V dračím srdci [KiriBaku]cz

kapitola 39.

Katsukiho pohled
Cesta byla dlouhá a v koberci se mi začalo špatně dýchat.
Nechtěl jsem ale nic riskovat a tak v něm raději zůstal.
Když se kočár konečně zastavil nebyl jsem si jistý co dělat.
Podle toho co jsem pochopil by tu na mě měli čekat členové Odboje.

,,Hej jakej to má být ten koberc?"

,,Denki ty kreténe asi ten ve kterém je člověk ne asi?"

,,Aha a to je jako který ty chytráku?!"

,,Ehmm...princezno? Jsme tu jen mi s Odboje vylezte prosím...jak bylo to heslo aby věděla ,že jsme to fakt mi?"

,,Ono bylo nějaké heslo?"
Ty, vole Eijiro za jakýma kreténama si mě to poslal.
Ani jsem nečekal co řekne ten druhý kretén a nějakým způsobem se dostal z toho blbího koberce.
,,Ale čau! Vy, dva kreténi máte být jako členové Odboje?"
Nevěřícně jsem si prohlížel dva kluky asi tak v mém věku jeden ten vyšší měl černé vlasy i oči hubenou postavu. Vedle něj byl o trochu menší blonďák s černým bleskem na ofině měl zlaté oči a svalnatou postavu. Ne že by byla nějak extra nasvalená tak jako mám třeba Eiji nebo ten voják Ida.
,,Hej umíte mluvit?"
Už mě sralo jak jen blbě čumí.
,,Hele kámo tohle stoprocentně není princezna."
Konstatoval ten blonďák.
,,Pane jo ty sis všiml to mě udivuje. A teď kdyby jste mě třeba někam já nevím ukryli ať mě ten fialovej kretén nenajde!"
Ten černovlasý který už od pohledu měl o něco málo větší IQ se konečně rozkoukal.
,,Em jo jasně jen si nás překvapil pojď zavedeme tě do úkrytu. Eijiro nám nakázal ,že se k tobě máme chovat co nejlépe."
Nebudu lhát a přiznám že mě to zahřálo na srdci. Eijiro na mě myslí to je tak hezuu! On je takové zlatíčko!
Jak jsem se tak rozplýval nad mím mílím, tak jsem ani nijak ne koukal kam mě ti dva vedou.