Další a prozatím poslední moje prvotinka ^-^
Když mě na tenhle ship napadla kdysi povídka, nebyla jsem si jí stoprocentně jistá, a proto jsem jí zadala naší božské AkaNoMajo, aby si s ní vyhrála, a vzešla z toho dokonalá povídka Second Chance. Takže, kdo jí ještě nečetl a láká ho tenhle pár, hybaj na ní! <3
No a zítra nás už čeká poslední jednorázovečka v kalendáři ^-^
Bylo klasické sobotní ráno v polovině dubna. Hřejivé počasí už konečně připomínalo trochu jaro a skrze pootevřené kuchyňské okno se do místnosti dostával cvrlikot venkovního ptactva a proplouvala tam jemná vůně pomalu rozkvétajících květin.
Vysoký černovlásek se zády opíral o kuchyňskou linku, v ruce svíraje hrnek s horkou černou kávou a s jemně pozdviženým obočím a úšklebkem na rtech sledoval svého milence, jak sedí na židli a je zahloubaný do jednoho z těch naučných časopisů. Téměř pokaždé, když ho viděl, jak se snaží do té svojí kebule nacpat nějaké zajímavé informace, vyneslo mu to úšklebek na tváři, protože vidět zrovna jeho, jak se zajímá taky o něco jiného, než bylo břicho nacpané ramenem, bylo opravdu překvapivé.
,,Ty jo, věděl jsi, že Halleyova kometa je vidět každých sedmdesát šest let?" vydechnul zaujatě blondýnek.
Obito protočil očima a znovu se ušklíbnul. Už skoro netrpělivě očekával další zajímavý fakt, který si jeho milenec v časopise přečte, jako každou sobotu, a bude ho nově zjištěnými informacemi zahrnovat.
,,Samozřejmě, učili nás to na střední... Možná už na základce," vydechnul mu v odpověď a upil kávy z bílého hrníčku.
,,No jo, ty abys taky něco nevěděl," zabručel modroočko a otočil na další stránku.
,,Jsem vzdělanej člověk, co si budeme povídat," odfrknul si tmavovlasý Uchiha, ,,a zrovna tohle není věc, se kterou bys kdekoho ohromil, ví to snad každej."
,,Hm, tak jsem asi spal nebo chyběl, když se to zrovna učilo."
,,Nic nečekanýho."
Na několik sekund se mezi nimi rozhostilo opět ticho, kdy blondýnek hltal další a další informace.
,,Takže," ozvalo se zase zpoza časopisu, ,,další kometa by tu měla bejt přibližně v roce dva tisíce šedesát dva, to bysme se na ní mohli podívat, ne? Prej je vidět i ze Země."
Obito povytáhnul obočí.
,,To je ale až za čtyřicet jedna let."
,,A co jako?"
Trhnul Naruto hlavou na stranu a modrýma pomněnkovýma očima se zadíval na svého milence, který jej propichoval trochu skeptickým pohledem.
,,No... Že to je až za hodně dlouhou dobu," pokrčil Uchiha rameny a znovu upil kávy, ,,to máš v plánu se mnou být tak dlouho? Víš, kolik nám bude, až se tu objeví?"
,,A proč bychom spolu jako nemohli být?" nakrčil druhý nechápavě obočí.
,,Neustále si na mě někde stěžuješ," odfrknul si černovlásek a potřásl hlavou, ,,to je pořád, Obito nechce tamto, Obito nechce tohle, s Obitem tam jít nemůžu, protože ho to nezajímá, tohle Obito nemá rád, Obito sem, Obito tam, Obito, Obito, Obito."
Naruto se uchechtnul.
,,Páni, snad nikdy v životě jsem tě neslyšel říct tolikrát tvoje jméno."
ČTEŠ
Merry Christmas and Happy New Year 2 [Různé shipy - Vánoční kalendář] ✓
FanfictionSoubor jedenatřiceti krátkých ale i delších povídek pro zpříjemnění posledního měsíce v roce! Poznámka autorky: Děje se odehrávají jak v reálném, tak v ninja světě.