49.

112 15 0
                                    


Zeširoka rozevřu oči a ztuhnu. „Co. To. Děláš?"

„Hladím tě?" nechá to vyznít jako otázku, ale všimne si, jak jsem z toho nesvůj. Přestane a stáhne dlaň. „Promiň, nechtěl jsem..." Zdá se, že neví, co přesně říct, protože podle mého chtěl, přesně to chtěl.

Zavrtím hlavu a odtáhnu se od něj. „Tohle je na mě moc rychlý," řeknu omluvně a posadím se na postel, abych se vydýchal. Nejen z toho, že jsem se s ním tak spustil, ale i z toho, že mě beze slova chytil za penis a ani se nad tím nepozastavil. Nejsem zvyklý, aby se mě takhle brzy někdo dotýkal pod pasem.

„Nechtěl jsem tě vyděsit."

„Já většinou nedojdu k poznávání pod pasem," odpovím mu upřímně. „Já jsem panic," odhalím tajemství, které s Vlkem málem seklo.

„No a? To není přece žádná překážka."

„Trochu je. Nejdu do toho tak rychle. Já se snažím nejdřív poznat dotyčnýho a pak jeho tělo... Chci říct... Nechci to dělat s každým. Chci, aby ten akt něco znamenal a nebyla to nějaká rychlovka. Já vím, jsem v tomhle jako žena," zamumlám, protože přesně to už mi bylo několikrát vyčítáno. Že nejsem ženská, abych bral svý panictví tak vážně. „Nemůžu se s tebou hned vyspat, nezlob se." Dám si ruce před obličej, abych zakryl svý rozpaky.

„Sany, neřeš to. Fakt ne. Jen jsem ti chtěl ulevit," posadí se vedle mě, chytí mé ruce a stáhne je. Usmívá se na mě a já se taky nejistě pousměju.

„Takhle ulevuješ každýmu, koho si po trošce líbání stáhneš na klín?" Tohle jsem nechtěl říct, vážně ne, ale prostě to ze mě vypadlo.

Zarazí se. „Ne, to fakt nedělám. Hlavně si na klín nikoho nestahuju."

„Tak proč mě? Mohl bych být... jen někdo, kdo by tě využil a nakonec odkráčel středem, že tě dostal. Já chápu, že mi děláš bodyguarda, ale až takhle mi ulevovat nemusíš... Můžeme prostě začít pomalu. Já to jinak ani neumím. Nespěchej na mě, prosím. Jen bys mě vyděsil." Přiznám nerad a stydím se sám před sebou.

„To nemá s tím, že jsem tvůj bodyguard, co dělat. Mám dobrej čich na ostatní a málokdy se pletu. A zajímáš mě, vážně zajímáš. Ale přiznávám, je to moje vina. Netušil jsem, jak na tom jsi a byl jsem moc hrr. Za to se omlouvám," opře se rukama o kolena, ale obličej ode mě neodvrátí.

Polknu a přikývnu. „Ukážu ti, jak se uvolňuju já." Vytáhnu ovladač Xboxu, zapnu televizi a navolím svou oblíbenou hru. „Co říkáš na závody Ferrari?"

„Varuju tě, jsem dost dobrej řidič," vycení na mě špičáky.

„To si jen myslíš. Natrhnu ti zadek!" zazubím se na něj a zrudnu. „Tedy hráčsky řečeno. Omlouvám se, obvykle to hraju s bratanci a my se takhle pošťuchujeme... Jsme pak prostořecí, koření to hru," zubím se a jsem nejspíš červený až na pozadí.

„Neomlouvej se. Jen mluv, jak jsi zvyklej. Rád tě takovýho poznám."

„Jsem rebel!" Ukážu špičáky a na hlavu si nasadím svůj růžový klobouk s flitry, který mi nosí štěstí. „A teď se koukej, jak se to dělá," pokynu mu na oko vážně a rozjedeme hru. Soustředím se na své autíčko. Nelhal, docela mu to jde. Užívá si to stejně jako já a mně se líbí, jak je uvolněný a hravý... Když se mi podaří nabourat, zoufale zakvílím. „No teda!" vyjeknu, když zjistím, že mě bezostyšně předjel a ženu se za ním s větší vervou.

Nakonec se ho pokusím zvyklat tím, že mu dlaní přejedu přes stehnu a nehty mu sjedu vnitřní šev kalhot, po kterém jezdím až k intimním místům.

„Tobě nedochází, že jsem trénovanej voják," řekne na půl pusy, plně soustředěný. Je ve vedení.

„Zajímalo by mě, jestli jsou vojáci lechtiví..." pronesu, oči přilepené k obrazovce, sjedu mu prsty na bok a stoupám vzhůru až pod vojenské zelené triko. Nemám drápy, jako někteří upíři, takže je pro mě mnohem snadnější a přirozenější zlechtat jej.

„Ne, s tímhle na mě nepochodíš. To bys musel hledat úplně jinde," blýskne pohledem a když zčervenám, využije mého rozrušení a odjede mi před nosem. Už jsem ho skoro měl!

„To nebylo fér!" zaprotestuju se smíchem a sjedu mu dlaní na břicho, kde se ho pokusím zlechtat. Nakonec mu rozepnu knoflík u kalhot. Zoubek po zoubku i zip, aniž bych se dotknul jeho boxerek, a lechtám ho na kyčli.

„Ty si teda troufáš," hlesne a tím nejspíš nemyslí můj řidičský grif. Odhodí ovladač na postel a skočí po mně. 

Zpověď bezděčný ku*vyKde žijí příběhy. Začni objevovat