4. Ponožky (KakaObi)

421 58 12
                                    

Tohle začíná být jeden z mých opravdu velmi oblíbených párů ^-^

Černovlasý muž hleděl do otevřeného koše na prádlo a jeho tvář se začínala křečovitě stahovat, díky tomu dostal nepříjemný tik do pravého víčka.

Kolikrát... Kolikrát už mu to do prdele říkal?! Desetkrát? Pche. Stokrát? Dozajista. Tisíckrát? Nejspíš určitě. Milionkrát? Stoprocentně! A vnímal ho? Poslechl ho? Přizpůsobil se tomu? No jasně, že kurva ne!

Frustrovaně zaklapl víko koše a založil si ruce na prsou. Mračil se jako bůh pomsty a propaloval koš na prádlo takovým pohledem, že kdyby to bylo reálně možné, vzplanul by.

Zhluboka se nadechl a vydechl. Ještě jednou. A ještě jednou.

,,Na tohle už nemám nervy. Odmítám se kvůli tomu rozčilovat," pronesl pro sebe nahlas klidným a vyrovnaným hlasem, a dokonce i jeho obličej se stáhnul do normální grimasy.

,,Však ono ti to dojde," ušklíbnul se pak lehce pomstychtivě a znovu koš na prádlo otevřel.

Vyndal z něj všechno oblečení, které pak rychle v koupelně na podlaze přetřídil a první várku hodil do pračky. Nasypal prací prášek, přidal dostatek aviváže, nacvakal příslušné tlačítko a mašinku zapnul. Koupelnou se poté rozezněl vrnivý zvuk pračky, jak do sebe napouštěla vodu a on s klidným svědomím mohl odejít připravovat večeři.

***

,,Jsem doma!" ozvalo se o několik desítek minut později s prásknutím domovních dveří.

Trvalo jenom několik málo sekund, než se v kuchyni objevil šedovlasý muž s úsměvem na rtech a přistoupil k černovláskovi, který se už otáčel u plotny.

,,Hm, krásně to voní," zavrněl blaženě a nosem nasál líbivou vůni připravované večeře, ,,co to bude až to bude?"

,,Moje večeře," odvětil Obito a ignoroval, že se mu Kakashi snažil dát polibek na rty na přivítanou.

,,Tvoje večeře?" pozdvihl nechápavě šedovlásek obočí, ,,Já jako nic?"

,,Ne. Ty si to nezasloužíš."

,,Eh? Provedl jsem něco?"

,,Myslíš, že jsi něco provedl?"

,,No nejspíš asi jo, když mi odmítáš dát najíst."

,,Tak zapátrej v tý svý šedovlasý kebuli a když na to přijdeš, dostaneš najíst, jinak si hold budeš muset něco uvařit," odvětil mu s pokrčením ramen černovlásek a dál míchal v hrnci omáčku.

Moc dobře věděl, že kulinářské umění jeho partnera je na bodu mrazu. Dokázal si sám sobě tak maximálně připravit vajíčka tak na sto způsobů, zalít si instantní polívku nebo si připravit zapečené tousty. Pochyboval, že by svedl víc. Za dva a půl roku jejich vztahu vařil vždycky jenom Obito. Kuchyně se stala jeho revírem hned poté, co se k sobě nastěhovali a Kakashimu nedopatřením začala hořet utěrka na nádobí, z čehož málem chytla celá jejich nová kuchyně.

Kakashi zamračeně sledoval mužova záda a v hloubi svého mozku se snažil přijít na cokoliv, co mohlo druhého tak nakrknout, že ho hodlá nechat o hladu. Vždyť nic sakra neprovedl! Chodil do práce včas, z práce rovnou domů, nikde se zbytečně nezdržoval a vlastně o to zájem ani neměl, maximálně běžel z práce rovnou na nákup, aby mohl Obito uvařit večeři. Neutrácel za zbytečné kraviny, ale nikdy nezapomněl Obitovi koupit jen tak něco pro radost, stejně tak jako to dělal i druhý. S domácími pracemi mu taky vždycky pomáhal, v kuchyni se objevoval jen, když tam byl on, nebo když si šel pro něco do ledničky nebo do špajzky, koš s odpadky taky vynášel bez remcání a co se týkalo jejich sexuálního života... Vždycky ho ošukal naprosto perfektně. Tak co má sakra teďka za problém?!

Merry Christmas and Happy New Year 2 [Různé shipy - Vánoční kalendář] ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat