V dračím srdci [KiriBaku]cz

kapitola 8.

   ,,Dobře podívám se ti na ty rány. "Řekl celkem mýlím tónem ten mu ale nevydržel moc dlouho.
,,Navíc mi dluzuš nějaké vysvětlení, když  jsme tě v Argo asi bych měl vědět co jsi k sakru zač. ''
Ironicky pronesl Katsuki.
,,Joo co třeba tvoje mluva minule si mluvil jako malé dítě a teď  mi přijde normálnější ? A nebo co to kurva znamená koukni na sebe! A-aaaa  byl si drak! Chápeš?!"
    Ječel a horlivě deztikuoval rukama. Při pokládání svich otázek.
,,Já to je emm jo. Asi se posaď.
Víš ta mluva byla způsobena lektvarem který mě proměnil na člověka. To co jsem je emm těžké na vysvětlení. Ale budu vždy jen jako drak nemusíš se bát ,že by to co jsem někdo věděl ani to nechci. Bude to naše tajemství. Prosím neříkej to nikomu."
Eijiro mluvil potichu.
    ,,Nikdo se to nedozví! Ještě by mě vyhostili za to že jsem uzavřel Aigo s něčím jako si ty."
To co Katsuki řekl bylo jako nůž který rychle a chladně probodl drakovo srdce. A připomněl mu kam patří a bude patřit.
,, Dobře promiň že ti dělám problémy."
Kajícně sklopil pohled ke svím nohám a ocasu.
,,Fajn udělal jsem čaj vypího a já ti namažu ještě ty záda."
Dráček si nalil čaj posadil se na kožešiny na zemi.
Roztáhl křídla tak, aby měl ráda jimi nezakrytá .

    ,,Zítra vyrážíme!"
Rozhodl princ přísně , když připravoval králíka kterého ulovil k obědu.
,,Ano. Můžu se tě na něco zeptat?"
Dráček se teď cítil jako princův majetek. Princ dával rozkazy a on je plnil.
Ovšem nevadilo mu to. Snad poprvé se cítil potřebný. Konečně někam nebo spíše někomu patřil.
,, Nevím aby nebyla zase debilní jako ty ráno."
Po krátkém přemýšlím ovšem kladně přikívl.
,, Můžu si dát taky toho králíka?"
Katsuki se rozesmál nad jeho opět debilní otázkou.
,,Jasně že jo sám bych ho ani nesnědl. A i zrůdy jako ty potřebují jíst no ne?"
Eijiro nějak přešel ošklivou narášku a raději sledoval jak princ porcuje již opečené maso.
    Situace ve které se nacházel mu chtě nechtě připomněla nehezké dětství. A možná proto se choval tak opatrně a kajícně mohl by klidně prince porazt kdyby nebylo Aigo a toho, že to byl opravdu krásný chlapec. Mohl by ho i zabít. Ovšem cítil se pořád oslabený z bitvy s alfou a hlavně princovo chování mu zasekavalo jednu ranu do bolavé duše za druhou. Vzpomínky to oni mohli za jeho chování.

Ahoj moc vám děkuji že čtěte moji knížku 💚💚💚.
Chtěla bych vám popřát krásné svátky hodně štěstí do nového roku.🎉🎉