Mafia

44.

Seděla jsem za volantem a sledovala cestu před sebou. Bála jsem se byť jen pohnout, na rozdíl od Tessy, která byla už dávno přede mnou.

„Nastartuj, počítám, že víš, jak se to dělá, když jsi měla alespoň pár lekcí autoškoly."

„Jo, ale to bylo dlouho."

„Tak déle, než dva roky to nebylo."

„Mě přijde dlouho i tři měsíce," sykla jsem.

„Prostě nastartuj," pronesl otráveně a já se snažila vypořádat s tou jeho náladou. Věděla jsem, že bude nepříjemný. Nejistě jsem otočila klíčkem a nastartovala.

„Fajn, teď jeď normálně po dráze, až ti řeknu, tak přejedeš z jednoho pruhu do druhého. Postupně u toho budeš zrychlovat a přejíždět doleva a doprava. Jako bys předjížděla auta. Rozumíš?"

„Ano," kývla jsem a rozjela se.

„Přidej," řekl po chvíli a já poslechla. Kupodivu jsem to zvládala hladce. Myslela jsem, že nebudu schopná se ani rozjet, ale momentálně jsem si přišla svobodnější. Stále jsem zvyšovala rychlost a užívala si to.

* * *

Po několika hodinách jízdy jsem zastavila u Tessy a Codyho, kteří seděli na kapotě auta a povídali si.

„Jde ti to," usmála se Tessa a objala mě.

„Díky," oplatila jsem jí úsměv.

„To proto, že má dobrého učitele," vmísil se do naší konverzace Shawn a poplácal se po hrudi.

„No, myslím, že Layla by to zvládla i sama," mrkla na něj.

„Co kdybychom si dali závody?" zeptal se Cody.

„Nemyslím, že je to dobrý nápad," řekl Shawn a on nad ním jenom pokroutil hlavou.

„Ale no tak. Vždycky jsme spolu závodili, co tak najednou?" ušklíbl se.

„Tak fajn," povolil a ukázal jeho krásné bílé zuby. V tu chvíli jsem si vzpomněla na náš polibek. Když jsem nad tím tak přemýšlela, zašimralo mě v podbřišku.

„Fajn a když vyhraji, dám si závod tady s naší maličkou Laylou."

„Cože?" vyjekla jsem šokovaně.

„Bude to sranda," drkl do mě a nasedl si do auta. Shawn se rozešel k jeho autu a já k němu přišla a chytila ho za ruku.

„Prosím vyhraj to," šeptla jsem.

„Pokusím se," řekl bez emocí a usedl si za volant. Já jsem se vrátila na kraj, Tessa jim to odpočítala a postavila se vedle mě. Pohledem jsem sledovala dvě auta, která jela velkou rychlostí a snažila se předhonit. Bohužel Cody byl víc ke kraji a tím vytlačoval Shawna.

„Bože, nemůžu se na to dívat," odvrátila jsem pohled a prohrábla si vlasy, které mi díky vánku lítaly do obličeje.

„Už tu budou," zajásala nadšeně.

„Joo!" vykřikla Tessa radostně a já se na ní nechápavě otočila.

„Je to moje baby!" zakřičel Cody z okénka a prudce zabrzdil. Jen jsem protočila očima a doufala, že to neprohrál naschvál.

„Kurva!" zanadávala jsem a dupla si nohou.

„Tak dělej princezno. Posaď tu svou prdelku do sedačky ať už to máme za sebou!" křikl na mě a já se vyměnila se Shawnem, který si to namířil na stranu spolujezdce.

„Jede sama," řekl Cody a Shawn se zamračil.

„Dávej na sebe pozor," řekl a odstoupil od auta. S Codym jsme srovnaly auta a Tessa nám to opět odstartovala.

„Teď!" vykřikla a já prudce šlápla na plyn. Díky rychlosti jsem zapadla do sedačky a rychle spustila rádio, abych uklidnila své nervy. Jela jsem tou největší rychlostí a trochu si i věřila, že bych ho mohla porazit. Chvíli jsme jeli vedle sebe a já ho po malých kouskách začala předjíždět. Pro sebe jsem se usmála a snažila se svou pozici udržet. Zkazil mi to, ale nečekaný náraz z pravé strany. Mé tělo s sebou škublo a já narazila tělem na dveře. V tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem se nepřipásala, ale i přes to jsem srovnala řízení a nevzdávala se. Když jsme se blížili k cíli, snažila jsem se to vyrovnat, ale nešlo to. Věděla jsem, že mám prohráno.

V cíli jsem šlápla automaticky na brzdu a ani jsem si neuvědomila mé nepřipásání. A tak mé tělo vyletělo dopředu a má hlava přistála na volantu. Když jsem konečně zastavila, otevřela jsem dveře a vypadla na zem. Potřebovala jsem na čerstvý vzduch, protože se mi špatně dýchalo.

„Lay!" křikl Shawn a rozeběhl se ke mně.

„Jsi v pořádku?" zeptal se a já se chytila za hlavu. Určitě tam budu mít bouli.

„Děláš si prdel, že si se nepřipoutala?!" zakřičel na mě a já bez řečí vstala a trochu se zakymácela. Naštěstí jsem to ustála a snažila se trochu zorientovat.

„Kdybys do mě nestrčil, porazila bych tě," ušklíbla jsem se.

„Možná, ale stejně jsem vyhrál," pokrčil rameny a zazubil se na mě.

„Ale bylas dobrá," dodal a potřásl si se mnou rukou.

„Díky."

„Tak pojedeme ne?" zeptala jsem se, protože můj žaludek se začal ozývat.

„A stavíme se navečeři?" zeptala se natěšeně Tessa a kluci jí to odkývali.