Část dvacátá

566 33 5
                                    

Když přijeli druhý den ostatní , Rebekah, Elijah , Klaus a Hayley se začali dohadovat . Šla jsem do kuchyni a nalila jsem si vodu napila jsem se a pohladila jsem se po břiše , které nebylo vidět ale věděla jsem že je tam ten malý zázrak .

" Pojď semnou "

Řekl mi Kol , koukla jsem na něho .

" Kam ?"

" Nebudu tady když se ti paka dohadují a vlastně nevědí o čem "

Zasmála jsem se , Kol ke mě natáhl ruku chytla jsem se ho a šli jsme ven .

" Znáš to tady vůbec ?"

Kol se na mě podíval a pozvedl obočí .

" Lásko znám všechna místa na světě "

" Jo já vím , původní upír tisíc let starý . Znám tu pohádku "

Kol se zasmál .

" Tak že Klaus už taky machroval "

Zasmála jsem se a Kol nás dovedl do zahrady kde byl starý altán dřevěný . Posadila jsem se tam na lavičku a on se posadil vedle mě .

" Mám strach Kole "

Řekla jsem a on se na mě podíval .

" S čeho ?"

" Co když to dítě je opravdu zlo ?"

" Proč myslíš ?"

Zasmál se Kol a koukal se na mě .

" Už teď chce Klausovu krev "

" Je to Mikaelson "

Usmála jsem se a koukala jsem se na něho .

" Nikdy nebude v bezpečí "

Řekla jsem , Kol mě chytl za ruku a usmál se .

" Klaus ho ochrání  a my jsme tady taky nemusíš se bát . "

Řekl mi Kol a koukl se před sebe .

" Co se stane až se narodí, umřu ?"

Kol se na mě rychle podíval a bylo vidět že na to nedokáže odpovědět .

" Přesně tak se tváři Klaus když se o tomhle bavíme , ani jeden si na tohle nedokážeme odpovědět "

Kol se koukl před sebe a pak na mě .

" Smrti se nemusíš bát Lio "

Usmál se , nadechla jsem se a nešlo na to nic říct . Usmála jsem se a kývla jsem hlavou .

" Neumřeš my přijdeme na to jak zachránit tebe a to malé stvoření "

" Chtěla bych ti věřit "

Usmála jsem se , Kol mi dal ruku kolem ramen a já jsem si opřela hlavu o jeho rameno .

Když jsme se vrátili domů oni už byli všichni nahoře , šla jsem do pokoje a osprchovat se. Když jsem vylezla měla jsem kolem těla omotaný ručník , oblékla jsem si triko a spodní prádlo . Šla jsem k oknu a zatáhla jsem závěsy otočila jsem se a posadila jsem se na postel . Otevřeli se dveře a vešel dovnitř Klaus , usmál se a zavřel tak že opět byla v pokoji tma , rozsvítila jsem lampičku na nočním stolku a usmála jsem se .

" Kde pak jsi byl ?"

" Volal jsem Camill"

Řekl mi , usmála jsem se a on si sundal kabát a šel do koupelny . Slyšela jsem jak si pustil sprchu , zvedla jsem se a šla jsem za ním on byl ve sprše a otočil se na mě .

Darkness Kde žijí příběhy. Začni objevovat