Finally Together ( VKook )

65.

Trošku jsem pozměnila konec minulé kapitoly, aby to sem více sedělo, jelikož jsem to neměla ještě úplně promyšlené.

Třetí osoba

Poté, co všichni zbývající členové slyšeli dunivou ránu, se všichni otočili a spatřili Jungkooka ležícího na zemi. Okamžitě začali kontrolovat puls, který nejmladšímu z nich nemohli nahmatat, a tak Namjoon okamžitě vytočil číslo záchranné služby a podle pokynů začali s oživováním. Taehuyng byl v naprostém šoku a hleděl na svého přítele a ostatní členy skupiny se slzami v očích nevěříc tomu, co se děje. Tohle se stalo už kdysi, akorát v průběhu koncertu, nedokážete si ani představit, jak moc se Taehyung v tu chvíli o Jungkooka bál.

Záchranka u nich byla za pár minut, jelikož nemocnice od jejich dormu nebyla nějak extra daleko. Pracovníci záchranné služby naložili nejmladšího člena do sanitky a vyjeli s ním do nemocnice, zatímco se ho snažili oživit, což se také naštěstí podařilo. Ostatní členi BTS jeli hned za nimi. Jimin celou dobu uklidňoval Taehyunga, který se div nesložil.

Když šest členů přijelo do nemocnice, poslali je do čekárny. Nikdo z nich absolutně nechápal, co se stalo. Taehyung byl tak bledý, že se ho několik doktorů, kteří tudy procházeli ptali, jestli je v pořádku a jestli ho nemají okamžitě vyšetřit, on však vždy pouze nesouhlasně zakroutil hlavou. Věděl, že nebude v pořádku, dokud nebude vědět, co přesně se děje s Jungkookem.

Po půl hodině, která členům připadala jako naprostá věčnost, k nim přišel doktor, kterého okamžitě poznali, jelikož to byl Jungkookův doktor. Bylo jim oznámeno, že je jejich maknae v pořádku, ale pár dní si poleží v nemocnici, protože jeho tělo zkolabovalo.

Všichni se vydali za Jungkookem na pokoj a úlevně si oddechli. Zůstali tam s ním po zbytek odpoledne, než skončili návštěvní hodiny a oni se všichni rozloučili. To ale nevěděli, co se stane.

Když vycházeli z nemocnice, nikdo si nevšiml blonďatého muže zahaleného v černém, jenž stál opodál s úšklebkem na tváři.

Zatímco jeli členi BTS domů, tento muž je již nepronásledoval, jelikož se mu právě teď naskytla úžasná příležitost, a tak začal vymýšlet plán.

Jaemina, jméno toho, do teď záhadného, muže, napadlo něco odporného. Byl nemocný a také přímo posedlý Jungkookem, ale nechtěl si to přiznat a už vůbec ne se léčit.

Muž stal celou noc před nemocnicí, čekajíc na začátek návštěvních hodin, které začínaly úderem sedmé hodiny ranní.
Přesně v tuto chvíli vešel na recepci, kde se představil jako Jungkookův přítel, a když mu to paní nechtěla uvěřit, pustil jí video z již relativně starých zpráv, kde mu bylo vidět do obličeje, a to už mu, naneštěstí, uvěřeno bylo.

Jungkook

Otevřely se dveře a já se usmál, jelikož jsem si myslel, že to jsou kluci, avšak mě čekalo přímo hororové překvapení. Vyděšeně jsem se podíval na příchozího a chtěl zmáčknout tlačítko, které bylo na posteli. Jaemin si však uvědomil o co se chci pokusit, a tak na mě namířil zbraň.

"Znova se setkáváme, Jungkookie" řekl oplzle a začal se ke mně přibližovat.
"Co tu děláš?!" vyjel jsem na něj, on ke mně přišel a chytl mě vlasy a škubl s nimi tak, abych se mu díval do očí.

Tohohle zmetka tu už asi nikdo nečekal, co?
Eli