V dračím srdci [KiriBaku]cz

kapitola 57.

Shoto

Po snídani ke které jsem dostal jakousi modrou kaši s ovocem byla moc dobrá, mě přišli přeměřit a ukazovali Midoriovi různé typy látek on na nějaké ukázal.
A šlo se dal jako další zastávka byla koupelna musím říct,  že mýt se v teplé vodě je úplně o něčem jiném než v potoků.
Dostal jsem také nové šaty.
Pak se mě Midoria ptal jestli umím jezdit na koni a zacházet z nějakou zbraní.
Řekl jsem,  že ano a,  že umím dobře z lukem.
Dostal jsem taky nový moc hezky a draze vypadající luk, šípy a toulec.
Po obědě jsme zůstali v knihovně kde byla spousta knih ovšem většina nebyla v našem jazyce nýbrž v jazyce dračích lidí.
Což mi přišlo nesmírně zajímavé, neboť i přes to že naše řeč je tak měr stejná písmo máme každý úplně jiné.
V knihovně jsem strávili zbytek dne Midoria tam našel několik knih kde se učí náš jazyk.
A začal jsem poslušně studovat.

...Mezitím stejného dne...

Eijiro

Všechny draky jsem obeznámil,  že král porušil dohodu a je pravděpodobné,  že nám vyhlásí válku.
Všichni draci začali řvát a vyhrožovat že králi ukousnou hlavu.
Po tom co jsem je uklidnil jsem nařídil, aby drželi hlídku u hranic a ovšem podezřelém mě informovali.
Poté jsem se vydal zpátky domů tedy do Hōmu.
Bylo už pozdě večer v Hōmu to žilo vsedě byla světla a lidé tančili a zpívali očividně se rozhodli vůdci kmenů uspořádat před váleční veselí.
Jeden z zdejších zvyků.
To mě ovšem vůbec nezajímalo a ve své dračí podobě jsem přistál na nádvoří.
Poté už v mé běžné podobě jsem se vydal do princových komnat po cestě jsem si ještě obstaral něco na sebe.
Se zaklepáním jsem vešel do jeho komnat.
,,Jsem zpátky,  tak jaký jsi měl den a jakože nejsi na náměstí mezi svými?"
Otázal jsem se svého přítele který seděl u krbu na koberci a hypnotizoval plameny.
,,Nemám takové radovánky rád. A den byl těžký všichni na sebe křičely a vymýšlely jak se vyhnout válce. A nebo jak jí ještě protáhnout a získat lidské území. Jak jsi se měl ty?"
Konečně se na mě podíval a usmál se.
Sedl jsem si za něj a pořádně si ho na sebe přitiskl tak moc mi chyběl a to jsem se neviděli den.
,,U draků to bylo jednoduché všichni draci mají bojového ducha a chtějí se za naši zem rvát. Krásně voníš."
Usmál jsem se a nos zabořil do jeho vlasů.
Ovšem to už Katsuki měnil naší polohu otočil se ke mě čelem a sedl si mi na klín.
,,Víš jsem z toho dneška celí napnutý mohl bys mi pomoc se trochu uvolnit."
Zapředl mi do ucha.
Své roce které jsem měl na jeho bocích jsem začal pomalu posouvat dolů k jeho zadečku.
,,A jak přesně?"
Dělal jsem hloupého a naklonil jsem hlavu na pravou stranu jako štěně vím,  že potom vypadám neodolatelně nevině.
,,Sakra! Jsi tak sexy."
Zavzdychal a prudce se pohl proti mému klínu.
,,Chci aby jsi udělal to co včera a zároveň to co jsme dělali úplně poprvé."
Zašeptal mi do ucha a nepřestával se vrtět na mém klínu který přestával být klidní.
,,U všech bohů Katsuki já tě asi ošukám."
,,Do toho."