Pohled Toy Chicy
Tančila jsem na pódiu a Cup poskakoval kolem mě. Toy Bonnie hrál na kytaru, Toy Freddy zpíval a děti se bavily s námi. Navzdory tomu, co se asi před minutou stalo, bylo zase všechno v pohodě.
No co, třeba se děti zasmály jen nějakému vtipu. Škoda že jsem ho neslyšela.
Tancovala jsem, Cupcake už neskákal po pódiu, ale hopsal na talíři. A v tu chvíli mě něco napadlo. Když Toy Bonnie začal hrát refrén, vyhodila jsem Cupa do vzduchu a udělala otočku, poté jsem ho zkusila znovu chytit. Byl to jen pokus, ale povedlo se.
,,To bylo dobrý!" pískal.
,,To musíme zopakovat." mrkla jsem na něj. Pak jsem zpívala spolu s klukama část písničky, kterou už jsem se stihla naučit.
Najednou zpěv dětí cosi přerušilo. Nějaký podivný zvuk. Chvíli mi trvalo, než dostatečně zesílil a já poznala, co to je.
Děti se smály. Už zase. Přes hlasitý smích skoro nebylo slyšet naše hudební vystoupení.
Co to má kruci znamenat?
Děti zase ukazovaly někam za nás. Otočila jsem se a všimla si, jak se pohnul závěs za námi.
Co to?
Děti se nepřestávaly smát. Toy Freddy zakřičel do mikrofonu, ale nebylo slyšet vůbec nic. Někdo ten mikrofon snad vypnul?
Toy Bonnie zkusil zahrát pár tónů, jeho elektrická kytara je napojená na reproduktor sama o sobě, takže mikrofon nepotřebuje. I tak ale nebylo slyšet vůbec nic. Toy Bon se mohutně rozmáchl a břinkl na kytaru ze všech sil. Docílil akorát toho, že si povolil strunu. Slyšet nebylo téměř nic.
To je zas co? Někdo nám vypnul všechnu techniku?
Odkašlala jsem si do mikrofonu, ale z žádného repráku se nic neozvalo. Kašlu na to, začala jsem říkat náhodná slova.
,,Osmželvadeštníkkámengulášchleba"
Z ničeho nic se ozvaly všechny zvuky, které jsem do mikrofonu vydala, neskutečně nahlas. Nebylo to však tak hlasité, jako Toy Freddyho prohlášení
,,Co to ku*va je? Až toho parchanta dos-"
Když si uvědomil, že jeho slova duní přes celou místnost, zůstal stát jako sloup. Toy Bonnie s jedním uchem svěšeným, druhým vztyčeným, nechápavě rozhodil rukama.
Vypadly mikrofony a najednou je někdo zapnul a přeřídil repráky na maximum!
Děti, které smích mezitím přešel, se začaly řehtat znovu a opakovaly to jedno slovo, které uklouzlo Toy Freddymu. Jejich rodiče na ně křičeli, ať toho okamžitě nechají. V tu chvíli jsem měla největší chuť říct to slovo taky.
,,Omlouvám se, máme tu drobnou technickou závadu..." začala jsem říkat, ale moje poslední tři slova jsem slyšela jenom já. Místo nich se z reproduktoru ozvala část Toy Freddyho proslovu.
,, ...toho parchanta..."
Děti se začaly smát nanovo a já se chtěla propadnout do země.
,,Pokračujem!" drmolil Toy Freddy do mikrofonu, který už byl kupodivu na normální hlasitost.
Toy Bonnie zkusil hrát na rozladěnou kytaru, Toy Freddy se přidal a pokračoval v písničce, kterou předtím nedokončil. Technika už konečně fungovala. Děti už se zase uklidnily a zpívaly s námi.
No co, začala jsem taky tančit.
Cupcake hopsal na pódiu a dělal otočky kolem mě, já tleskala a skákala do vzduchu.Konečně se nám to podařilo dokončit. Mikrofony už byly po zbytek vystoupení v pohodě. Kluci se ukláněli, děti tleskaly.
Uklonila jsem se taky a najednou si všimla, že Cupcake nikde není. Rozhlédla jsem se po zemi, ale nikde jsem ho neviděla.
Sakra!
,,A teď se bavte! Zahrajete si na kytaru s Toy Bonniem, budete hrát hry s Toy Chicou a nebo si zazpíváte se mnou!" povídá Toy Freddy.
Ne! Ještě ne, potřebuju Cupa!
To už jsem jim nestihla sdělit. Děti se hnaly na pódium, jiné čekaly pod schody, až půjdu dolů.
Sakrasakrasakra!
Plazila jsem se po zemi a snažila se dortík najít. To je trapas!
Konečně jsem ho spatřila. Byl úplně vzadu u opony. Doběhla jsem tam, popadla ho a postavila ho na talíř.
,,To už mi nedělej." ucedila jsem, když jsem se hnala k dětem. Nic neříkal.
,,Toy Chico!" volaly děti.
,,Ahoj děti, připraveni na hru?"
,,Ano!"
,,Tak zkuste chytit Cupcake!"
Šla jsem davem dětí a schovávala Cupa za záda. Když se právě za mě nahrnuly všechny děti, dala jsem talíř před sebe. Podívala jsem se na Cupa a strnula.
