FNAF♥️Tajemství

44: My dva

Pohled Bonnieho
,,Nedávala jsem to na show stage." pípla. ,,Chica mi někam zmizela, tak jsem si řekla, že si můžu dovolit na malou chvilku oddechnout v Kids Cove."
,,Už jen to na malou chvilku." namítl jsem přísně. ,,Zůstala jsi tam po celý zbytek show, víš o tom?"
Toy Chi skoro brečela. Bylo mi jí líto, ale musí vysvětlit, co to mělo znamenat.
,,Tak jsem to nechtěla, vážně. Ale když se ukázala ona, nějak jsem se nechala unést vysvětlováním situace, víš?"
,,Vysvětlováním situace tedy pomlouváním Oldů? Výborně."
,,Bylo to ode mě hnusný, přiznávám! Nevím, co to do mě vjelo, ale říkala jsem si, že jí přivedu na stranu Toy."
,,Myslel jsem, že ty té pitomé války součástí nejsi, jen to předstíráš před nimi, ale asi jsem se v tobě spletl."
,,Tak to není Bonnie, vážně jsem to takhle nechtěla! Chytila jsem se šance, že Toy mohli mít posilu, vůbec jsem nad tím nepřemýšlela, omlouvám se! Byla to první kravina, co mě napadla!"
Asi jí to vážně mrzelo. Nechtěl jsem jí už trápit, ale to nebylo všechno.
,,Ještě jedna věc." ztišil jsem hlas. ,,Za tohle naštvaný nebudu, ale proč jsi řekla, že jsme jen kamarádi?"
,,Bála jsem se, že by někdy potom narazila na Toy Freddyho a nechtěla jsem, aby mu to vyklopila."
,,Tak proč jsi jí neobjasnila, co je zač on? Nic by mu neřekla!"
,,Vůbec mě to nenapadlo, promiň! Hned teď za ní půjdu a vysvětlím jí to znovu pořádně!"
Povzdechl jsem si.
,,Teď si představ, že jsi na jejím místě, zmatená v nové pizzerii. Jak si myslíš, že se bude cítit, když všechno, co jsi jí řekla byl omyl? A budeš jí to muset vysvětlit znovu jinak? Jak si myslíš, že se teď bude dívat na tebe?"
,,Tak já jí nemusím říkat nic...."
,,To zas ne, tím to jen zhoršíš. Nemůžeš jí nechat s nepřesnými informacemi."
Chvilku mlčela, ale pak se na mě obrátila.
,,Nepřesnými jen proto, že to není tvůj úhel pohledu?"
Zarazil jsem se a zůstal na ní zírat. Dotčeně jsem se chytil za hruď, její pevný pohled se změnil v nechápavý.
,,Tvůj snad ano? Ty vnímáš Oldy jako šmejdské kusy šrotu? No jasně, že mi to nedošlo."
,,Tak jsem to nemyslela!" dostala ze sebe, zatímco já se od ní odvrátil. ,,Jen podotýkám, že pohledů na věc může být víc..."
,,Jasně že může." mumlal jsem a vydal se odsud pryč. ,,Mně je vlastně jedno, co Toy Kitty natlučeš do hlavy, je to přece tvoje šance, jak jí dostat na vaši stranu. Že já se do toho vůbec míchám."
,,Spravím to, řeknu jí, jak to je!" drmolila se slzami v očích, běžela za mnou ze dveří show stage. ,,Přehnala jsem to, jen se na mě prosím nezlob..."
,,Nezajímá mě, co se jí chystáš říct. Já jdu teď opravit Toy Bonnieho jak jsi chtěla. Ty si dělej co chceš."
Setřásl jsem jí a pokračoval, zůstala stát ve dveřích.
,,Za Toy Bonniem nechoď!" ozývalo se za mnou ještě. Pche, tak ví ona, co chce? ,,Bonnie on o nás dvou ví!"
Zastavil jsem se uprostřed kroku a nahlédl za sebe.
,,Jak...."
,,Slyšel nás." objasňovala s pláčem z druhého konce chodby. ,,Dneska v noci, když jsi mě opravoval asi nebyl tak úplně v bezvědomí."
Chvíli jsem zůstal přimražený na místě, ale pak jsem se sebral.
,,Je vůbec ještě nějaké my dva?" hlesl jsem a zmizel v odbočce.

