Merry Christmas and Happy New Year 2 [Různé shipy - Vánoční kalendář] ✓

17. Nepřítel (TobiIzu)

Po dlouhé době se zase můžu "pochlubit", že je toto moje další prvotina :D I když vážně Tobiramu moc nemusím, tak jsem si tohle psaní docela užila :D

Vysoký bělovlasý muž netrpělivě přešlápnul před známými domovními dveřmi, každou chvíli se rozhlížeje kolem sebe, jestli náhodou nepotká nějakého známého, který by se dozajista divil, co pohledává právě před tímto domem.

Když už chtěl znovu stisknout domovní zvonek a nepříjemně tak upozornit na svou maličkost, dveře se otevřely a než se stihnul nadát, byl dlouhýma rukama vtažen do útrob domu.

,,Co tady děláš? Říkal jsem ti, ať dneska nechodíš! Brácha se co nevidět vrátí!" vyhrknul na něj černovlasý mladík a i když se nepříjemně mračil, Tobirama na něm jasně poznal, že je rád, že ho vidí.

Samolibě se ušklíbnul, natáhnul ruku, chytil jej za zápěstí a prudce si ho k sobě přitáhnul, rovnou ho objímaje kolem pasu.

,,Neviděl jsem tě čtyři dny, je hřích, že tě snad chci zase vidět?" zamručel.

,,Oh, jak romantické. To je regulérní vyznání lásky," dobíral si ho Izuna a jeho líce se jemně zbarvily do ruda.

,,Přeber si to jak chceš," uchechtl se Senju s pokrčením ramen a trochu se sklonil, aby mohl mladého muže políbit na rty.

,,Bylo by fajn, kdybyste se začali normálně bavit. To by mi jako tvůj projev lásky ke mně naprosto stačilo," zahučel mu Izuna do rtů.

,,S tím namistrovaným egoistou se nikdy bavit nebudu."

,,Proč ne? Kdybys ho víc poznal, zjistil bys, že je docela fajn."

,,Docela fajn?" nakrčil druhý obočí, ,,To není moc lákavá nabídka. Mě vyhovuje, jakej mezi sebou máme vztah."

,,Proč ale mezi váma panuje až takový nepřátelství? Vsadím se, že s Hashiramou si určitě rozumí."

,,Není to vyloženě můj nepřítel," zavrtěl Tobirama hlavou, ,,ale prostě to je typ člověka, který mi není po gustu. A Hashirama je idiot, baví se s kdekým a je mu jedno, že s ním vymetají podlahu."

,,Tak proč si pořád děláte naschvály, jako malí děcka?"

,,Protože jsme prostě takoví."

Ruce mu sklouzly na kulaté pozadí druhého mladíka a zlehka je zmáčkly, tisknouce si jeho tělo víc na to své.

,,Uhm, c-co to dě-láš?" vypísknul Izuna zmateně, ale tuše zasténal, když se o sebe jejich rozkroky zlehka otřely, ,,Říkal jsem ti, že se brácha co nevidět vrátí z práce! Co když nás tady načape?! Rozmlátil by ti hubu!"

,,Tseh, vsadím se, že bych byl první, kdo by ho dostal na zem," ušklíbnul se Tobirama a udělal krok dopředu.

Nutil tak chudáka Izunu pomalou couvat hlouběji do domu.

,,No tak, aspoň rychlovku. Nedělal jsem to čtyři dny, jsem vážně nadrženej. Budu rychle," sliboval mu mezi polibky.

,,Sak-ra to sis vzal nějakej povzbuzovák, nebo co? Vůbec tě nepoznávám!" huhlal Uchiha, ale vzhledem k tomu, že mu bělovlásek taky chyběl, se vlastně vůbec nebránil.

Upřímně se mu tahle jeho chtivá stránka opravdu zamlouvala. Bylo doslova uměním z Tobirami dostat hezké nebo toužebné slovíčko či prosbu, natožpak kompliment!

,,Bylo by lepší, kdybys přestal remcat a začal konečně konat," odvětil s úšklebkem Tobirama a přitisknul černovláska na dveře jeho ložnice, ,,tady by ses mohl od toho debila konečně odstěhovat."

,,To říká ten pravej, kterej bydlí u svýho bráchy," protočil Izuna posměšně očima.

,,Stačí zavelet a stěhuju se do vlastního," zamručel bělovlásek a zašátral poslepu po klice.

,,Hele, teď vážně," odtrhnul se od něj a uhnul hlavou na stranu, před dalším horkým polibkem, ,,co to s tebou dneska je? Seš opilej? Zdrogovanej?"

,,Musíš pořád mlít? Takhle vážně stihne přijít dřív, než tě stihnu oprcat."

Izuna překvapeně zamrkal. Tohle už začínalo bejt doopravdy podezřelý. Ale nakonec to hodil za hlavu a opět začal vyššího mladíka téměř bezdechu líbat. Proč se teď zaobírat něčím, co by zabralo opravdu delší dobu, než jejich rychlovka. Může nad tím dumat později, až se bude Tobirama pomalu vykrádat z domu.

Jenom doufal, že tentokrát zmizí dveřmi a ne oknem jako posledně. Nepočítal s tím, že by Madara schůzku s klientem ukončil tak brzy a vrátil se rovnou domů. Bylo to o chlup a málem nervama zkolaboval, když mu jeho starší bratr vrazil bez klepání do pokoje a začal mu něco mlít o tom, že ten zákazník byl totální debil. Děkoval všem svatým, že si jeho straší bratr nevšimnul ponožky pohozené na zemi, jenž si tam Tobirama v tom spěchu zapomněl, a kterou hodně rychle skopal pod postel, aby mu nepřišla na zrak.

***

Byli právě v tom nejlepším a Izuna se zalykal směsicí stenů a vzdechů, které se mu draly skrze hrdlo, když do něj Tobirama zběsile přirážel a oba tak hnal k vytouženému vrcholu, že ani jeden nepostřehnul klapnutí domovních dveří.

,,S-sakra, j-já už budu!" sténal Izuna a ruka mu kmitala v tvrdém rozkroku nahoru a dolů.

Tobirama mu drtil v sevření stehna, za která si ho přidržoval a neustával v přirážení. I on byl sakra blízko a věděl, že to nebude trvat opravdu dlouho.

S hlasitým zasténáním přirazil naposledy přesně ve chvíli, kdy se rozlétly dveře Izunovy ložnice a v nich stanul Madara.

,,Co to kurva děláte?!" zařval vyplašeně a chytil se dlaní na hrudníku v místě, kde mu začalo zběsile tlouct srdce.

Izuna vystrašeně vypísknul a omylem zesílil stisk na svém penisu, který díky tomu zaškubal a z otvůrku mu začalo prýštit bělostné sperma na jeho bříško. Vytřeštil polekaně oči a přes Tobiramovo rameno se podíval ke dveřím, kde se jako Bůh smrti tyčil jeho starší bratr.

,,M-Madaro," polknul, ,,t-ty už jsi d-doma?"

,,Očividně," procedil černovlasý muž mezi zuby a cítil, jak mu na čele vyskočila tlustá modrá žíla agrese.

Zatnul pěsti a měl sto chutí skočit po tom bělovlasém zmetkovi a vymlátit z něj duši! A hned na to dát Izunovi kázání, díky kterému by už nenastavil zadek absolutně nikomu!

Izuna už se pomalu smiřoval s tím, že tohle jeho brácha nerozdýchá a nejspíš bude muset za chvíli volat rychlou, až ho trefí šlak. Slast, která měla pohltit jeho tělo z vyvrcholení, ani nedostala šanci, místo toho se snažil co nejrychleji dostat zpod bělovlasého muže.

Za to Tobirama téměř nehnul ani brvou. Jediné, co se na něm změnilo byl zlověstný úšklebek, který se mu rozprostřel na obličeji. Zcela v klidu, jako kdyby mu právě nehrozila opravdu bolestná a nepříjemná smrt počkal, až se jeho koule konečně vyprázdní a přidržoval si u sebe Izunovo tělo, které sebou vyplašeně mrskalo, jak se od něj chtělo co nejdříve dostat.

Teprve poté, co byly všechny jeho zásoby venku z něj vyklouznul a ledabyle se otočil na Madaru přes rameno.

,,Šukáš mi bráchu?" uchechtnul se na něj, ,,Tak jsem ti chtěl jenom říct, že já toho tvýho šukám už rok a půl."