Jak jsem si toho mohla nevš-
Nestihla jsem ani dokončit myšlenku a na obličej mi vystřelila jakási směs malinovky a tatarky. Nebyl to Cupcake, ale jen jakási krabička s mechanismem a pružinou, na které se teď houpal tácek se zbytky falešné polevy.
A nejspíš v té směsi byla i chilli omáčka, protože mě začaly pálit oči.
Některé děti s křikem utekly, jiné se začaly hlasitě smát.
Co to sakra? Někdo mi podstrčil falešného Cupcaka. Kde je ten pravý?Pohled Toy Bonnieho
Stál jsem na pódiu a ukazoval děckám, jak se hraje na kytaru. Jelikož jsem si šikovně povolil strunu, neznělo to kdo ví jak přívětivě.
Najednou opět dostaly záchvat smíchu.
Čemu se sakra pořád gebí? A co se tu vůbec kruci děje?
Děti, které byly hned vedle u Toy Freddyho, se přidaly. Všichni ukazovali kamsi za nás.
Rychle jsem se otočil a spatřil Freddyho. Na sobě měl úchylný růžový klobouček, byl natřený světle fialovou barvou, na tvářích měl přilepené červené tváře a pusu měl namalovanou rťenkou. Na děcka dělal vtipné obličeje a kroutil očima.
Spadla mi brada. Co ten tu ksakru dělá? Vždyť na show stage vůbec nesmí!
Toy Freddy měl stejný výraz.
Freddy opět zmizel za oponou a já se snažil znovu upoutat pozornost dětí. Ty však stále pokukovaly po závěsu, jestli se ten pošuk nevrátí.
Podíval jsem se do hlediště. Toy Chica se snažila utřít z obličeje nějaký blivajz, kolem běhaly spousty děcek. Chudák holka.
Můj pohled stanul na Kids Cove. Tedy přesněji na dětech, které proudily dovnitř.
Tak hele, Kids Cove je mimo provoz!
Čím dál víc dětí se zasekávalo před vchodem. Všiml jsem si pár z nich, kteří nesli ze stanu obrovský plastový diamant a snažili se procpat davem.
WTF?! Kde se tam vzal?
,,Co mi kradete můj kamínek? Je po mojí tetičce!" ozvalo se najednou. Z barevného stanu se najednou vyřítila...
Toy Foxy?
Ne, byl to jen Foxy natřený bílou a růžovou barvou, měl nalepené podobné tváře, jako Freddy, a samolepku přes svoje rozbité oko. Začal se s děckama přetahovat o diamant.
,,Je to moje dědictví! Až vám umře tetička, třeba dostanete taky..."
,,Toy Foxy!" křičely děti.
,,Toy Foxy!" křičel za mnou Freddy a vyběhl do hlediště. Přes rameno měl prťavou kabelčičku. Skákal tak vysoko a tak dupal, že skoro udělal díru do podlahy.
,,Dafné!" křičel Foxy pisklavým hlasem, nechal kámen být a běžel mu naproti. Skoro přitom spadl na čumák na svých úzkých podpatcích, jedním se dokonce zabodl do podlahy a běžel s parketou napíchnutou na podpatku.
,,No čáu kámoško, jak je?"
,,No jako fákt skvělý, mám kluka!"
,,OMG!"
Děti se smíchy válely po zemi.
,,Čáu kočandy!" ozvalo se najednou z reproduktorů. Co to má být, Bonnie?
,,Matyldo! Ty jsi tady?"
,,Tady jsem! Dáme párty?"
,,Jasňačka!"
Najednou začala světla v místnosti blikat všemi barvami a začala hrát nějaká elektronická hudba. Ti dva idioti začali tancovat jako slečinky, děti se kolem nich rozprostřeli a vlnili se do rytmu jako obří vlna.
,,Týjo, má někdo chlast?"
Rodiče těch dětí měli asi stejný výraz, jako já a Toy Freddy.
Najednou se část dětí nahrnula ke dveřím vedoucím do chodeb pizzerie.
,,Chico!" křičeli a běželi ke kuřecí animatroničce, která očividně taky nevěděla, o co jde. Měla vytřešťené oči a nedůvěřivě sledovala své dva kamarády, kde se Foxy znovu zapíchl do podlahy. Na bryndáku měla přilepený celý trojúhelníček pizzy, který pomalu klouzal dolů a zanechával kečupovou stopu.
Zaslechl jsem pištění a malý robotický dort mi na cestě za Chicou podrazil nohy. Spadl jsem na zem a snažil se rozluštit jednu hlavní otázku.
CO SE TO TU U VŠECH NOČNÍCH HLÍDAČŮ DĚJE?!Tak tady to máte, sama jsem se v tom ztratila 😂
Kapitola je trochu delší, snad nevadí 🙃♥️
ČTEŠ
FNAF♥️Tajemství
FanfictionToy animatronici, zbrusu nové, vylepšené atrakce a původní animatronici, už dobře známí a pro tohle místo ikoničtí. Dvě skupiny a napětí, které nebezpečně sílí. Nevinné vtípky přestávají být nevinné, když se ukáže, že jde o mnohem víc. Útěk, zvrat...