Finally Together ( VKook )

23.

Ráno mě probudilo tiché nadávání.
Teprv po chvilce mi došlo proč Tae nadává. Neměl jsem se mu včera tolik smát, sice to vtipné bylo, ale ten jeho obličej plný bolesti opravdu vtipný není.

"Počkej Tae, donesu ti prášky" řekl jsem a zvedl se z postele.
"Sakra já tě vzbudil, promiň, sušenko" řekl lítostivě, načež já jsem mu přiložil prst na rty.

"V pořádku, od tebe je to vždycky to nejhezčí probuzení, ať je jaké chce" dal jsem mu motýlí polibek na nos a šel pro ty prášky.

"Děkuju" hlesl, když jsem mu je donesl a on je spolkl.
"Není zač ty moje telátko" usmál jsem se na něj a rozcuchal mu vlasy, které byly rozcuchané i tak.

"Nemůžu tě tu dneska nechat samotného, takže jdu napsat Jaeminovi" řekl jsem a chtěl jít napsat Minovi, že to bohužel nepůjde, avšak mě zastavila ruka na mém zápěstí.

"Sušenko, kvůli mně nic neruš, postarám se o sebe" pohladil mě po tváři a hodil na mě přesvědčivý kukuč.

"Já tě tu opravdu nechci nechat samotného" řekl jsem s obavami v hlase, protože kdo by nechal svého přítele v takovém stavu doma samotného.

"Jungkookie, já to zvládnu, navíc se to určitě zlepší, stačí když mi pak nachystáš prášky a já budu celé odpoledne odpočívat" řekl přesvědčivě, ale já si ho pořád skenoval nevěřícným pohledem.

"Tak dobrá, ale budeš mi co půlhodinu psát, abych věděl, že jsi v pohodě" zamračil jsem se.
Já mu prostě nedokážu říct ne a on to moc dobře ví, hajzl jeden.

"Rozkaz, pane" zasmál se a já ho chtěl praštit do ramene, avšak mi naštěstí došlo, že by ho to bolelo a to hodně.

Nakonec jsem ho opravdu jemně plácl přes zadek, jelikož byl na břiše, a šel nám udělat snídani.

Udělal jsem jen obyčejné rohlíky se šunkou a k tomu studený ovocný čaj, protože bych tu vodu nerad opět spálil.

Donesl jsem to do ložnice, kde Tae nad něčím hluboce přemýšlel, takže se vylekal, když jsem mu na klín položil tácek s jídlem.

Ano tácek, je to mnohem bezpečnější a to pro nás oba.
V klidu jsme se najedli a celý zbytek dopoledne jsme hráli různé hry.

Všechno jsme zakončili hrou s čepicí s králičími oušky.
Tahle hra nám trvala opravdu dlouho, protože jsme se oba mohli mnohem více soustředit, ale nakonec stejně vyhrál Tae.

K obědu jsem udělal tousty podle návodu z youtube, aby to náhodou neskončilo jako moje sladké bingo brambory.

Po vydatném obědě jsem Taemu opět donesl prášky, ale tentokrát už o jeden míň, protože mě ujistil, že už je to mnohem lepší, ale stejně ty prášky dostal dva, sice dva místo tří, ale i tak.

Nechal jsem mu tam noťas ať se může případně dívat i na filmy a neničit si přitom oči u mobilu.

"Tak ahoj zlato a žádné kraviny" dlouze jsem ho políbil na rozloučenou.
Přičemž on zakýval hlavou, jakože rozumí a já nakonec opustil můj byt.

Všechno nejlepší k narozeninám michaela2910 💜
Moje teorie s vařením se mi ověřila ve 102. epizodě Run, můžete mi někdo sakra říct, jak je mohl někdo pustit spolu do kuchyně.
Já nevím jak vy, ale já jsem umírala smíchy.
Sice ne, že by byli oba úplně neschopný jako tady, ale na druhou stranu nějak extra dobrý taky nejsou..(≧▽≦)
Vůbec nic proti nim nemám, ale když je v kuchyni Jin a Gi, tak je to mnohem bezpečnější (≧▽≦)
Tak zase příště.
Eli