FNAF♥️Tajemství

26: Cena za hloupost

Pohled Chicy
Z Parts and Service už jsme před chvílí odešli. Teď se potloukáme po pizzerii a ze všech stran jsou slyšet Toy, kteří panikaří kvůli blížící se show.
Nechápu, co na tom tak hrotí. Zaslechla jsem párkrát téma Toy Foxy, párkrát nějaké nové animatroniky a taky divnou fialovou věc u Kids Cove. Úplně jim nerozumím.
Ale co.
Nenápadně čekám blízko kuchyně a vyčkávám, až Freddy opustí místnost. Sice nevím, jestli tam stále je, ale nechci nic pokoušet. Kdybych nakoukla dovnitř, viděl by mě.
Prosím chápejte mě. Je to můj dobrý kámoš, ale prostě jsme se pohádali. To se stane každému.
Například Toy se hádají pořád. Vše se točí kolem Toy Chicy a přiznám se, je mi jí trochu líto. Ona je fajn, je milá a přátelská.
Ale válka je válka.
,,Pojďte se všichni honem podívat!" křičel kdosi ze Show stage, Toy Bonnie hádám. ,,Toy Foxy se vrátila!"
Toy Foxy? Pche. Ani nevím, proč se ztratila, ale pochybuju, že by jí někdo unesl nebo jí vyřadili z provozu, když je úplně nová. Prostě odešla dobrovolně. A asi by se jen tak nevrátila.
Ale co když ano?
No nic, stejně mě nezajímá.
Vyšla jsem zpoza rohu a odvážila se nakouknout do kuchyně. Freddy tam nebyl. Chtěla jsem si konečně dát tu výbornou pizzu, ale zaslechla jsem rychle se blížící kroky po chodbě vedle mě, která vedla čirou náhodou k Show stage
Vykoukla jsem ven a ještě spatřila Toy Freddyho a Toy Bonnieho s úšklebky na tváři, jak stojí v rámu dveří a něco drží.
Provaz.
Provaz, který vedl po stěně až do poloviny stropu.
Je to past!
To už jsem však nestihla sdělit Foxymu, který se prohnal kolem mě. Mířil přímo k nim.
,,Foxy né!"
Rozběhla jsem se za ním. Běžel moc rychle, takže nebylo lehké ho dohnat. Ale já byla o kousíček rychlejší. Natáhla jsem mu ruku na rameno a snažila se přitom neztratit rychlost.
Povedlo se. Foxy se zastavil.
,,Foxy je to past!" zasípala jsem a snažila se popadnout dech. Tedy, obrazně řečeno.
Díval se na mě nechápavě, ale pak se jeho výraz změnil na zděšený.
,,Um, Chico?"
Otočila jsem se.
To snad ne! Ty pitomci byli přímo přede mnou. Kdybych ho jen zastavila o sekundu dřív....
Toy Freddy se ušklíbl a zatáhl za provaz a na nás se zřítil kus plechu ze stropu.

Pohled Foxyho
Já pitomec! Mělo mi to hned dojít! To už jsem na tom tak špatně, že jsem kvůli Mangle dobrovolně vběhl do pasti? A ještě do toho zatáhl mojí kamarádku? Co to sakra?
Hloupej, hloupej Foxy. Moc hloupej.
Po pádu té plechové desky z ventilace mě brněla hlava. Vyhrabal jsem se z pod toho kovu a snažil se dostat ven Chicu která ztratila vědomí.
,,Chico né, prosím!"
Ohlédl jsem se. Ti dva pitomci už se smíchem utíkali pryč, z druhého konce se k nám řítil Bonnie. Na okamžik jsem se podíval na strop a zdálo se mi, že se v díře po tom kusu plechu mihla endoskeletoní ruka a...
Růžovo bílý ocas?
To se mi asi jen zdálo.
,,Co se stalo?" volal zděšeně Bonnie, který právě doběhl a snažil se sundat kovovou desku z nehybného těla Chicy.
,,Toy." řekl jsem bez dalšího vysvětlování. Bonnie to asi pochopil. Pomohl jsem mu dostat Chicu pryč. Společně jsme desku odklopili a vytáhli animatroničku ven.
,,Je v bezvědomí."
,,Všiml jsem si, musíme jí dostat do postele."
,,Um... vážně Bonnie?"
,,Ale notak ty pitomče, do noclehárny."
Popadli jsme Chicu a odnesli jí.

V noclehárně jsme jí položili na postel.
,,Zvládneš jí opravit?" zeptal jsem se.
,,Nezkoušel bych to, prostě počkáme, až se probere."
,,Ale co když už se neprobere?"
Ta představa mě upřímně děsila. Neodpustil bych si ztrátu své snad nejlepší kamarádky jen kvůli mojí blbosti.
,,Ale probere. Jsme animatronici Foxy. Nás neshodí kus plechu, na to se prostě neumírá." ujistil mě Bonnie zvýšeným hlasem, možná trochu víc než chtěl. ,,Nezbývá než čekat."
Kývl jsem, že to chápu a už jsem nic neříkal. Snad bude v pořádku.
Najednou se chodbou ozvaly kroky. Mířily přímo sem a nezdálo se, že by jen probíhaly. Spíš se zdálo, že dotyčný zpomaluje.
Byl jsme připravení se před Toy bránit a Bonnie už byl taky ve střehu, ten někdo se zastavil ve dveřích.
Freddy?
,,Slyšel jsem ránu... tak..." zřejmě nevěděl co říct. Všiml si Chicy ležící na posteli a sklopil oči.
Oba dva jsme si ho nevěřícně měřili pohledem. Asi si myslí, že po tom, co udělal, si sem může jen tak nakráčet jakoby nic.
Na druhou stranu jsem ho docela rád viděl, i když jsem si to nechtěl přiznat. Asi by mě naštval ještě víc, kdyby se o Chicu vůbec nezajímal.
,,Bude v pořádku?" ozval se Freddy po chvilce. V jeho hlase byl smutek, zřejmě si to dával za vinu.
,,Snad." utrousil Bonnie. Asi se s ním nechtěl bavit a to se taky nedivím.
Vlastně je chápu oba dva. Ale prostě se přikláním k Bonniemu. I když se divím, že se ke mě taky neotočil zády, když to byla jen a jen moje chyba.
Následovala další pěkně trapná chvíle ticha. Já ani Bonnie jsme nehodlali ticho prolomit, byl to Freddyho problém. A nebo sem neměl lézt.
,,Heleďte," povzdechl si najednou. ,,Omlouvám se. Choval jsem se fakt jako pitomec, kvůli mě odešel Goldy a teď tohle...."
Bonnie se při těch slovech pousmál, ale snažil se zachovat původní výraz.
,,To je v pořádku." já na to. Freddy se celý rozzářil, když to slyšel. ,,Omluva se přijímá. Za tohle konec konců můžu já."
Rozpačitě jsem se usmál a Freddy mě objal. Kamarádké objetí jsem mu oplatil a on se pak otočil na Bonnieho. Ten sice chvilku dělal hluchého, ale pak se taky usmál.
,,Taky přijímám Freddy."
Všichni jsme se na sebe usmáli a pak zase mlčeli. Snad se brzy probudí Chica.
,,Víš co, Foxy?" promluvil Bonnie. ,,Vlastně to nebyla tvoje chyba."
,,C-co?" nechápal jsem. Jak jako nebyla moje chyba? Vždyť za to můžu jen já a moje blbost. Chica tu mohla normálně být s námi.
,,Ne, můžou za to Toy."
,,Na tom něco bude Foxy. Nebýt jich, nic z toho by se nestalo."
Cože? Čekal jsem, že mojí chybu budou rozebírat další týden a najednou tohle?
,,Toy a ty jejich stupidní Pranky!" zasmál se Bonnie a Freddy se k němu přidal. Opatrně jsem se zasmál taky a nezdálo se, že by jim to vadilo.
,,Jsem rád, že to berete takhle." povídám. ,,Ty jejich Pranky už mi lezou krkem. A víte vy co? Přece to tak nenecháme, pěkně jim to oplatíme!"
,,Jo!" zakřičeli oba dva zaráz.
,,Zrovna mají show, co jim to překazit?"
,,Super, třeba je vyřadí!"
,,Jo, zaslouží si to!"
Všichni jsme se zasmáli a začali s plánováním.
Byl jsem rád, že to takhle dopadlo. Chica se sice stále neprobudila a nepřišel ani Goldy, ale aspoň jsme byli my tři stále pohromadě a odpustili si.
Ne jako Toy.
Ty budou mimochodem pěkně čubrnět.

Tak, další část je tu 😁
Zase jsem to protáhla, ale tak co.
Taky jsem stále nevysvětlila ten blueprint, ale to se dočkáte 😄
Nevím, jak to bude s psaním o prázdninách, prostě když budu na wi-fi, tak něco přidám.
Tak čauko ♥️