Finally Together ( VKook )

25.

Protože jsem těma dveřma Taeho doslova sejmul, jelikož právě vylézal ze sprchy.
Au, to muselo asi hodně bolet.

Ach jo, co jsem to za přítele, sejmu to svoje nemohoucí štěstíčko dveřma a on se ještě praští o zem.

"Já si tady beru prášky kvůli tomu, aby mě nic nebolelo a ty si sem přijdeš a znova mě zmrzačíš" vytknul mi a já se nervózně zasmál.

"Máš odpočívat a ne být sprše" vyčetl jsem mu já, ale to mě neomlouvá z toho, že jsem ho flákl dveřma.

"Dva dny jsem se nemyl a moje vlasy taky neviděly šampon už pár dní" řekl naštvaně. Ups.

"Promiň, pomůžu ti" řekl jsem lítostivě a vzal si ho do náruče a bylo mi úplně jedno, že jsme oba mokrý.

A v neposlední řadě jsem se snažil nevnímat fakt, že na sobě nemá vůbec nic.
I když to šlo opravdu těžko.

"Klidně se dívej, mně to nevadí, jsem přece tvůj přítel" řekl s úsměvem.
"No, právě proto" rychle jsem od něj opět odvrátil zrak.
Jen se zasmál, ale už mé chování dál nekomentoval.

Položil jsem ho na postel a zase jsem mu běžel pro prášky.
Když jsem se vrátil, tak už na sobě měl aspoň to spodní prádlo.

"Fakt se omlouvám, nechtěl jsem ti ublížit" zahanbeně jsem sklopil pohled.

"V pořádku, sušenko" usmál se na mě a já mu úsměv nejistě opětoval.
"Zapij to" přikázal jsem a podal mu prášky. Udělal to a znechuceně se zašklebil.
"Co je?" zasmál jsem se.

"Omylem jsem ten prášek rozkousnul, víš ty vůbec, jak je to hnusný ?" vyjekl a já nad ním pobaveně zakroutil hlavou.

Někdy je horší jak malé dítě, ale to i já.
"A už je to celkově aspoň trochu lepší ?" otázal jsem se a on pokýval hlavou na náznak souhlasu.

"Už je to mnohem lepší, můžu se i hýbat, akorát teď se k tomu přidala i naražená kostrč no..." odpověděl mi a já opět sklopil svůj pohled k zemi.

"No tak, sušenko, nic se nestalo" ujistil mě a stáhnul si mě na klín, tak aby mé tělo bylo otočeno přední polovinou k němu.

"Miluju tě, Tae" řekl jsem potichu a přiblížil jsem své rty k těm jeho, avšak jsem je nespojil.
"Já tebe taky, Kookie" řekl tentokrát potichu on, ale on narozdíl ode mě naše rty dlouho rozpojené nenechal.

Žádný dravý chtivý polibek, ale pouze láskyplný a zcela nevinný.

Užívali jsme si rtů toho druhého, avšak kyslík je prostě svině a my se tak museli od sebe odtáhnout.

Chvíli jsme pobírali, pro nás bohužel životně důležitý, kyslík, ale jakmile jsme měli kyslíku dost, spojil jsem naše rty opět v jedny.

Jeho rty jsou jedna z věcí, kterých v životě nebudu mít nikdy dost.
Když už jsme u toho povídaní si s mou myslí, divím se, že mu nevadí to, že jsem stále celý mokrý.

I přes tento fakt jsem si stejně užíval pouze náš polibek a tohle jsem hodil za hlavu.
"Tak a teď honem převléct nebo budeš nemocný" pošeptal mi, když se naše rty, bohužel zase, rozpojily.

Převlíkl jsem se do boxerek a trika, a nakonec jsem odnesl mokré oblečení do koupelny na sušák k ručníkům.
Poté jsem se opět vydal do ložnice zpátky za Taem, který nevnímal a koukal do stropu.

Tedy to jsem si alespoň myslel, a tak jsem ho chtěl trošku vylekat.
"BAF" vykřikl zrovna ve chvíli, kdy jsem se to chystal udělat já, takže jsem se extrémně lekl, zapištěl jak nějaká holka a vyskočil jsem snad půl metru nad zem.

Tae okamžitě dostal záchvat smíchu a já si uraženě lehl za ním do postele, samozřejmě zády k němu.
Po pár minutách, co se Tae uklidnil, mě objal kolem pasu a přitáhl si mě k sobě.

Dal mi menší pusinku na krk, přičemž jsem se zachvěl, ale nekomentoval jsem to. "Dobrou noc, sušenko" zašeptal a dal mi ještě jednu pusu do vlasů.

"Dobrou noc, TaeTae" pošeptal jsem mu nazpět, ale jediné co jsem zaznamenal, byl jeho pravidelný dech na mém krku.

Opatrně jsem se otočil čelem k němu, přičemž jsem ho taky objal rukou kolem pasu a hlavu jsem mu zavrtal do hrudi. Po pár minutách jsem se taky odebral do říše snů.

Tak je tady další kapitola, tak snad se líbila.(ㆁωㆁ)
Eli