FNAF♥️Tajemství

39: Opravím tě

Pohled Bonnieho
Procházel jsem chodbou. Freddy a Chica se doteď hádali v noclehárně, u toho vážně nemusím být.
Šel jsem se jen tak projít, ale najednou kolem mě proběhl Foxy a zacouval zpátky ke mě. Vypadal vyřízeně.
,,Co je?" nechápal jsem.
,,Bonnie," oddechoval. ,,prosímtě, udělej s nima něco..."
,,S kým?"
,,Ti dva.... Jsou pořád v Parts and Service..."
Tohle nevypadalo dobře.
,,Dobře, udělám." uklidnil jsem ho, i když jsem úplně nevěděl, jak to myslel. ,,A poslyš Foxy, tys věděl, kde Toy Foxy-"
Než jsem to stihl doříct, Foxy se dal zoufale na útěk. Jak sakra běhá tak rychle?
No co. Stejně to bude muset vysvětlit.
Co že to říkal? Parts and Service? No co, jdu tam. Stejně nemám co dělat.

,,Toy Chi!" zvolal jsem zděšeně, když jsem spatřil animatroničku, jak se snaží dostat ze skladu a táhne za sebou modrého zajíce.
Rychle jsem běžel k ní a pomohl jsem jí s ním, pohybem ruky jsem smetl díly ze stolu a posadil tam Toy Bona v bezvědomí, Toy Chica se posadila sama. Tedy spíš se jí podlomily nohy.
,,Co se tu kruci stalo?"
,,Nemám tušení." vydechla. ,,Toy Bonnie tvrdil, že Ma- Toy Foxy je ve skladu, ale asi to byla blbost. Já se jen na chvilku chytila šance, že by tam vážně mohla být. Pak nevím, co Foxyho tak chytlo, ale shodil půlku hromady a oba nás skoro zabil. Já... já ani nevím Bonnie."
,,No, to jste slušně vyřízený." povzdechl jsem si. ,,Musím vás opravit dřív, než bude šest. To už není moc času."
Toy Chi na několika místech chyběl kostým, ale několik dílů si nesla sebou. Zbytek byl nenávratně ztracený. Zalovil jsem v krabici s kostýmy a našel pár kusů, které by se mohly hodit.
,,Možná to bude trochu jinej odstín, ale nemáme čas." zamumlal jsem.
Vzal jsem z hromady kovu kleště a nářadí a začal jsem kostýmy připevňovat na patřičná místa.
,,Toy Foxy je ve ventilaci." povzdechla si Toy Chi. ,,Celou tu dobu je tam a my o ní ani nevěděli."
,,Jo, už to tak bude." já na to. ,,Nevíš, co to tam bylo s tim Foxym? On o ní snad věděl nebo co?"
,,To jsem taky nepochopila." přemýšlela. ,,Ale včera ráno jsem s ním mluvila a říkal něco o tom, že jí viděl. Nejspíš o ní ví celou tu dobu."
,,Stejně ho donutíme to vysvětlit." zasmál jsem se. ,,Á hotovo!"
Odložil jsem kleště. Všechny kostýmy byly na svých místech.
,,Ještě tě někde něco bolí?"
,,No, koleno." přiznala.
Trošku jsem přikápl olej. Nohu jsem narovnal a dal zpátky.
,,Lepší?"
,,Jo. Děkuju Bonnie."
,,Nemáš zač."
,,A co tenhle?" ukázala na Toy Bonnieho.
Podíval jsem se na něj. Chybělo mu ještě víc kostýmu, než Toy Chi, krom toho měl zlomené ucho a natrženou ruku. Navíc byl v bezvědomí.
,,Toho musíme opravit potom."
,,Jak jako potom?"
,,Zítra. Promiň Toy Chico, ale teď už to nestíhám. Za asi deset minut je šest."
,,Můžeš se o to aspoň pokusit."
,,To nemá cenu. V bezvědomí ho aspoň nic nebolí."
,,Musí vystupovat!"
,,No, tak dneska nebude. Aspoň bude na pódiu víc prostoru, když to řeknu takhle hnusně."
,,Ugh, dobře." povzdechla si. ,,Ještě jednou ti děkuju Bonnie."
,,Ještě jednou nemáš zač." usmál jsem se.
Naklonil jsem se k ní a dal jí pusu.

Pohled Toy Chicy
Pusu jsem mu s radostí oplatila.
,,Zvládneš sama vstát?"
,,Jo, to je dobrý."
,,Tak já jdu vyslýchat Foxyho. Doraz potom na pódium."
,,Jojo. Měj se Bonnie."
,,Čauko."
Bonnie odběhl a já se rozhodla ještě tak minutu sedět, než se vydám na show stage.
,,Tak takhle to teda je." ozval se chladný hlas vedle mě.
Kruci.

Pohled Mangle
,,JE VE VENTILACI!"
,,Chyťte jí!"
,,Nemá se kam schovat. Už víme, kde je!"
Zatřásla jsem hlavou a snažila se jejich hlasy vyhnat.
Byla jsem na té široké šachtě, hned přede mnou byla mřížka a vedle mě ta temná trubka, která vedla ke Springtrapovi.
Já tam musím. Jestli někdo vleze do těch děr ve zdi, uvidí mě i tady.
Zhluboka jsem se nadechla a spustila se temnou šachtou pryč. Čím dál víc se svažovala a já měla pocit, že jsem to snad přešla, ale neměla jsem to kudy přejít. Chodba tu byla jen jedna.
Proč je to tak daleko? Je tu ta místnost ještě vůbec?
Najednou jsem se zastavila u konce, kde se trubka prudce svažovala dolů a dole bylo slabé světlo žárovky. Dole už byla místnost.
Popadl mě nekontrolovatelný strach. Vždyť Springtrap je monstrum. Je to šílenec, skoro mě zabil. A já se tam teď dobrovolně vydám? Jsem normální?
Proč prostě nezůstanu tady v trubce? Z pizzerie sem stejně není vidět.
Otočila jsem se a šplhala trochu výš. Musí být ještě nějaké místo, kde je bezpečno.
To by se ale nesmělo ozvat to hloupé bzučení rozbitého rádia.
Nenene! Buď ticho, buď-
,,Mangle?" zaslechla jsem značně poškozený hlas a úplně jsem strnula. Nebyla jsem schopná dalšího pohybu.
Ta zrůda je tady.
Najednou všechen strach odpadl a vystřídal ho vztek.
,,Pro tebe Toy Foxy." zasyčela jsem a otočila se zpět k místnosti.
,,Mangle, mě strašně mrzí, co jsem ti udělal. Rád bych to nějak napravil."
Spustila jsem se trubkou do místnosti a zůstala z ní viset hlavou dolů. Chtěla jsem mu pořádně připomenout, co mi udělal. Utržené ucho, které se mi prve podařilo nasadit, ale teď spadlo na plechovou podlahu, rozpáraná Jessie hlava, ty drápance na mojí tváři. Navíc jsem měla pořád na obličeji olej a založila si všechny čtyři ruce, takže jsem musela vypadat docela děsivě.
Nedávala jsem najevo nervozitu, když jsem se pohledem setkala se slabě zářícíma šedýma očima vzadu ve tmě. I když jsem viděla jen oči, vypadal poněkud zdrceně.
,,Jak ti to můžu vynahradit Mangle?"
,,Jsem Toy Foxy!" zavrčela jsem. Vůbec nevím, kde se to ve mě bralo. ,,Vidíš vůbec, cos mi udělal!? SKORO JSI MĚ ZABIL TY-"
Strnula jsem, když se ten rezavý zjizvený zelený zajíc vynořil ze stínu a v ruce držel klíč na utahování šroubů.
,,Drž se ode mě dál! Na co máš tu-"
Než jsem se nadála, zvedl ze země moje ucho, dal ho na patřičné místo a utáhl ho.
,,NEŠAHEJ NA MĚ TY ZRŮDO!" zakřičela jsem a snažila se setřást jeho ruku z mojí hlavy. Něco přitom spadlo na zem, tak jsem natáhla ruku, abych svoje ucho zase zvedla.
Zarazila jsem se. Na zemi byl pouze ten klíč. Když jsem se dotkla hlavy, ucho drželo na místě a dokonce jsem s ním mohla hýbat.
Překvapeně jsem se mu podívala do tváře. Chvilku jsme na sebe jen hleděli. Tvářil se chladně, ale pokusil se o nervózní úsměv.
,,Opravím tě. Nech mě ti to vynahradit Toy Foxy."
,,Mangle." zamumlala jsem a taky se pokusila o cosi jako úsměv.
Zaslechla jsem vzdálené zvonění oznamující šest hodin.
,,Musim, sorry." zamumlala jsem a vydala se zpět do chodby. ,,Ještě přijdu."
Letěla jsem chodbou do ventilace. Ke Springovi se opravdu plánuju vrátit. Nejspíš je mu vážně líto, co udělal. A bezpečné útočiště by taky nebylo na škodu.
Ale teď musím odtud. Během dne je show, to mě snad hledat nebudou. Jessie mě zase nesmí vidět tady.