Finally Together ( VKook )

9.

Taehyung

Čekám tady na něj už patnáct minut a on nikde.
A já jsem si vážně myslel, že k němu domů nebudu muset jít, ale tak, když sušenka chce zlobit, tak já si pro něj velmi rád dojdu a dám mu co pro to.

Naštěstí jsem chytil autobus, který jel na zastávku nedaleko panelového domu, ve kterém bydlel.
Našel jsem číslo bytu ve kterém bydlí, díky schránce, na které jako na jediné nebylo jméno.

Zaklepal jsem na dveře, ale nic se neozývalo.
Určitě byl doma, jelikož měl otevřené okno a jak ho znám, nikdy nenechává otevřené okno když jde pryč.
Pak jsem si všiml, že má u dveří papuče.

Teď si asi říkáte k čemu mi to bude, tak já vám to vysvětlím.
Vždycky si schovával náhradní klíče do podrážky jedné z papučí, které měl vždy před dveřmi a když zapomněl klíče, jednoduše si otevřel náhradním.

Prohledal jsem papuče a našel jsem přesně to, co jsem potřeboval a odemkl jsem dveře, které jsem následně opět zamknul, aby mi neutekl.
Škodolibě jsem se usmál.

"Sušenko, kdepak jsi, nechal si mě čekat a to se přece nedělá" zavolal jsem do bytu a čekal na odpověď, které se mi však nedostalo, a tak jsem začal prohledávat byt.

Když už jsem to vzdával a začal jsem si myslet, že opravdu jen zapomněl zavřít to okno, tak jsem vešel do kuchyně, kde jsem ho uviděl.
Zaradoval jsem se, avšak má radost netrvala dlouho, jelikož jsem si všiml krve na jeho rukách, což zapříčinilo mé zděšení.

Přiběhl jsem k němu a uviděl jsem velkou červenou skvrnu pod jeho hlavou.
Už jsem se nedivil, proč je tak bledý.
Okamžitě jsem mu zkontroloval pulz, který díky bohu měl.

Zvedl jsem ho a donesl do jeho postele.
Všiml jsem si menší rány na boku hlavy, taková malá rána a tolik krve, to snad není možný.
Ještě ke všemu má Kookie fóbii z krve.
Očistil jsem mu hlavu, ruce a sundal mu mikinu, která bývala moje, a šel jí hodit do pračky.

Musím se přiznat, že jsem měl co dělat abych se udržel, protože viděli jste někdy to jeho tělo ?
Pokud ano, tak chápete o čem mluvím.
Vytřel jsem kuchyň a nalil si vodu.
Už jsem se chtěl napít, když v tu mě vyrušila hlasitá nadávka.
"Kurva" no ty kráso, tohle slovo jsem od něj za těch x let nikdy neslyšel.

Asi ho ten rozpad poznamenal ještě víc, než jsem si původně myslel.
Vydal jsem se za ním do pokoje a on seděl na posteli, držel se za hlavu a potichu nadával.
"Lehni si, musíš odpočívat" řekl jsem mu a on se na mě vyděšeně podíval.

"Co tu děláš ?! Jak ses sem dostal ?!" vyjekl a hned na to se zase chytil za hlavu a tiše zanadával.
"Říkám ti lehni si, nebo to bude horší" mírně jsem zvýšil hlas a on tentokrát poslechl.

"Sušenko, znám tě dost dlouho na to, abych věděl kam si schováváš náhradní klíče a mimochodem jsem tě našel v kuchyni v kaluži krve, takže si myslím, že jsem přišel tak akorát včas" schrnul jsem.

"Děkuju" hlesl.
"To je přece samozřejmost, upřímně jsem se bál, že ses na mě opravdu vykašlal" kouknul jsem mu do očí.
"Hele jsem sice nemehlo, ale tak blbej ještě nejsem, abych se na tebe vykašlal" protočil očima a já se pouze zasmál, protože co si budeme nalhávat, je to moje malý hloupý nemehlo.

"Budu ti věřit" usmál jsem se, přitom jsem si všimnul, že si nervózně kouše ret, Jungkookie být tebou, tak okamžitě přestanu, nebo tě tady opravdu ohnu bez ohledu na to, že tě bolí hlava.

"Donesu ti pití a dneska tu s tebou zůstanu, nebo si ještě něco uděláš" oznámil jsem mu a on zase protočil očima. Pořád jak malej.
"Nemusíš se o mě starat jako o mimino, dokážu to sám" vyčetl mi a já se zasmál.
"Tak si pro tu vodu dojdi sám, když ti nic není" pokynul jsem mu.

Pokusil se vstát, ale hned na to hlasitě zaskučel.
"Už budeš poslouchat ?" zeptal jsem se výsměšně a on si jen povzdechl.
Však ty jednou budeš takhle vzdychat pode mnou.
"Podáš mi prosím mobil, potřebuju napsat kamarádovi" řekl prosebně, přičemž jsem mu vyhověl.

Mezitím, co on psal tomu svému kamarádovi, jsem mu došel pro pití a nějaký prášek na bolest.
"Na" podal jsem mu to a on to poslušně zapil.

"Nějaký nápad na to, co tu budeme dělat ?" zeptal se po chvíli.
"Pustíme si nějaký film" odpověděl jsem okamžitě.
"No dobře no" hlesl, pomalu jsem se k němu přiblížil a...

Tak je tu další kapitolka, tak snad se vám líbila.
Tak zase příště.
Eli