V dračím srdci [KiriBaku]cz

kapitola 11.

    Eijiro nemohl v noci spát protože pořád cítil ten divný pocit na srdci. Chvíli nechápal co se děje  potom mu ovšem došlo ,že nejspíš prince něco trápí a bolestné tlačení na srdci bude jeho pocit
.
Včera jsem si s Takami moc hezky popovídal. Jako jeden z mála lidí se naučil dračí řeč. Dozvěděl jsem se že je bakuguv kamarád z dětství. A ,pak mi ukazoval jeho vajíčko. Lidské vejce je opravdu zajímavé protože se zvětšuje podle zárodku uvnitř. Dokonalé.
Dnes se jdeme s Takamim proletět.
Dráček čekal před velkým červeným stanem měl dřevěné trámy na kterých byla červená plachta přehozená a uvázaná.
,,Co tu chceš?"
Dráček se překvapeně podíval na člověka který vylezl z vůdcova  stanu.
Nebyl to nikdo jiný než otraveně hledící princ.
Noo čekám tu na Takamiho. Jdeme dnes létat.
,,Hmm tak si dávej pozor ať
něco nepokazíš."
   Princ mu věnoval škodolibý úšklebek než odešel.
Dráček byl zvědavý kam šel protože šel k lesu co by dělal tak časně z rána v lese?
Dráček šel za ním a hned co vkročil do lesa se proměnil do své lidčtejší podoby.
Šel jako myška pomalinku za princem.
Nakonec se kousek před ním objevil rybník. V jeho hladině se odrážely sluneční paprsky které se dostali skrze koruny stromů.
To co ovšem přitáhlo jeho pozornost bylo tělo.
Pokožka bílá ,jako ten nejčistší porcelán už jen od pohledu hebká bez jediné jizvy,nebo nedostatku.
Prostě dokonalá.
Když se ovšem vlastník těch bezchybných zad  otočil.
Dráček doslova spadl na zadek.
Aby ho princ neviděl.
Bože můj co to dělám!?
,,Hej, je tam někdo!!"
Bože! Bože!!
Dračkovo srdce bylo snad stokrát rychleji než by mělo.
Což samozřejmě pocítil i princ.
Asi padá z nebe při jeho neschopnosti.
Pomyslel si jenom Katsuki a dál se věnoval mytí svého těla.

Bože. Tak jo teď se zase hodně potichu zase vrátím do tábora.
Ách na co jsem se to koukal.
Nic tak krásného jsem nikdy neviděl. Sakra!
Dráček rychle ovšem co nejpotišeji opustil les.
Celí odpoledne při létání s Takamim byl nesvuj cítil se podivně.
Jako by se v něm něco probudilo.