FNAF♥️Tajemství

7: Zničená

Pohled Mangle
Byla to sranda a všichni to tak brali.
Ale pak se něco stalo.

Jedno z těch dětí mě zatáhlo za ruku větší silou, než byla ruka schopná vydržet.
A kus mého kostýmu mu zůstal v ruce.
Podívalo se na mě.
Ne ne ne, na to vůbec nemysli...
Děti si toho všimly. Začaly mě rozebírat na kusy. Přitom se nenávistně smály.
Snažila jsem se být milá! Proč to dělají?
Shodily mě na zem.
,,Ne, prosím! Nechte mě!" křičela jsem, ale přes pokřikující děti jsem vůbec nebyla slyšet. To obří stádo po mně dupalo a rvalo ze mě kostým.
Jedno dítě mi dalo pěstí do oka a já na něj přestala vidět.
,,Prosím!"
Do očí se mi draly slzy.
Byla jsem bezbranná. Zkusila jsem se zvednout, ale bylo jich moc. Když ze mě strhaly všechen kostým až na hlavu, zdálo se, že je konec.
Ale nebyl.
Něco nesli.
Co chcete sakra dělat s Jessie rukou?
Přinesli rozebranou Jessie a její části mi připojovali na endoskeleton. Měla jsem spoustu končetin, které jsem vůbec neměla mít a ještě mi někam připojily její krk a trup.
Pak ke mě ti haranti přidali ještě její hlavu.
Jessie vypadala stejně zděšeně jako já.

Pohled Toy Chicy
Postupovala jsem ohromným davem dětí. Kids Cove už nebyl daleko.
Děti chňapaly po Cupovi a všichni jsme se smáli.
,,Kde je teď?" zasmála jsem se a schovala Cupcake pod bryndák Let's Party.
,,Tady, tady!"
Byla to zábava, ale já se snažila dostat k Mangle.
Děcka už začala být otravná. Vytvořily přede mnou tak hustý hlouček, že jsem nemohla udělat ani krok.
Fakt se omlouvám, ale...
Dala jsem si Cupcake nad hlavu, aby na něj nemohly. Snažily se na mě vyšplhat, ale marně. Zklamaně odešly.
Omlouvám se děcka
Propletla jsem se už jen mírným davem. Už tam budu...
Ale pak Toy Freddy oznámil blížící se konec a rodiče se nahrnuly ke Kids Cove.
Děláte si srandu?

Pohled Mangle
Prosím, ať už je konec!
Přišli rodiče těch dětí. Čekaly jsme, že dětem vynadají a donutí je vrátit mi můj kostým.
Ale oni je pochválili? To myslí vážně?
Zazvonil konec show a děti se odebraly ven. Moje části si rozebrali domů jako suvenýr.
Doplazila jsem se ke krabici s kostýmy na sestavení animatronika, ale čekalo mě nemilé překvapení. Ty děti vybraly i celou krabici!
Podařilo se mi přemístit na druhý konec Kids Cove ke krabicím s hračkami a začala jsem je vysypávat ve snaze něco najít. Ale byla jsem slabá.
Křik dětí zvenku se vzdaloval a nastalo ticho.
,,To jsme dopadly." ozvala se endoskeletoní hlava vedle mojí.
Ani jsem nereagovala, třásla jsem se a měla jsem co dělat, abych nezačala brečet. Vyčerpaně jsem položila tělo na zem.
Odhrnula se záclona a dovnitř někdo vešel.
,,Dejte mi už pokoj!" zakřičela jsem hystericky a zakryla si hlavu rukama. Nebo tím, co z nich zbylo.
,,Mangle!" zaslechla jsem zděšený výkřik.
Vedle mě si někdo kleknul.
,,Toy Chico!"
,,Ježiši Mangle, co se ti stalo?"
,,To ty děti, oni mě..."
,,Mangle pojď se mnou, musíme za někým, kdo tě opraví."
,,Jako kdo?"
,,Nevím, ale musíme odsud."
Toy Chi mi podala ruku a já jí přijala, ale nebyla jsem schopná se postavit. Byla jsem moc slabá a neovládala jsem část svého těla.
,,Nemůžu odsud Toy Chico!"
Spadla jsem zpět na zem.
,,Vydrž Mangle, zavolám pomoc!"
Toy Chica odběhla, než jsem jí stihla zastavit.
Ne! Nikdo mě takhle nesmí vidět! Nevěřím jim! Toy by se mi smáli a i kdyby tu byli Oldi, nevím co od nich čekat. Foxy by mě nechtěl už nikdy vidět kdyby mě spatřil takhle!
Musím se schovat. Musím odsud pryč.
Podařilo se mi posadit.
,,Kam jdeš, čekáme přece na Toy Chicu!" ozvala se Jessie.
,,Promiň Jessie, ale musím odsud. Nesmí mě takhle vidět!"
Vyhoupla jsem se na strop pomocí ruky, která měla v lokti připojenou Jessie ruku a byla skoro dvakrát delší.
Odsud zezhora vypadalo všechno jinak. Na stropě byly všemožné trubky a dráty, kterých jsem se mohla chytit.
Začala jsem šplhat po stropě a vylezla jsem z Kids Cove. Mohla jsem se podívat na celý sál a show stage vzhůru nohama, zamotala se mi hlava. Ale musím odtud. Šplhala jsem zmateně doprostřed místnosti.
Dolehly ke mně hlasy.
,,Toy Bonnie, musíš mi pomoct, Mangle ona..."
To ne!
Blízko vedle mě jsem na stropě zaznamenala vchod do široké ventilační šachty.
,,Promiň Toy Chico." zašeptala jsem a zmizela ve ventilaci.

Pohled Toy Chicy
Odhrnula jsem s závěs Kids Cove, Mangle nikde. Prohledali jsme ho celý, ale nebyla tam.
,,Řekla jsem jí, ať počká tady! Nechápu to!" spustila jsem.
,,Někde tu musí být." poznamenal Toy Bonnie.
,,Kde? Všechno jsme prohledali!"
,,Třeba si odešla sama obstarat pomoc."
,,Nemyslím si, vždyť skoro nebyla schopná se pohnout."
,,Tak třeba prostě odešla."
,,Proč by to dělala!?"
Byla jsem skoro hysterická.
,,Promiň Toy Bonnie, jen mám o ní strach..."
,,V pohodě, chápu tě. Taky mám strach."
Bylo ticho. Smutně jsem zírala do země. Moje kamarádka zmizela!
,,Bude v pořádku, uvidíš." Ruka Toy Bonnieho mi přistála na rameni. Neubránila jsem se slzám a objala ho.
,,Máš pravdu, jsem hloupá!" vzlykala jsem.
,,Ale nejsi."
Ještě chvilku mě objímal a pak se oddálil. Jen trochu, stále měl ruce na mých ramenech a díval se mi do očí.
Najednou se jeho čumák ocitl nebezpečně blízko mě a on...