Zpověď bezděčný ku*vy

6.

Představuju si, jak musí být naštvaný, až zjistí, že jsem mu utekl. Nebo se mu naopak ulevilo a odešel do baru Idiot, který vede má sestřenice Charlesie stejně jako spoustu dalších podniků, a tam si objednal pivo a pomyslně hodil nohy na stůl. Zbavil jsem ho outěžku, takže by mi měl vlastně poděkovat, usmívám se sám pro sebe, když poklidně běžím po pláži. Hlavně, co nejrychleji od vojenského prostoru.

„Do prdele, snad jsme se na něčem domluvili?" předběhne mě ostrým během a já do něj ve svém poklidném lidském běhu vrazím, skacím se na zem dle fyzikálních zákonů a dopadnu na zadek.

Padne mi pusa, protože jsem čekal mnoho scénářů, ale tenhle byl až poslední. Doufal jsem, že prostě bude nadšený, že ho nechci jako svýho bodyguarda. „Domluvíme se. Já totiž nemám v úmyslu mít tě jako bodyguarda, ano? Necítím se dobře, když mi záda hlídá upír, který mnou pohrdá." Možná jsem upřímnější, než bych měl být. Opatrně se zvednu a oklepu si dlaní pozadí od písku.

„Tak to řekni svýmu strejcovi. Já mám úkol a plním ho a byl bysem rád, kdybys mi to neztěžoval!" Drtí slova mezi zuby.

„Já nechápu, nač si hraješ. Skutečně jsi tak kvalitní voják, abys dokázal přemoci své emoce? Nesnášíš mě. Včera jsi mě zesměšnil a ponižoval, sám jsi mě chtěl udeřit a dnes mi chceš dělat chůvu? Taky mě budeš sledovat, až mě bude někdo kouřit?"

Zařadí se po mém boku a šlehne po mně zlým pohledem. Nejraději by zřejmě řekl něco jedovatého, ale namísto toho přejde k humoru. „Ne, gentlemansky počkám za dveřma."

„Jak ohleduplné. Včera jsi gentleman nebyl." Narovnám ramena, zdvihnu hlavu a chci kolem něj projít jako hrdý člověk-upír, kterýho se jeho včerejší počínání nijak nedotknulo. Ale pořád cítím ten pohled, když ho Sylvie uspokojovala a on mě pozoroval, jako bych mu to dopřával já. Polknu. Tyhle myšlenky bych mít neměl.

„Hele, mám úkol, takže se chovám tak, jak se ode mě očekává. Všechno ostatní jde sranou. Budeš si muset zvyknout. Mluvit se mnou nemusíš. To se od tebe nečeká."

V mysli se mi vyvine plán, který by jej mohl silně odradit od dalších pokusů činit mi bodyguarda. „Dobře. V tom případě dnes bude jistojistě nadšený. Právě míříme do gay clubu na pořádnou párty!"

Usmívám se po celou dobu, co se Vlkodlak tváří znechuceně a mračí se. Nemůže na to říct ani slovo, musí mě doprovázet kamkoliv! Po tomhle ještě moc rád poběží za Chaseem, aby jeho pomyslné povýšení stáhl a raději ho zahrabal na druhé straně Ostrova. Ježíši Kriste, upřímně, opravdu doufám, že tam nikdo není pohřbený a všichni ti upíři i lidé skončili v nemocnici, když už se s nimi Chase vypořádal. Bohužel vím, že v jeho případě jsou takový situace možný a na ono místo se jen tak procházet už nikdy nebudu. Pro jistotu.