FNAF♥️Tajemství

11: Šachta

Pohled Mangle
Jenže tam žádná zeď nebyla.

Spadla jsem do nějaké šachty, připomínala ventilaci ale byla na zemi. A částečně v ní.
Chybělo tak málo a dostali by mě! Oslepená baterkou bych se nemohla nijak bránit.
Tohle bylo obrovské štěstí.
Ležela jsem tu a snažila se rozkoukat, za chvíli už se mi vrátil zrak.
Kus před sebou jsem na stropě chodby spatřila cestu nahoru. V pohodě bych se tam vešla a přitom nebyl nikdo jiný schopný tam vyšplhat.
Ideální.
Aspoň zatím.
Co nejrychleji a zároveň co nejvíc tiše jsem se začala plazit k té chodbě. Už jsem tam skoro byla, ale zarazil mě pohled na velkou díru do chodby hned u kanceláře.
Takže od hlídače jsem se dostala.
Byl tu ale další problém. Nebezpečně blízko mě byly vidět modré nohy animatronika. Toy Bonnie stál hned u té díry.
Takže tu není Toy Chica. Jen oni dva. No bezva.
Ozvala se rána a za ním proletěl Toy Freddy.
,,Co děláš?" křičel na něj Toy Bonnie a sbíral Toy Freddyho ze země. Ten hned skončil znovu na zemi, protože uklouzl na mřížce, kterou jsem před chvílí vyrazila.
Ajaj, snad jim to nebude připadat podezřelé.
,,Si to zkus blbe!" křičel na něj Toy Freddy zpět. ,,Má baterku!"
Byli plně zaměstnání hlídačem. Mě si ani nevšimli.
Uf.
,,Dívej, musíš takhle."
Toy Bonnie se sehnul k díře a já si až teď uvědomila, že se tam v pohodě vejde.
Ale ne, ale ne!
Mrštila jsem ruku před sebe a ta se zahákla za okraj té trubky vedoucí nahoru. Přitáhla jsem se a rychle se schovala do roury.
Právě v čas, hlava Toy Bonnieho vykoukla v šachtě.
Uvědomila jsem si však další problém. Jsem přímo nad ním. Sice se sem nevejde, ale snadno mě uvidí!
A nejsem moc vysoko, kdyby po mě máchl rukou, dostane mě. A kdybych chtěla vylézt výš, uslyší mě.
Jsem v pasti.
Musel by být úplně blbý aby mě neviděl.
Najde mě.
Toy Bonnie se celý vtěsnal do šachty a plazil se směrem ke hlídači kde jsem před chvílí spadla.
Uuuuffff!
Tak to bylo o fous.
To není ani možné že si mě nevšiml.
Pro jistotu jsem napočítala do deseti než jsem se odvážila pohnout.
Ale bylo jasné, že musím zmizet. Můžou se vrátit a příště to štěstí mít nemusím.
Zmizela jsem ve tmavé trubce.

Pohled Toy Chicy
Ty tupci se před chvilkou přestali prát a teď mě společnými silami tlačí k hlídači.
,,Už jsem řekla že tam nechci!" řvu na ně, ale neposlouchají.
Je to zvláštní, když se mě dotýká Toy Bonnie. Dělá, jakoby se dneska večer nic nestalo. Jako kdybych mu neřekla, že ho miluju.
Ale jak jsem řekla, já se tím už zabývat nebudu. Odpoví, nebo ne. Je to na něm.
Ani nevím, jestli ho miluju a tím pádem nevím, proč jsem to řekla.
,,Ale notak Toy Chi, bude to zábava!"
Vážně bych toho Toy Freddyho něčím praštila.
,,Zábava bude možná tak když se tam ty rozplácneš na stole a hlídač tě přetáhne tou baterkou."
Bod pro mě.
Toy Freddy se zatvářil naštvaně.
,,Tak hele Toy Chico, co to s tebou je? Jsi vůbec na mojí straně?"
Toy Freddy si mě přitáhl k sobě a mluvil mi přímo do očí.
Strašně ráda bych mu odsekla, že ne, ale jeho důvěra by se mohla ještě hodit.
Neříkala jsem nic, ale ani jsem nemusela. Toy Bonnie znal pravdu a začal se smát. Toy Freddy se na něj vrhl a začal ho mlátit.
Bylo mi to jedno.
To jsem si snažila nalhat, ale bylo mi ho líto.
,,Dooooost!" zařvala jsem. ,,Od sebe, hned!"
Podívali se na mě.
A poslechli.
,,Sakra" utrousil Toy Freddy. ,,Jdeme špatně."
,,Tak vidíš." odsekla jsem.
Toy Freddy šel dopředu chodbou a něco přitom mumlal. Toy Bonnie tam chvilku zůstal, upravoval si ucho, které mu Toy Freddy ohnul na nesprávnou stranu. Zaslechla jsem něco jako ,,Dík."
Pak odešel do jiné chodby než Toy Freddy.
To byla moje šance jít zpět do kuchyně, oni se ztratili ve tmavých chodbách a chvíli by jim trvalo než by do kuchyně dorazili.
Jenže já se ztratila taky.
Ach jo.
Šla jsem ještě jinou chodbou, než ti dva.
Byla tu tma a já rozeznala nápis na dveřích. Nikde jinde jsem nápis neviděla, jen na show stage. Žádný sklad označený nebyl.
Ale tenhle ano.
Parts and Service.

Pohled Mangle
Vyšplhala jsem až na konec trubky. Cesta už nevedla nahoru, ale dopředu a nebyla tu taková tma.
Pohledem jsem o něco zavadila, ale tomu jsem nevěnovala pozornost. Šplhala jsem dopředu a brzy jsem se ocitla v šachtách ventilace, kde jsem předtím vyrazila mříž.
Jsem v bezpečí.
Po chvilce jsem si však vzpomněla na to, co mě zarazilo. Nevím, co to bylo, vím jen, že to bylo divné.
Přemohla mě zvědavost a já se otočila zpět do té tmavé chodby vedoucí k té svislé trubce. Plazila jsem se dopředu a už jsem byla skoro u té roury, náhle jsem však našla to, co mě zarazilo. Vpravo z chodby vedla další, mnohem temnější a ve stínu téměř nebyla vidět. Nevím, jak jsem jí předtím spatřila.
Vydala jsem se tam a dorazila k další chodbě směrem dolů. Tahle ale nevedla do chodby, ale někam úplně do neznáma. Dostala jsem strach, ale zvědavost byla silnější.
Spustila jsem se dolů.

Tady to ukončím, protože už mě nic nenapadá 😅
V těch ventilacích jste se asi už zamotali 😁
Snad to bylo zajímavý ♥️