27. Voda (KisaNaru) 1/3

240 32 6
                                    

Stejně jako loni, tak i letos jsem se nechala trochu unýst :D Jak nad tímhle příběhem tak uvažuju, měla jsem z toho udělat samostatnou knížku sakra :D

Dny se měnily v týdny, týdny pomalu v měsíce, a mladý blondýnek se snažil za svým novým a velmi zvláštním přítelem docházet co nejčastěji to šlo. Nemohl se tam však zdržovat tak dlouho, jak by chtěl, přece jenom měl i svoje povinnosti, ale nikdy nevynechal možnou chvilku se za ním zastavit. Už jenom z toho důvodu, aby se necítil tak osamělý a od všeho odstrčený. Ta doba, než na sebe tou náhodičkou, kterou zapříčinilo blondýnkovo zranění během surfování, narazili, pro něj musela být strašně dlouhá a určitě i dost nudná. Být sám se sebou tak strašně dlouhou dobu, nemoci si s nikým normálně promluvit... Jeden by se z toho dozajista zbláznil.

Naruto se rychlým krokem prodíral skrze hustý les a kroky přesně mapoval úzkou klikatou pěšinku. Nemohl se dočkat, až se konečně dostane na pláž a z ní uvidí Kisameho dřevěnou chatičku, která už za těch několik měsíců prošla docela rozsáhlou rekonstrukcí. Nikdy nezapomněl s sebou přinést něco užitečného. Ať už to bylo něco pro zpestření zábavy, nějaká plachta, nářadí, nebo jídlo, ba jednou s sebou dokonce přinesl i několik dřevěných prken, ze kterých si pak Kisame sestavil pěknou malou skříňku a pár poliček.

Jakmile se konečně dostal na bělostnou písečnou pláž, srdce se mu rozbušilo radostí, když spatřil modrovlasého muže sedět několik desítek metrů od sebe, jak se nejspíš dívá na hladinu moře.

Slaná voda omývala s příjemným zvukem šumění břeh a kolem poletovala spousta racků. Tohle bylo tak zvláštní a poklidné místo a přece se takových míst všude kolem muselo nacházet tolik.

Nadhodil si naplněný batoh na zádech, přidal do kroku a nasadil šťastný úsměv na rtech. Měl novinku, o které doufal, že by snad Kisameho mohla potěšit.

,,Zdravíčko!" pozdravil zvesela statného chlapíka a s úsměvem naklonil hlavu na stranu.

Hoshigaki zvedl hlavu a setkal se s azurově modrým pohledem. I na jeho rtech se usídlil nepatrný úsměv. Slyšel ho přicházet, ale čekal, až se ozve jako první.

,,To už jsi tu zas?" zeptal se ho a snažil se znít otráveně.

,,Tseh," odfrknul si blondýnek, aniž by snad změnil grimasu své tváře a kecnul si do písku vedle něj, ,,jestli tě tu moje přítomnost obtěžuje, můžu zase jít."

Věděl, že si s ním jenom pohrával. Tohle jejich špičkování zavedli před několika týdny a jemu se to upřímně líbilo.

,,Až mi ukážeš, co si přinesl v batohu, tak možná svolím k tomu tu tvoji přítomnost přetrpět," uchechtl se Kisame a zvědavě pokukoval po plátěném batůžku, který si modroočko stáhnul ze zad a položil si ho mezi pokrčené a mírně roztažené nohy.

,,Ach ták!" plácnul se hravě blonďák do čela, ,,Takže moje výpomoc je vlastně něco jako platba za to, že ti tu můžu okounět? Nah, to je fikaný."

Modrovlasý se krátce zasmál a potřásl hlavou.

,,Jak ses měl?" zeptal se ho zvědavě a už bez dalších postranních špičkovacích úmyslů.

,,Hmm, ale jo, docela to šlo," vydechnul blondýnek s mírným pokýváním hlavou a zahleděl se na šumějící oceán, ,,zařídili jsme si s Kibou takový menší podnikání."

,,Menší podnikání?" pozdvihl druhý nechápavě obočí a snažil se ignorovat nepříjemný pocit, který se mu usadil na hrudníku, když zaslechl jméno toho druhého kluka.

Merry Christmas and Happy New Year 2 [Různé shipy - Vánoční kalendář] ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat