36. Část

2.9K 236 14
                                        

Z POHLEDU DANIELLE

Měla jsem už hodinu do odletu, tak jsem se vydala zpátky na letiště. U haly byl dav holek a hrozně křičely. Pak jsem uslyšela jak jedna z holek zakřičela,

"Jamesi, podepiš se mi prosííím!" 

Zatraceně. On tady je! Ne, klid! Co by tu dělal? Určitě si dál užívá s Taylor. 

Sklopila jsem hlavu a prošla kolem davu.

"Danielle, prosím počkej." uslyšela jsem známý hlas. Přidala jsem do kroku a to tak moc, že jsem skoro utíkala. James byl ovšem dost rychlejší a doběhl mě. Blbý kufry, spomalily mě!

"Nech mě být." vykřikla jsem.

"Danielle, prosím, vyslechni mě. Jestli mě pořád ještě miluješ, tak si prosím poslechci co ti chci říct." chytil mě za volnou ruku a tím mě donutil abych se zastavila.

"Nech mě." vytrhla jsem se mu, ale k ničemu mi to nebylo, protože mě znovu chytil. Tak jsem se mu zase vytrhla, pořádně se rozmáchla a vrazila mu takovou facku, že spadl na zem. Všichni nás s napětím sledovali.

"Jo, tohle jsem si fakt zasloužil." zvedl se a já mu hned vrazila další, tentokrát už ji ustál.

"A tuhle jsem si taky zasloužil. Danielle, víš já.. Vím, že jsem udělal chybu. Největší chybu na světe, ale... Miluju tě." ty dvě poslední slova zašeptal.

"Kdyby ano, tak by jsi neudělal, to co jsi udělal."

"Já vím, ani nevíš jak moc toho lituju. Nevím proč jsem to udělal."

"To je jedno a stejně si to se mnou nikdy nemyslel vážně."

"Dokážu ti, že to s tebou myslím vážně a taky, že toho doopravdy lituju."

"Jak jako? Napíšeš mi písničku? Mě tvoje zpívání boužel ani trochu nedojímá." 

James se na chvilku odmlčel a rozhlídnul se okolo. Pak dost nahlas zakřičel,

"Já Daniel McVey jsem až po uši zamilovaný do této dívky. Danielle Torresové."  ukázal na mě.

Nemohla jsem uvěřit tomu, co právě udělal. To je opravdu důkaz, že mě miluje. Ale nedokážu mu odpustit.

Pár holek začalo brečet a ostatní křičeli ať si dáme pusu. Bylo to jako v nějakém filmu, jenže tohle byla realita a bolest v mém srdci dost velká.

"Jamesi, taky tě miluju, ale nedokážu ti prostě odpustit."

"Já vím, nechci po tobě aby jsi mi hned odpustila, ale dej mi prosím šanci." zadíval se mi do očí. Už zase mě hypnotizoval tím svým pohledem. Sakra, proč musí bejt tak dokonalej?!

"Už jsem ti šancí dala několik."

"Prosím, neodjížděj."

"Musím odjet, nechci tu už déle zůstat."

"Danielle, prosím. Právě jsem vykřičel, že tě miluju. Až se to dozví máma, tak mě přizabije, ale stálo to za to, tak opravdu tě prosím... Neodjížděj." pohladil mě po hřbetu ruky.

"Tak dobře."

"Děkuju." objal mě a všichni začali tleskat. Teda až na pár fanynek, které mě probodávali pohledem. Jo, kdyby pohled mohl zabíjet, tak jsem už mrtvá.

Jamesi mi pomohl s kuframa a odjeli jsme jeho autem do hotelu. Po cestě jsme oba mlčeli. Hned jak jsme přijeli do hotelu, tak jsme se každý beze slov vydaly do svých pokojů. Vybalila jsem si věci, zapla notebook a přihlásila se na twitter. Napsala jsem, že jsem asi blázen a James mi to za chvilku okomentoval, že nejsem a že mě miluje. Hned mi tam začali psát holky, že mi závidí a některé taky napsaly, že jsem kráva, že si mě najdou a zabijou. Tss, se jich tak leknu. Odhlásila jsem se a přihlásila se na ICQ. Hned mi napsal James.

"Ahoj."

"Ahoj"

"Ják jé?" Jak asi...

"Ještě dneska ráno jsem se se měla výborně, ale pak už blbě."

"Nechtěl jsem ti ublížit."

"Nevypadalo to tak."

"Já vím, ale prostě nevěděl jsem co dělám.. Asi jsem ten sex tak potřeboval, že jsem se nemohl ovládnout."

"Tím chceš říct co? Že je to moje vina? Že jsem se stebou už dávno měla vyspat?!"

"Né, to určitě né. Nechci se hádat, jen se chci usmířit."

"A ty čekáš, že ti někdy odpustím?!"

"Nečekám, že mi odpustíš hned, ale časem. Danielle, já tě miluju a vím, že ty mě taky." 

Dobře, v tom má pravdu, ale moje bolest je tak velká, že jí nedokážu odstranit odpuštěním."

"Potřebuju čas, potřebuju se zbavit té bolesti, kterou jsi mi způsobil."

"Dobře, dám ti tolik času, kolik jen budeš potřeboval. Bude lepší, když se nějakou dobu neuvidíme."

"Co tím myslíš?"

"Odejdu z poroty a na nějaký čas odjedu domů. Bude to tak lepší. Miluju tě, nikdy na to nezapomeň." napsal a odhlásil se....

Děkuju všem za minulé komentáře, moc potěšily! :) A votes samozdřejmě taky! Děkuju, že povídku čtete a napíšete komentář nebo dáte votes. Vždy je hned radost napsal další díl :) Děkuju moc! :)

Daniel?Kde žijí příběhy. Začni objevovat