Pohled Foxyho
,,Tys mi ale dala!" zasmál jsem se. ,,Promiň, něco se tu řešilo."
Animatronička sice zůstávala za závěsem, takže jsem viděl jen její siluetu oproti rudé záři reflektoru, ale i tak jsem byl rád, že zůstala tu a že jsem se sem konečně dostal. Od předvčerejší noci jsem se tu neukázal a když se bedny zbortily, měl jsem popravdě strach, jestli to tu bude ještě vůbec někdy přístupné.
,,To byl ten hluk, který tu v noci burácel celým skladem?"
,,Jo." povzdechl jsem si. ,,Trochu jsme se tu pomlátili se spolubydlícími, ani nevíš, jak jsem rád, žes tou dobou nebyla venku. Musel jsem nouzově zničit cestu, teď vede jinudy, jen ať víš."
,,To pak najdu, neboj."
,,Vchod do stanu je támhle." připomněl jsem jí rychle, když se natahovala k odhrnutí plachty. ,,Tudy nechoď, je to zastřené schválně."
,,Jo, jasně."
Silueta zmizela podél zdi a já se odebral skrz závěsy do mého obýváku, kde jsem se posadil na jeden z polštářů a oddechl si.
Nevěděl jsem, co mám dělat, když jsem tu celé věky naivně očekával Mangle. Vzpomínáte na ty identicky označené krabice, na které jsem při budování narazil? Nacházely se tam díly animatronika, ale nemohl jsem je sestavit, dokud jsem neměl plány. Pak jsem ovšem z ničeho nic zavadil venku o její blueprint. Tady před skladem v součástkách, ve kterých se běžně přehrabujeme, věřili byste tomu?
Chvilku jsem se děsil, jestli bude vůbec fungovat, ale tady je.
Kočka mezitím odhrnula plachtu a posadila se ke stolku oproti mně. Podíval jsem se na ní, na děravé tváři jí hrál lehký úsměv. Vlastně ani nevím, jakou má barvu, nikdy jsem jí neviděl v jiném, než zdejším omezeném barevném světle.
,,Už zas máš tohle?" ucedil jsem při pohledu na její zápěstí. ,,Podívej, jak jsi to tu podrápala! Támhle jsem ti vyskládal ruce nalezené v harampádí, proč si nevezmeš nějakou z nich?"
,,Žádná mi neseděla." hlesla a prsty druhé ruky přejela po zahnuté břitvě.
Krabice jsem zjevně nenašel všechny. Chyběly kusy kostýmu, jedno oko a jak jste si možná všimli, ruka. Oko se mi podařilo nahradit nějakým ze součástek, díry v kostýmu asi nějak nevadí. Místo ruky si však namontovala srp, vlastně to byl náš úplně první hloupý nápad, ale ona na tom z nějakého důvodu trvá. Předtím jsem si držel odstup, teď byla snad dost daleko ode mě, ale radši jsem jí nespouštěl z očí.
Já s hákem mám co říkat. Ale ten asi nebude nijak ostrý, když si hraju z dětmi. Tohle je nabroušená břitva a navíc tak dvakrát větší. Přestože ostří poškodila rez, pořád bylo dostatečně ostré, aby přeseklo kabely nebo proniklo mou hrudí.
Věřil jsem jí. Tedy, asi. Zlé úmysly snad neměla, tvrdila, že si z dřívějška nic nepamatuje. Ani nevím, jestli byla někdy předtím zapnutá. Nemyslel jsem si, že by mi schválně ublížila, ale ani tu látku neroztrhala úmyslně.
,,Hele, jestli si chceš vážně nechat tuhle zbraň, je to na tobě. Ale dávej prosím pozor, dal jsem si s tím tady dost práce."
,,Jo, však já už budu opatrná. Promiň Foxy."
,,V pohodě."
Chvilku jsme oba mlčeli. Její zrak směřoval na plachtu za ní, už od začátku jí nesmírně zajímaly moje plakáty. Aby taky ne, už jsem jí nastínil, co se tu děje, ale jednotlivé animatroniky jsem jí ještě nepředstavil. To nás teprve čeká.
Moje oči padly na stejný papír, který zrovna zkoumala ona a při pohledu na vytištěný obličej bílo růžové lišky mě najednou trkla jedna věc. Už bych to býval vytěsnil z paměti.

,,Tebe teď taky nevypli, ne?" podivila se Mangle.
,, ...No, byla to liška s hákem."

,,Ty jsi byla venku, že jo?" ozval jsem se vyčítavě.

