Merry Christmas and Happy New Year 2 [Různé shipy - Vánoční kalendář] ✓

26. Drogy (YahiNaga)

Krátká a opravdu lehce navazující povídka na tu minulou ^-^ Nevím proč, ale zrovna na tyhle dva se prostě rozepsat neumím :D Ale zítra se můžete těšit zase na něco delšího ^.^

Kisame společně s Itachim narvali opilého zrzka na zadní sedačku taxíku, kde jej rudovlásek, sedící už vedle něj, rychle připoutal bezpečnostním pásem.

,,Díky za pomoc, kluci," usmál se na ně Nagato, nahýbaje se přes Yahika, který polovičně pochrupoval a brada mu padala na prsa.

,,V pohodě," zazubil se na něj Kisame a podrbal se vzadu v modrých nagelovaných vlasech.

,,Měl by se naučit konečně pít, má už na to věk," odfrknul si Itachi a založil si ruce na prsou.

,,Když je tu Hidan, nikdy to nedopadne dobře, má na něj špatnej vliv," přisadila si Konan, která stála opodál u auta.

,,A na koho on špatnej vliv nemá?" uchechtl se opět Hoshigaki.

,,Uhněte kousek, nebudeme zdržovat, dobře dojeďte, kdyby něco zavolej," mávnul na rudovláska, který jenom děkovně přikývnul a zavřel zadní dveře taxíku.

Jakmile se auto dalo konečně do pohybu, Nagato se opřel zády do černě potažených sedaček, očkem stále bloumaje ke svému partnerovi.

,Proč to vždycky musíš tak přehnat, ty idiote?' pomyslel si nevrle, ,Tímhle stylem mi brzo odrovnáš záda.'

***

Když taxík po několika minutách zastavil před malým panelovým domkem, čekala na Nagata další těžká práce, kterou tentokrát musel oddřít zcela sám – dostat Yahika bezpečně domů do postele. Ne. Dostat to osmdesátikilové ožralé prase aspoň do chodby.

Rudovlásek s útrpným povzdychem zaplatil taxikáři za cestu domů, vylezl z vozidla, obešel ho a otevřel zadní dveře. Odpoutal svého partnera, chytil ho kolem pasu a začal jej tahat z auta.

,,Tak mi krucinál aspoň trochu pomoz," hudroval na něj.

,,Mmh, hmpfg," zahuhlal zrzek unaveně.

Ani se nesnažil otevřít oči, ale trochu kostrbatě vytáhl nohy z auta.

Nagato si ho pořádně chytnul kolem pasu a zatáhnul, aby ho dostal na nohy. Pak s ním kolébavě udělal dva kroky dozadu, aby mohl zavřít dveře taxíku, který hned na to odjel. A teprve ve chvíli, kdy byl Yahikovi tak moc blízko, zacítil podivný a nepříjemný pach, který mu zaútočil na čichové buňky. Ten smrad znal až moc dobře. Hidan a Kakuzu jím kolikrát byli nasáklí až se mu z toho zvedal kufr a rozbolela jej hlava.

,,Tys hulil trávu?" zamračil se a jednu ruku přemístil pod mužova ramena, aby si ho líp podepřel.

,,N-nhe," zahuhlal Yahiko, ,,Hidan něco h-ulil a K-Kak-uzu přitáhnul n-nějaký p-prášky."

,,Takže sis vzal drogy?"

V tu chvíli měl rudovlásek chuť tam svého partnera nechat se svalit na zaprášenou ulici a odpochodovat domů sám. Dokázal zkousnout to, že se Yahiko při každé kamarádské sešlosti opije, dokonce si na to už tak nějak zvyknul a počítal s tím, ale to, že by si snad měl vzít nějaký oblbovák jenom proto, aby se pak mohl cítit na chvilku skvěle... No to teda ne! Asi si bude muset příště s těma dvěma promluvit a dost jasně jim vysvětlit, že tohle do něj cpát teda nebudou. Drogy bytostně nesnášel.

,,Ne... Nic jsem s-si nevzal," zahuhlal opět zrzek a snažil se pokládat jednu nohu před druhou, aby aspoň trochu usnadnil Nagatovi práci.

