FNAF♥️Tajemství

3: Toy

Pohled Toy Chicy
Jsme nacpaní ve stísněném tmavém prostoru a všechno se s námi houpe. Někam nás prý vezou, už několik hodin. A je tu pěkná nuda. Toy Bonnie a Toy Freddy se pořád hádají, Toy Foxy spí. Přesněji je vypnutá.
Opravdu nevím, co mám dělat. Jsou 4 ráno, podle malého displeje na stěně.
Kdy už tam budeme?
Dost by mě zajímalo, kam vlastně jedeme a proč. Jaké to tam bude?

Pohled Chicy
Dost je to zaskočilo. Nikdo nic neříkal.
,,Jací další animatronici?" otázal se Freddy opatrně. ,,Tohle nám budeš muset vysvětlit."
,,Včera jsem zaslechla personál, jak probírají nějaké nové animatroniky." začala jsem s líčením situace.
Když jsem jim všechno řekla, bylo vidět, že jsou nejistí. Freddy nevěřícně kroutil hlavou, Bonnie byl hluboce zamyšlený a Foxy na mě pořád vyjeveně zíral.
,,Poslyš Chico, jestli je pravda, co říkáš, a vážně přijedou ti animatronici..." Freddy zarazil svůj proslov. Trochu rozpačitě se na mě díval. ,,Víš, já ti věřím Chico, jen nevím, co si o tom mám myslet."
,,No jasně." utrousila jsem. ,,Ovšemže mi věříte. Všichni."
Otočila jsem se a odešla do chodby. Nechala jsem je tam trapně stát.

Pohled Bonnieho
,,Co si o tom myslíte?" zeptal jsem se kluků, když Chica zmizela ve tmě za rohem.
,,Popravdě tomu moc nevěřím." zabručel Freddy odpověď.
,,Ale proč by nám Chica lhala?" přemýšlel Foxy.
Všichni už jsme mlčeli. Rozvalil jsem se na podlaze, můj pohled se setkal s kamerou na stropě, tak jsem s úsměvem zamával.
Někde v dálce se ozvalo otevírání dveří a kroky. Možná už přišli pracovníci, bylo 5 hodin ráno. Nebo Chica hledá pizzu. Nic neobvyklého.
Zvuky přestaly a chvíli bylo zase ticho. Nevím, proč to vůbec upoutalo mou pozornost.
Najednou se ozval mechanický výkřik.
Byli jsme hned všichni na nohou.
,,Chico!" zavolali jsme a vyběhli do chodeb každý na jinou stranu.

Pohled Foxyho
Běžel jsem někam do tmy směrem k pódiu. Opravdu jsem doufal, že je v pořádku, ale začal se mě zmocňovat strach.
Co jí jen mohlo vyděsit? Nebo jí snad i ublížit?
Vešel jsem do sálu s pódiem, kde se vždycky konala naše show. Rozhlížel jsem se a snažil se najít Chicu.
Můj pohled se zarazil o animatronika na pódiu.
,,Chico?" zeptal jsem se opatrně.
Postava se pohnula a já rozeznal tmavou siluetu. Je to ona. ,,Co se stalo, jsi v pohodě?"
Když nic neříkala, pomalu jsem šel směrem na pódium. Šla mi nejistě naproti. Asi byla pořád vyděšená, ale to zvládneme.
Momentíček. Co vůbec dělá v téhle místnosti? Jakože nemá u sebe pizzu?
Tohle nebyla Chica. Když jsem se k ní přiblížil, viděl jsem, že je trochu menší. Vypadala jinak.
Zastavil jsem se a dostal strach. Co to sakra je?
Stál jsem na místě, ale ta postava šla pořád ke mně. Opatrně jsem udělal krok vzad.
Najednou se přiblížila až do zóny, kam dosahoval můj night vision. Viděl jsem jí zcela jasně.
Měla světlejší barvu, oční stíny a růžové kulaté tváře. Prohlížela si mě černýma očima s bílou tečkou uprostřed.
Začal jsem křičet. Utekl jsem z pódia a pak se ohlédl, jestli mě to nesleduje.
Ale ne. Stála pořád na pódiu.
Asi jsem neměl běžet a dívat se přitom za sebe, protože jsem do někoho vrazil.

