kapitola 15.

85 7 0
                                    

    Slunce už zapadá a na obloze se ukazují červánky.
Katsuki a Eijiro  proplouvají oblaky už několik hodin.
,,Hej,ještěrko neměli bychom už přistát?"
Zavolá princ na svého společníka aby ho slyšel.
Si už unavení?
,,Možná. Hlavně bych nerad ZASE spadl."
Postěžoval si dráček se jen zasmál.
,,TS! Čemu se tlemíš? Ty bastarde  byla to TVÁ chyba!"
Slovo tvá nezapomněl princ zdůraznit.
Můžu letět i přes noc. Jen by sis měl asi přesednout.
,,Jak jako přesednout?"
Nechápal na dračím krku ,se mu sedělo dobře ,tak v čem je problém?
Eijiro nic neříkal přistál na jedné menší pastvině.
Sedni si na moje záda jsou velká a když usneš jen těžko bys spadl dolů.
     Eijiro se usmál lehl si do měkké trávy ,tak aby se princi lépe lezlo na jeho záda.
,,Máš na nich debilní ostny jak si tady mám asi lehnout?"
Si princ ne? Mohl bys na to nějak přijít.
,,Ty drzí parchante!"
Katsuki pronesl ještě pár nadávek mezi tím si ,ale našel  i docela pohodlnou polohu na jeho zádech.

     Eijiro letěl zrovna nad bažinou která je jen kousek od jezerního kmene. Když náhle uslyšel blízko sebe hvízdání šípů.
Dráček se ani nestihl ohlédnout a jeden šíp ho zasáhl do levého křídla čímž poškodil křídelní blánu mezi 4 a 5 prstem.
(Jen kdyby vás to zajímalo stavbu křídel popisují podle netopýrů)
Bakugo!
    Princ  okamžitě vystřelil do sedu což rozhodně neměl dělat.
Neboď jeden z dalších šípů ho v tu chvíli zasáhl do hrudníku.
,,Kurva!"
Za kňučel princ a chytl se za bolavé místo. Z které se začala valit krev.
KATSUKI!
   Dráčka se hrozně lekl. Měl strach o svého přítele nemohl mu však pomoci. Byl rád že léta a kdyby teď přistál tak by je určitě oba zabili.
Výdrž prosím zachvili jsme tam.

      Snažil jsem se nepodlehnout bolesti která teď proudila mím tělem a nezavírad oči. Ale nešlo to.,,Eijiro." Šeptl jsem ještě než jsem podlehl spánku.

V dračím srdci [KiriBaku]czKde žijí příběhy. Začni objevovat