V dračím srdci [KiriBaku]cz

kapitola 17.

    Rudovlásek se po nějaké chvíli vrátil i s polévkou a chlebem.
,, Tsuyu řekla že pojede do kmene aby informovala jejich vůdce."
,,Tak že tu jsme jako jen my dva?"
Zeptat se princ ,když už dojedl svojí polévku.
,,Neboj počítám, že ráno si pro tebe vůdce přijede na bílém koni nebo spíše v téhle části země na bílé žábě."
Zasmál se a talíř od Bakugo vzal a odnesl na stůl.
,,No jo jejich obří žáby jsou legendární. A co je vlastně ta Tsuyu ,nebo jak se jmenuje zač ?"
Zeptal se zvědavě princ a čekal na odpověď.
     ,,Nó, dalo by se říct že je to moje kamarádka. To ona mě naučila mluvit a vařit. Je to léčitelka což jsou v tomhle kmeni skoro všichni."
Pousmál se a natáhl se vedle prince na postel.
,,Aha. Jo to máš pravdu buď jsou to léčitelé nebo rybáři. Jak jste se potkali?"
,,Našla mě prostě nic zvláštního ani zajímavé ho."
     Rychle to okecal dráček nechtěl se o tom bavit.
,,Ts! Tak mi to teda neříkej a uhni chci si dojít na záchod."
Eijiro ,jako na povel vyskočil z postele.
     ,,No to ne já tě tam donesu ještě by sis něco udělal."
Chtěl už si ho vzít do náruče ,ale byl odstrčen na stranu.
     ,, Zvládnu to sám!"
Zabručel princ nepříjemně.
      ,, Katsu máš ještě pořád horečku pomůžu ti."
Nabízel se znovu dráček.
     ,,Jdi odemě rohatá bestie! Já NECHCI tvojí POMOC"
Princ už doslova zuřil.

Zvládnu to sám nikoho nepotřebuji!

        ,,Jak chceš jsou to ty dveře naproti."
Řekl naprosto chladně rudovlásí chlapec.
Bakugo vstal a došel kam potřeboval horší byla cesta spět.
V koupelně se mu začala motat hlava.
Musel se přidržovat aby vůbec udělal krok a nespadl.

Kurva!

Pomalu se dostal až ke dveřím ,když je ,ale otevřel a pustil kliku nohy se mu podlomily a on tak dopadl na tvrdou dubovou podlahu.
,,Pořád nechceš pomoct?"
Řekl dosti povýšeně Eijiro který ho ode dveří ložnice pozoroval.
,,Ne!"
Zavrčel a snažil se zvednout ze studené země.
    ,, Takhle to asi nepůjde."
Smál se dráček. Přišel k princátku a natáhl k němu ruku.
    ,,Nech si prostě pomoct."
,,Fajn pomož mi !"
Zabrblal Katsuki.
      ,,A co takhle poprosit?"
Šibalsky se usmál a čekal na Katsukiho odpověď.
      ,,Ts! Kretén! Prosím."
Ejirou ignoroval ty slova před tím a vzal si prince do náruče.
Tak že měl hlavu na jeho rameni a nohy okolo jeho pasu.
      ,,Si lehoučký. Ale hlavně horký asi máš zase zvýšenou teplotu! Udělám ti čaj."
Princ ho moc nevnímal bylo mu u dráčka moc hezky. Teplo a bezpečno. Nevěděl proč se uněj vždy tak cítí.
      ,,Je mi u tebe hezký nikam nechoď."
Zamumlal dráčkovi do ramene předtím než v jeho náručí i usnul.
     ,,To víš že nikam nepůjdu princezno."
Usmál se Eijiro a lehl si i s princem do postele kde mu dal na čelo obklad aby snížil teplotu.
A sám si ještě vyměnil odvaz na poraněné ruce.
Potom v objetí svého prince usnul.