Finally Together ( VKook )

3.

"Co asi teď dělá ?" ptal jsem se sám sebe.
Došlo mi, že bych si měl vybalit i zbytek věcí, kterých nebylo zrovna nejméně.
Pustil jsem si nějaký hudební kanál s tím, že si alespoň zatancuju.

Avšak mě čekalo dost nemilé překvapení, na všech hudebních kanálech stále hrály naše písničky.
Nakonec jsem tedy zůstal na kanále kde zrovna byla We Are Bulletproof: The Eternal.
Osobně tuhle písničku jsem měl nejradši, ale teď mi spíše vehnala slzy do očí.
Zase.

Začal jsem si pomalu zpívat text a po chvilce, kdy už mi tekly vodopády slz proudem, jsem se rozezpíval a začal jsem zpívat části všech, spíše každou druhou, protože to bylo opravdu dost náročné.

Nechal jsem televizi hrát dál a dal se do vybalování obýváku.
Sem patřily hlavně různé dekorace.
Na pohovku jsem poskládal polštářky, ale ten, který jsem dostal od Taeho jsem si vzal k sobě a dal si ho na postel.

Asi v deset hodin jsem měl obývák konečně upravený podle sebe.
Při tom, co jsem vybaloval různé nádobí a věci v kuchyni, mi došlo, že bych měl zajít na nákup.
Ne, že bych měl v plánu vařit, ale aspoň nějaké to ovoce, zeleninu, jogurty a podobné věci, abych měl aspoň co jíst a neumřel tu hlady.

Vzal jsem si tedy Taeho mikinu, rozhtrhané modré džíny, roušku, tmavé brýle a čepici.
Popadl jsem peněženku, tašku a vyrazil jsem.
Obchod jsem měl asi o dvě ulice dál, takže jsem se aspoň trochu prošel.

Vzal jsem nějaké pečivo, jogurty, pár kousků ovoce a zeleniny a nakonec nějaké bonbóny a chipsy.
Vzpomněl jsem si přitom na moment, kdy Jin sebral Taemu chipsy a já mu je vzal a vrátil je tomu, kdo si ukradl moje srdce.

Opět mě v očích začaly štípat slzy.
Proč, co jsem komu udělal, že musím prožívat tohle.
Vrátil jsem se domů a dal nákup do lednice.
Vzal jsem si rovnou bílý jogurt a šel si sednout do obýváku.

Zapnul jsem televizi a dal jsem si tam zprávy, ať jsem taky trošku informovaný.

"Známý zpěvák Kim Tae-Hyung alias V z rozpadlé skupiny BTS byl dnes spatřen v jižní části Seoulu.
Nikdo neví, co je se všemi členy bývalé skupiny BTS a toto byl opravdu šok.
Podařilo se nám zachytit pouze pár snímků, protože ještě před tím, než jsme se stihli zeptat na pár otázek, zmizel v tomto panelovém domě."

Zíral jsem na tu obrazovku, kde byla moje fotka v Taeho mikině a fotka panelového domu ve kterém žiju.
Abych vám tu mikinu upřesnil, tak má na zádech obrovské stříbrné V a nosil jí jen on.
Že já si to neuvědomil.
Teď se jen modlit, že ty zprávy neviděl.
Bože, teď už nikdy nebudu moct vyjít z bytu.

Šel jsem vyhodit kelímek a poté jsem si na YouTube našel naše starší choreografie a pustil jsem si to přes televizi.
Jako první jsem si pustil No More Dream.
Tu choreografii jsem tančil, ani nepamatuju.

Bylo fajn si zase zatancovat něco staršího, protože mi to připomnělo ty nejdokonalejší časy.
Poté jsem se rozhodl jít spát, jelikož mě to tančení opravdu unavilo.
Asi po deseti minutách jsem upadl do, tentokrát, klidného spánku.

Další kapitolka je tady, tak snad se líbí.
Eli