawnovi to zřejmě nestačilo a začal ho prohlubovat.

„Dobrou noc," odtáhl se bez dechu a zmizel za dveřmi. S úsměvem na rtech jsem se obrátila na bok a propadla spánku.

* * *

„Dobré ráno," zamumlala jsem a promnula si oči.

„No konečně," ozval se Cody s plnou pusou. Tiše jsem se zasmála a dala vařit vodu.

„Co si dáš k snídani?"

„Asi nic, nemám hlad," pokrčila jsme rameny a zalila si horoucí vodou čaj. Mezitím Shawn vstal a postavil se vedle mě. Podívala jsme se do jeho očí a snažila se zachovat klid. Bohužel moje srdce začalo být rychleji.

„Měla by ses najíst," zamračil se. Líbilo se mi, že se tak staral, ale já jíst nemohla, protože můj žaludek byl stažený z letu, který nás čeká. Zdálo se mi, že s námi to letadlo spadlo kvůli technickým potížím a z mám toho velké obavy. Přišlo mi, že Shawn zpozoroval můj strach a soucitně mě pohladil po rameni.

„Zvládneme to," usmál se a já s rudými lícemi přikývla. Popadla jsem hrníček a ihned zašla do pokoje. Zhluboka jsme se nadechla a snažila se přestat usmívat. Abych se zaměstnala, tak jsem se pustila ke skládání věcí do kufrů a když jsme byla hotová, hodiny ukazovaly pomalu dvanáct. Rebecca měla sbaleno už ze včerejška a kluci také.

„Dále," křikla jsem a stopla hru, kterou jsme měla rozehranou. Dovnitř přišel Shawn a lehl si vedle mě na postel.

„Tak, prodali jsme auta a za hodinku pojedeme na oběd a pak na letiště," oznámil mi naše plány a jen přikývla a hru si zase pustila.

„Neignoruj mě," šťouchl mě do boku.

„Hele, to bolí," odsunula jsme se od něj, ale oči jsem z obrazovky nespouštěla.

„Ale no tak," zasmál se škodolibě a udělal to znova.

„Shawne! Kvůli tobě jsem prohrála!" otočila jsem se na něj a ukázala mu mé vysoké skóre, které mi překazil.

„Jupí," zajásal a přisunul si mě za pas blíž.

Najednou jsem ucítila v břiše příjemný hřejivý pocit. Jeho dotek s mým tělem dělal zázraky.

„Rád tě vidím usmívat se," zašeptal mi do obličeje a já svůj úsměv ještě více roztáhla. Cítila jsem se šťastná a než jsem se stihla pořádně rozmyslet, přitiskla jsem rty na ty jeho, zase. Kupodivu se ode mě neodtáhl, ale začal spolupracovat. Přitiskl si mě více na svou hruď a já mu svýma dlaněmi zajela do vlasů. Když se jeho prsty dotkly mé holé pokožky na boku, zaplavila mě vlna vzrušení a z našeho vášnivého líbání se začalo stávat dravé a chtivé.

Děkuji Vám moc za komentáře :)
K.