Pohled Chicy
Asi nikdy nezapomenu ten výjev co jsem právě viděla.
Proč má sakra Foxy bílou barvu? Proč mi říkal Toy Chica? Proč je jeho druhé oko v pořádku a kde má hák?
Utíkala jsem dál.
To by mě zajímalo kde jsou kluci.
A taky co se tu sakra děje.
Je to dost divný.
Běžela jsem chodbou a najednou jsem před sebou viděla Freddyho.
Jenže tohle nebyl Freddy.
Jo byl. Ještě že tak.
,,Freddy, jsem tak ráda že tě vidím!" spustila jsem. ,,Děje se tu něco fakt divného, Foxy zmutoval a je bílo růžovej!"
Snažila jsem se popadnout dech. Tedy, víte jak to myslím.
Freddy vypadal také rozpačitě.
,,Já zase viděl Bonnieho. Ale byl modrej" řekl. Bylo poznat, že se bojí.
,,Třeba si z nás ti dva dělají jenom srandu." napadlo mě.
,,Možná."
Vydali jsme se do chodby.

Pohled Foxyho
Ten, do koho jsem vrazil, byl jenom Bonnie. Konečně někdo normální.
,,Bonnie, ještě že jsi to ty." povídám.
,,Foxy, co se to tu děje?" Bonnie byl vyděšený. ,,Viděl jsem Freddyho, ale byl světlej a měl červený tváře!"
,,Něco podobného jsem viděl, ale vypadalo to jako Chica. Buď si z nás ti dva dělají srandu nebo..."
Podíval jsem se na Bonnieho. Asi už mu to taky došlo.
Ti Toy animatronici o kterých mluvila Chica...
Zaslechli jsme kroky. Byly tam dvě siluety animatroniků, jevili se jako naši kamarádi, ale tím jsme si nemohli být jistí.
Byli to oni. Naštěstí.

Pohled Freddyho
Chvíli jsem si myslel, že to před námi jsou zase nějací pochybní animatronici nebo zjevení.
Ale byli to naši.
,,Foxy, Bonnie!" zavolal jsem na ně.
,,Chico, Freddy!" zavolali oni.
Došli jsme k nim.
,,Asi už víme, o co tu jde." oznámil Foxy.
,,Taky už mi to Chica řekla."
,,Toy." řekli jsme všichni naráz.
Všude se něco šustlo. Vyděšeně jsme se obrátili do stran, byly slyšet hlasy a kroky. Na chodbě jsme zahlédli čtyři postavy.
Byl tam
Já?
Cože?
Taky Chica, Bonnie a Foxy. Ti přitom stáli vedle mě.
To jsou oni. Ti Toy animatronici.
Můj strach začala pokoušet zvědavost. Co jsou zač?
Už byli skoro na dosah.
A potom jsme je spatřili a oni nás.
Ta jejich Chica byla světlejší a měla růžové tváře. Měla podobný bryndák, ale bylo tam napsáno Let's party.
Toy Bonnie si nesl kytaru. Byl celý modro bílý s červenými tvářemi.
Toy Freddy měl světlejší barvu, než já a taky červené tváře. Na hlavě mu seděl tmavě modrý klobouček.
Úplná kopie toho mého. Co si to dovoluje?
Můj strach a zvědavost tentokrát překonal vztek. Vždyť to jsou naše kopie, akorát s naprosto pitomými designy! Cpou se do našich prostor!
Klídek, neměl bych být tak unáhlený. Rozhodl jsem se dát jim šanci.

Pohled Toy Foxy
Vypadali docela jako my.
Ten medvěd byl tmavě hnědý, králík fialový a kuře výrazně žluté. Neviděli jsme normální barvu očí, protože jsme je teď měli všichni černé.
Zatím.
Ještě dlouho jsme si je prohlíželi a oni nás. Každá strana si asi myslela svoje.
Avšak nejvíce mě zaujal červený, i když trochu potrhaný lišák s hákem a páskou přes oko. Byl tak roztomilý!
Ještě si zřejmě prohlížel mé přátele nebo přemýšlel, po chvilce však zabloudil pohledem ke mě.
A naše pohledy se setkaly.

Pohled Freddyho
Zdálo se mi, že oči všech získávají světlejší odstín. Ale né, 6;59!
,,Šest padesát devět!" Zakřičel jsem a začal utíkat směrem k pódiu. Naši to okamžitě pochopili a utíkali za mnou.
Toy tam zůstali stát.
Zastavil jsem se a křičel na ně: ,,Honem poběžte! Seznámíme se zítra protože teď nás vypnou!"
Pořád na mě čuměli. To si snad dělají srandu! Nebudu kvůli nim riskovat.
Ta bílo růžová liška měla očividně rozum, protože utíkala za námi.
Jen tak tak jsme stihli doběhnout k pódiu. Asi tam pořád stáli, na ně se můžu vykašlat. S úlevou jsem si stoupl na pódium.
Ještě jsem zahlédl Toy jak dobíhají. Tak přece dostali rozum.
Pak se mi zatemnělo před očima.

Ano vím, Toy Foxy má taky hák, ale mně to k ní prostě nesedí 😄