27. Voda (KisaNaru) 3/3

196 32 7
                                    

Uzumaki kolem něj tedy se sevřenými rty proklouznul přímo do chatky, kde jeho zrak upoutal prázdný batoh na stole. S povzdechem k němu přešel, vzal jej do rukou a vylezl z chatky ven. Jen chvilku tiše stál a sledoval Kisameho shrbená záda a přemýšlel, co by měl říct dál. Takhle si to tedy nepředstavoval.

,,Chceš tam vystát důlek?" vytrhnul ho ze zamyšlení hromotlukův hlas, až sebou znovu zlehka trhnul a zamrkal, aby se probral z podivného transu.

Nasucho polknul a několikrát si mezi zuby nervózně požužlal spodní ret.

,,Tys... To jako myslel minule vážně?" zeptal se ho nakonec tiše.

,,Myslel sis, že jsem si snad třepil hubu nadarmo?" uchechtnul se modrovlásek, postavil se od rozdělaného ohně a otočil se na něj, aby mu nemluvil do zad.

,,Co jsem udělal špatně?" padla další blondýnkova otázka.

Hoshigaki na něj chvilku tiše a nevěřícně hleděl. Myslel si, že bude jednoduché se ho zbavit, říct pár hnusných slov a bude vymalováno. Ale ne. Tenhle kluk se prostě jen tak nevzdával.

,,Neměl bys bejt rád, že ti snad odpadla povinnost sem chodit?" povytáhl obočí zvědavě.

,,Žádná povinnost to pro mě nebyla, krucinál! Chodil jsem sem rád!" odsekl mu našpuleně a jako malé děcko si dupnul nohou, aby svoje slova podtrhnul, ,,Co ti přelítlo přes čumák, hm?! Proč seš ke mně najednou tak hnusnej?!"

Naruto si jej přeměřoval vzteklým pohledem. Chtěl znát odpovědi a věděl, že se jich dneska prostě dočká, ať to bude stát cokoliv. Tyhle výmluvy, ať si strčí někam. Nikdy by mu je nevěřil.

,,O co ti sakra jde?! Čeho se sakra bojíš?!"

,,Nebojím se ničeho!"

,,Tak se mnou do prdele mluv narovinu! Nejsem žádný děcko, který by nedokázalo unýst pravdu! To jsem ti tu byl tak strašně na obtíž?! Jestli jo, měl si mi to říct rovnou!" křičel na něj.

Věděl, že si to může dovolit. Za prvé se tu v okolí nikdo nenacházel, tím si mohl být stoprocentně jistý a za druhé věděl, že i když šel z Kisameho, po kterém šlehaly stíny z ohně, vcelku strach, nikdy by mu neublížil.

Kisame zatnul pěsti a zaskřípal ostrými zoubky. Ten kluk ho chce vážně vyprovokovat?!

,,Jo, přesně! Teď si na to kápnul! Lezeš mi na nervy! Už se mi tu ochomejtáš moc dlouho! Byl jsem zvyklej na svůj klid a samotu, než si mi to tady narušil. Jdi si za tím svým Kibou, nebo jak se jmenuje a dej mi už konečně svatej pokoj!" zařval na něj a moc dobře si všimnul, jak Uzumaki trochu vytřeštil oči a pod jeho nabroušeným hlasem se i malinko přikrčil.

Nahnat mu strach bylo to poslední, co Kisame chtěl.

,,Eh... Tak o tohle tu jde?" zamrkal nakonec překvapeně Naruto.

Tu zmínku o Kibovi si jaksi vyložil po svém, ale doufal, že si to vyložil správně. Kdyby ne, asi by se dost ztrapnil.

,,Ha?!" hekl nechápavě modrovlasý.

Co ještě sakra bude muset udělat, aby to pískle od sebe konečně odehnal?

,,Ty... Ty na něj... Žárlíš?" zkusil blondýnek opatrně a dovolil si k vysokému muži udělat krok vpřed.

,,Co to meleš?" zachechtal se Hoshigaki a rty mu podivně cukaly vzhůru.

Byla to jenom průhledná kamufláž toho, že Naruto prostě uhodil hřebíček na hlavičku.

Merry Christmas and Happy New Year 2 [Různé shipy - Vánoční kalendář] ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat