Merry Christmas and Happy New Year 2 [Různé shipy - Vánoční kalendář] ✓

13. Rýmička (SasuNaru) 2/2

Následujícího dne se Uzumaki opět objevil na tmavovláskovi zápraží. V ruce svíral igelitku s léky, jenž obstaral v nemocnici u Tsunade, když tam ráno zaběhnul.

Sasuke mu otevřel po několika vteřinách. Nevypadal jinak, než předchozího dne, akorát s tou změnou, že už ho tak pitomě nepřivítal. Beze slova ustoupil stranou, aby druhý mohl vejít a zavřel za ním dveře.

Narutovi se jeho chování momentálně zdálo trochu podivné a upřímně se bál toho, že ten téměř nepatrný včerejší polibek nakonec cítil, a teď mu to dá pekelně sežrat. Avšak to se nestalo.

,,J-jak ti je?" zeptal se ho, když se zouval, ,,Přinesl jsem od baa-chan nějaký léky."

,,Pořád stejně," odvětil tmavooký a pokrčil rameny, ,,necítím nějaký rozdíl."

,,Tsunade říkala, že když to budeš brát pravidelně jak máš, mělo by se ti za pár dnů ulevit."

,,Mluvil si s ní o mě?" nakrčil Sasuke obočí.

,,To ona mě sem včera přece poslala, říkal jsem ti to. Měl jsem se potom u ní zastavit a říct, jak to s tebou vypadá," odpověděl mu a ploužil se za ním do kuchyně.

,,Hm."

,,Chceš zase polévku nebo mám udělat něco jinýho?"

,,Umíš uvařit i něco jinýho?"

,,N-no... Jo," zasmál se trošku nervózně a podrbal se vzadu v blonďatých vlasech.

,,Upřímně něco bych si dal, ale... Moje lednice na tom není zrovna nejlíp. Nikde jsem nebyl," připustil nakonec Sasuke.

,,Dojdu nakoupit," kývnul hnedka Naruto.

,,Nemusíš se o mě starat jako o děc-"

,,Vím, že nejseš děcko, nemusíš to furt dokola opakovat," skočil mu do řeči, ,,je mi jasný, že v tomhle stavu nebudeš lítat po krámech."

,,Tak proč se o mě tak staráš? Nařídila ti to snad Hokage?"

Blondýnek sebou opět, stejně jako včera, nepatrně trhnul a tentokrát uhnul pohledem do strany, jelikož stál přímo naproti Sasukemu. Jeho líčka jemňoulince zrudla.

,,N-n-nenařídila," přiznal.

,,Tak proč?" vyzvídal zvědavě.

,,T-ty snad nechceš být ve formě a začít zase n-normálně fungovat, chodit na tréninky a plnit mise?" odvětil Uzumaki první, co ho napadlo.

Sasuke na něj chvilku zaraženě koukal, jako kdyby snad čekal jinou odpověď na svou otázku, než nakonec zlehka přikývnul.

,,T-tak vidíš. Jdi si o-odpočinout, dojdu na ten nákup a pak něco uvařím."

,,Náhradní klíček je pod velkým žlutým květináčem u dveří," zamumlal k němu jenom tmavovlasý a odploužil se pryč, aniž by snad zaznamenal blondýnkův radostný úsměv.

***

Když se blonďatý shinobi o několik desítek minut vrátil do Sasukeho domu ověšený taškami, které byly naplněny různými potravinami a spoustou papírových kapesníčků, našel černovláska v obýváku, jak sedí zabalený v dece na gauči a čte si.

,,Proč neležíš?" zeptal se ho.

,,Už jsem celej přeleželej a... Nebaví mě to."

,,Takhle se ale nevyléčíš," zamračil se ustaraně blonďák.

,,Není mi sedm, Naruto," odsekl mu Sasuke, aniž by k němu zvedl zrak, ,,jestli mě chceš krmit chytrejma kecama, který mi k tobě Jashin ví proč vůbec neseděj, tak se zase může sbalit a vypadnout."