V dračím srdci [KiriBaku]cz

kapitola 22.

Ráno jako první otevřel oči Bakugo usmál se ,když uviděl spícího dráčeka.
,,Dobré ráno."
Usmál se naněj dráček a pořádně ho obejmul.
,,Hmm...ahoj."
Katsuki moc nevěděl jak reagovat přišlo mu to mazlení takové zvláštní. Nikdy se s nikým nemazlil. Ale bylo to taaaak příjemné.
,,Hele ty něco víš o manželství?"
Eijiro se zamyslel manželství jo?
,, Myslím ,že o tom lidském nevím nic. My draci uzavíráme celoživotní páry. Drak se může zamilovat jen jednou. Dalo by se říct, že draci žijí se svou polovičku šťastně až do smrti."
Celí rozněžnění moc by se chtěl zamilovat.
,,Aha to zní moc hezky. Já taky nevím jaký je manželství mezi lidmi."
Zasmál se ironií která tu byla on se bude zachvili ženit, nebo spíše  vdávat ? A vlastně neví do čeho jde.
,,Víš že je tohle dost možná nás poslední den. Chci říct že mě asi odveze Todoroki do jeho říše. A no nevím jestli tam budeš moc jít semnou."
Bylo neobvyklé že Bakugo šeptal mluvil opravdu potichu ,jako by se bál že se to opravdu stane.
Eijiro vyletěl s postele tak rychle, že sní spadl a rozplacl se na zemi. Rychle se ale zase postavil a vyjeveně na vyděděného sprince koukal.
,,No to teda NE!"
Zařval byl naštvaný že si sem jen tak nakráčí nějaký blb a seberemu JEHO prince!
,, Nesmí mi tě vzít si všechno co mám díky tobě už nejsem sám! Koukej na mě a řekni že mě teda nenecháš!"
Řval naštvaně ale zároveň zoufale.
,,J-já o tom ale asi nebudu moc rozhodnout."
Katsuki se nanovo rozplakal jako by včera nebylo těch slz nebylo dost.
,,Ne ne né! Neplakej notak to jsem nechtěl moc moc se omlouvám nechtěl jsem křičet."
Sedl si zase na postel a začal Katsukiho hladit po zádech.
,, KURVA! Vše mě to tak vytáčí!
Ale, ne nebudu brečet jako malá holka! Dnešek je můj poslední den zítra je pátek a to znamená že odjedu. Eijiro slibuji ,že už nikdy nebudu ,tak slabý abych ronil slzy zbytečně! A taky tě neopustím a ty zase neopouštěj  budeme spolu! Eijiro budeš můj kamarád?"
Katsuki se na něho usmál s nadějí v očích