Část čtrnáct

588 34 4
                                    

Když jsme se po týdnu vrátili zpátky do New Orleans , Lia už zas byla nervózní . Od rána ji nebylo dobře , Rebekah jí udělala čaj a ona ležela v posteli , koukal jsem se na ni a usmál jsem se .

" Přijdu večer musím za Marcelem , zvládneš to tady ?"

Zeptal jsem se , Lia kývla hlavou že ano usmál jsem se ,políbil jsem ji na čelo a pohladil jsem jí po tváři , ona se usmála a já jsem odešel .

.......Lia .....

Přišla za mnou Rebekah a Hayley , obě dvě se posadili ke mě na postel .

" Jak dlouho máš zpoždění ?"

Řekla mi Rebekah , koukala jsem se na ni tady se vážně nic neutají .

" Měsíc "

Hayley se začala usmívat a zatleskala si , protočila jsem oči .

" On se zblázní , nemůžu mít dítě . Řekli jsme si že budeme jen my dva . Já nejsem připravená "

" Můj bože je to dar , ani jedna mít dítě nemůžeme ! Klaus bude šťastný "

" Nebude "

Koukala jsem se na Rebekah a pak na Hayley .

" Ve Skotsku jsme si jasně řekli že jen my dva "

Oni dvě to nechápali a Rebekah byla naštvaná , odpoledne přišel doktor kterého Rebekah znala  . Odvedl mě k němu do ordinace a vyšetřily mě , Hayley tam byla semnou když jsem vylezla ukázala jsem ji ultrazvuk a ona se rozbrečela .

" Ani nevíš jaký je to dar Lio , já mít děti nemůžu "

Obejmula mě , koukala jsem se před sebe a pak jsem zavřela oči . Možná měla pravdu ale vůbec jsem nevěděla jak tohle řeknu Klausovi .

Když jsme dojeli večer domů on seděl u baru na nádvoří a pil Whisky , koukla jsem na Hayley a ta šla nahoru za Elijahem . Nadechla jsem se a šla jsem za ním .

" Kde si byla ?"

Zeptal se mě Klaus .

" S Hayley u doktora "

On koukal před sebe a mlčel , musela mu to říct Rebekah byla jsem si jistá že ano .

" Jsem těhotná "

Řekla jsem mu a stála jsem za ním , on se dál koukal před sebe a držel v ruce tu skleničku .

" Nezlob se já vím že není správná doba "

" Měl jsem pro nás plány , chtěl jsem ti dát svět Lio ! Né pleny a nebo zvracení ! Myslíš si že jsem přípravný na to být otcem ?"

Zavrtěla jsem hlavou že ne .

" Ne , nemyslím a já nejsem připravená být matkou ale nějak to vyřešíme "

Měla jsem oči plné slz , on ke mě dál seděl zády .

" Řešit?Já to dítě nechci ! "

" Klausi jestli se bojíš spolu to zvládneme "

On rozbil v ruce tu skleničku a najednou stál u mě .

" Já žádné dítě nechci ! Doufám že mi rozumíš "

Koukala jsem se na něho a tekli mi slzy .

" Ano "

On se otočil a šel pryč , nadechla jsem se a rychle jsem si utřela oči a šla jsem nahoru do pokoje . Osprchovala jsem se a lehla jsem si do postele .

Darkness Kde žijí příběhy. Začni objevovat