,,Máš štěstí," zasyčel na něj zamračeně rudovlásek a po cestě k hlavním dveřím se snažil vyhrabat klíčky z bundy.

***

,,Chceš vodu?" zajímal se o dobrou půlhodinku později rudovlásek, když jeho partner ležel už jenom v trenkách na zádech v posteli.

I když pil jak duha a nalitej byl kolikrát jako váza, nikdy se ještě nestalo, že by to přehnal natolik, že by buď dělal kravál ve společné panelákové chodbě, zvracel jako šakal všude možně jen ne do záchodové mísy, skončil ve špitále na pumpování žaludku, nebo byl tak neschopnej, že by mu nedokázal nijak pomoci. Chlastal jako prase, ale vždycky dokázal tak nějak vyčuchat tu pomyslnou hladinku, při které ještě dokázal, sice dost polovičatě, fungovat. A za to mu byl Nagato kupodivu dost vděčný. Nedokázal si vůbec představit, jak by ho dostal domů, kdyby nedokázal vůbec vnímat ani spolupracovat.

,,Jsem rád, že tě mám," zahuhlal Yahiko se zavřenýma očima a ztěžka oddechoval.

Nagato protočil očima. Ach, přichází jeho klasická opilecká vyznavačsky romantická nálada.

,,Jo, jo, jo, to víme. Neříkáš mi nic novýho," protočil rudovlásek očima, ale přesto se neubránil tomu, aby se mírně pousmál.

,,Vážně," zamručel zrzek a pootevřel jedno oříškově hnědé očko, aby se na druhého, který seděl na kraji jeho poloviny postele, podíval, ,,nikdo jinej by to se mnou nevydržel."

,,To máš asi pravdu," uchechtl se Nagato a mírně potřásl hlavou.

,,Půjdeš už ke mně?"

,,Minutku."

Mladý muž se zvedl z postele, aby se mohl zbavit oblečení, které bylo nasáklé vůní kouře a alkoholu, a rovnou jej v koupelně hodil na dno pračky, kde už byly naházené věci jeho partnera. Opláchnul si v umyvadle obličej a pak se vrátil do ložnice. Zatáhnul žaluzie a zalehl si spokojeně do postele.

Netrvalo to ani deset sekund a už se kolem něj omotaly dvě pevné a mírně opálené paže, aby si ho přitiskly k ještě pevnějšímu a horkému tělu.

,,Ráno mi bude pěkně blbě," obeznámil ho Yahiko tichým hlasem.

,,Tím jsem si naprosto jistý."

,,Budeš mi asistovat na záchodě?"

,,Ptáš se mě, jako kdybych si to někdy nechal ujít."

Nagato se spokojeně přitulil k hrudníku vyššího mladíka a schoulil se mu do náruče. I když z jeho kůže pořád cítil mírný alkoholový opar, nemohl se ubránit tomu, aby se na něj tisknul.

,,Příští tejden pojedeme někam na vejlet," zamumlal s hlubokým výdechem ještě zrzek a s již opět zavřenýma očima se bradou opřel do rudých splihlých vlasů.

,,Hm, vážně? A neříkáš to jenom proto, abych ti nedával další přednášku z mnoha o tom, jak je škodlivý pořád takhle chlastat?"

,,Ne... Navíc... Tu si stejně neodpustíš a budeš mě s ní otravovat, až ráno budu blejt do záchodu," zabručel chytře hnědooký, ,,chci někam vyrazit už dlouho."

,,Tak proč jsme ještě nikde nebyli?"

,,Protože se vždycky konala ta naše sešlost."

,,Ale příští tejden je taky."

,,To je mi fuk."

,,A odkdy?"

,,Mohl bych svejm játrům dát taky jednou prázdniny jako projev vděku za to, že ještě pořád fungujou."

Nagato protočil očima, ale krátce se zasmál.

,,Fajn, s tím teda souhlasím," zašeptal tiše a na pár sekund zvedl hlavu, aby druhého mohl zlehka líbnout na nos, než se mu opět stulil k hrudníku, ,,a teď spi. Potřebuješ nabrat síly na ráno."