Pohled Toy Chicy
Stála jsem opřená o rám dveří u show stage, po tvářích mi stékaly olejové slzy. Takhle to dopadnout nemělo, za všechno můžu já! Rozdělila jsem nás kvůli hlouposti, co jsem plácla a neuvědomila si, co způsobím. Takhle skončíme my dva? Bonnieho pořád miluju, ale po tomhle se na sebe nebudeme moct podívat. Oldům určitě řekne, co jsem provedla a budou mě mít za zrádkyni pracující pro Toy.
Utřela jsem si obličej do bryndáku Let's party! a můj pohled spočinul na barevném stanu. Byla to moje chyba, měla bych to napravit. Toy Kitty silně ovlivní, co jsem uvedla jako základní přehled, možná už to nedostane z hlavy nikdy... Budu se cítit blbě, ale musím jí všechno objasnit znovu. Zamířila jsem tam, ale zastavila jsem se uprostřed pohybu.
Záleží na tom vůbec ještě? Bonnieho už jsem ztratila...
No co, stejně tu chtěla provést. Snad se mezitím rozmyslím, co dál a co jí nakonec říct.
Odhrnula jsem plachtu, a strnula.
Kids Cove byl prázdný.

Pohled Foxyho
Setkal jsem se se zahambeným pohledem. Její původní oko poblikávalo světle fialově, to nahrazené bylo už od zapojení ve fázi černoty se zářící tečkou uprostřed.
,,Šla jsem na průzkum." přiznala. ,,Ještě večer. Vždyť jsi mi nezakázal chodit ven, nebo jo?"
,,Ne, nechci ti nic zakazovat a jsem rád, že se tu trochu zorientuješ. Ale opravdu buď opatrná, jedna holka..." zaměřil jsem se na její objekt zájmu připnutý na plachtě. ,, ...ta bílá liška tady z plakátu tě včera viděla."
Zatvářila se zděšeně.
,,Můžeš být v klidu, spletla si tvůj srp s hákem a myslela si, že jsem to já, ale příště už jí to možná dojde."
,,Dávala jsem pozor." podivila se. ,,Vážně, vzduch byl čistej, nemohla mě vidět."
,,Byla nahoře ve ventilaci."
,,To mám jako hlídat i strop? Tam můžou taky?"
,,Nikdo jiný tam není, ale zrovna Mangle se tam za jistých okolností dostala."
,,To je její jméno?"

Pohled Bonnieho
Snažil jsem se nemyslet na to, co se právě událo, ale cestou jsem narazil hned na několik plakátů s tou světle oranžovou kočkou, což mi celou situaci připomínalo. Asi tu vážně bude vystupovat, přemýšlím, kam jí chtějí nacpat, už takhle se tam moc nevejdeme. Dost, tím se teď odmítám zabývat.
Třeba to Toy Chi opravdu neudělala schválně a nějak se to vyřeší. Nemůže to být konec, já jí miluju. Ale co ona mě? Milovala mě vůbec někdy?
Na to teď kašlu. Taky jsem si všiml, že ze všech nástěnek zmizel Golden Freddy. Kam asi šel? Pořád se tu někde schovává, nebo mohl vážně opustit pizzerii?
Popravdě mě trochu mrazilo z Toy Bonnieho, o tom vztahu neměl vědět nikdy. Snažil jsem se ujišťovat, že třeba opět upadl do bezvědomí a nebude se vyjadřovat. Nebo mu zalepim ksicht izolepou, o jeho připomínky vážně nestojím.
Asi to přece jen otočím a nechám ho tam. Proč já se vůbec namáhal? Vždyť ho pak opraví zaměstnanci. Jen jsem z povzdálí nahlédl do chodby k Parts and Service, než si to nasměruji do noclehárny. Teď chci hlavně daleko od show stage.
Už z dálky mi ale přišlo, že tu něco nehraje. Na chodbě pod oknem bylo cosi rozházené, nakonec jsem se rozhodl tam zaběhnout a ověřit to. Blíž jsem rozpoznal kusy modrého kostýmu.
Co to má znamenat? Toy Bonnie přece Parts and Service vůbec neopustil. Nebo snad ano?
Koutkem oka jsem pohlédl skrz sklo před sklad, animatronik byl pryč.

Moc se mi nelíbí, jak jsem to napsala, ale lépe se mi to asi nepodaří 😅
Pokud vás to zajímá, neznámá byla zmíněná už dřív v kapitolách 25 a 30 😁