Bakugo:
Když ta příšerná večeře skončila.
A já mohl jít do svého pokoje. Začal jsem přemýšlet co všechno chci té brokolici říct.
Překvapivě už na mě čekal před moji komnatou.
,,Tak poď brokolice."
Bože ta přezdívka je úžasná !
,,Co mi chcete princezno?"
Koukal na mě s velkým očekáváním.
,,Nejsem princezna, ale princ! Jasný jsem chlap! To ten idiot řekl že musím dělat že jsem holka. Hele Deku jde o to že už vážně nemůžu dýchat v těch korzetech. Potřebuji abys mi dal nějakou košíky a kalhoty."
Ukončil jsem svůj monolog. Ten trouba na mě jen koukal d otevřenou pusou.
,,V-vy?! Jste muž?!"
No hurá došlo mu co jsem tady říkal. "Tleskám."
,,Ano. Doneseš mi ty hadry?"
Začal rychle přikyvovat.
,,Hned jsem tu."•••(tady ty tři tečky budou znamenat že je to opět pohled 3.osoby;)
Midoria hledal ve své skříní nějaké oblečení které mu je velké. Nakonec něco našel a už zase rychle spěchal za princem.
(Oblečení které našel viz.obrazek)
Když se vrátil spět princ sváděl boj s korzetem který prostě nešel rozvázat.
,, Počkejte pomůžu vám."
Bakugo ještě chvíli zápasil ,ale potom si od Midorii nechal pomoc.
Následně se už sám oblékl do pohodlného mužského oblečení.
,, Nechápu jak to vaše ženy mohou nosit. U nás chodí většinou v kalhotech ,nebo jejich šaty mají jen kožené korzety které jsou ale na oblečení a né pod ním. Vy lidé jste tak divní."
Mumlal si princ naštvaně.
,,Hmm a včem se vlastně lišíme ? Já o vašem druhu nic nevím."
Midoria se nervózně podrbal na zátylku.
,,Tak vzhledově snad vidíš , že mám půl mesičkové panenky(btw panenky jako mají plazy,kočky..)
no a pak mám mnohem lepší sluch a čich než vy taky my máme lepší sluch a čich než vy. Dožíváme se až něco přes 100let ženy i muži kladou vejce. Což znamená, že je u nás jedno jestli je žena se ženou ,nebo muž se ženou protože potomstvo mohou mít jak dvě ženy spolu, tak dva muži spolu. Chápeš ? No a pak jsme opravdu hodně spojení s přírodou a zvířaty. Umíme dobře lovid a pracovat s bylinkami, a taky trochu té magie se v naší kultuře najde. Na co jsem ještě zapoměl ?... Jó i přes to že jsme teplo krevní nemáme rádi zimu a jsme sní rychle unavení. Tak a to je asi vše."
Princ ještě chvíli přemýšlel jestli ho nenápadne další rozdíl ,ale nic ho nenapadalo.
,,Páni to že kladete vejce jsem nevěděl. Ani to o těch smyslech.
Vlastně u nás se říká ,že jste jen tlupa barbarů co jí malé lidské děti. Haha."
Bakugo se zamračil.
Prý barbaři! Ts! Jíst děti kdo by to dělal? To jen ukazuje, že to oni jsou barbaři když si tohle myslí!
,,Jsem rád že jste mi řekl, že jste muž. Moc to pro mě znamená."
Zašeptal Midoria a stydlivě se na prince usmál.
,,Hmmm....hele brokolice nikomu to neříkej jasný ten kokot by asi nebyl rád ,kdyby se to vědělo."
Baku byl taky rád, že se mohl někomu svěřit, ale nahlas by to neřekl. Teď jen doufal ,že to brokolice nevyžvaní další popáleniny nechce.
,,Jistě .A můžeme jít zítra do zahrady jestli chcete. Jste pořád zavření tady čerství vzduchu vám určitě prospěje."
Midoria se usmíval ,jako sluníčko a doufal že princ kývne.
,,Nevím jestli někam můžu... totiž po hradu se nesmím pohybovat bez doprovodu."
Princ opět sesmutněl deprese s tohoto místa na něj znovu dopadla.
,,Zeptám se krále. Teď už jděte spát. Dobrou noc princi Bakugo."
,,Hmm...i tobě Midorio."
Šeptl ještě princ než za sebou zelenovlasí zavřel dveře.
ČTEŠ
V dračím srdci [KiriBaku]cz
RomansaDraci pro nás bájné bytosti pro prince Katsukiho obyvatelé jeho království které chrání před obyčejnými lidmi. Jako správný princ a budoucí král se vydává do hor kde draci žijí. Aby sjedním znih navázal Aigo neboli spojení srdcí které zajišťuje och...